Rakouský prezident se omluvil za politiky. Na žádost Kurze odvolal ministra vnitra z FPÖ

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen na žádost lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP) odvolal z funkce ministra vnitra Herberta Kickla ze strany svobodných (FPÖ). Van der Bellen rovněž potvrdil, že Kurz ho informoval o žádosti dalších ministrů za FPÖ o zproštění vládních funkcí. Netýká se to pouze nestranické ministryně zahraničí nominované svobodnými Karin Kneisslové. Vrcholí tak krize, která začala tím, že vysocí politici FPÖ se nechali natočit při dojednávání nezákonných obchodů s Rusy. Prezident se v úterý za tento obraz politiky občanům omluvil. Post nemá jistý ani kancléř Kurz.

Úterní krok znamená, že v Kurzově vládě zůstává její šéf a také ministři z jeho lidové strany. Pokud však parlament vyloví vládě jako celku nedůvěru, může nastoupit zcela nový úřednický kabinet, který zemi dovede k předčasným volbám.

Vicekancléř Heinz-Christian Strache (FPÖ), jehož aféra rakouskou vládní krizi rozpoutala a který svůj odchod ohlásil o víkendu, požádal o zproštění funkcí písemně v pondělí, potvrdil Van der Bellen.

Podle hlavy rakouského státu je samozřejmé, že uvolněné vládní posty „nyní budou obsazeny bezúhonnými expertkami a experty“. Prezident ujistil, že každý jednotlivý návrh osobně zváží.

Van der Bellen také řekl, že je přesvědčen, že lidé vstupují do politiky, aby zlepšili životy ostatních. „Občas ze své cesty sejdou. Překročí hranice. Zraňují jiné. Ničí důvěru. A v tomto smyslu se omlouvám za obrázek, jaký v nás politika právě zanechala,“ prohlásil prezident. „Takoví nejsme. Takové Rakousko zkrátka není. To si musíme nyní všichni společně dokázat,“ apeloval.

Kurz navrhne jména nových ministrů co nejdříve

FPÖ stáhla své ministry z Kurzovy vlády poté, co kancléř v pondělí oznámil, že navrhne Kicklovo odvolání. Úterní potvrzení těchto skutečností se podle rakouských médií očekávalo. Zcela novou informací je pouze to, že v kabinetu, který má alpskou republiku dovést k předčasným volbám, zůstane i po stažení FPÖ šéfka diplomacie reprezentující svobodné.

Ještě v úterý večer by měl Kurz podle deníku Der Standard navrhnout Van der Bellenovi jména nových ministrů. Podle agentury APA by mohli být jmenováni ve středu. FPÖ v tu chvíli opustí vedení resortů vnitra, obrany, infrastruktury a sociálních věcí a také úřad vicekancléře.

Rakouská vládní koalice se rozpadla po pátečním zveřejnění videa z roku 2017, které zachycuje pozdějšího vicekancléře Stracheho, jak v rozhovoru s údajnou neteří ruského oligarchy slibuje rakouské státní zakázky výměnou za pomoc pro svou stranu v předvolební kampani.

Původně se zdálo, že by kabinet složený ze zástupců obou dosavadních koaličních stran mohl Rakousku vládnout až do předčasných voleb, které se uskuteční pravděpodobně v září. Vládní krizi však prohloubil Kurzův požadavek na odchod Kickla z vlády. Kickl byl v době pořízení videa v FPÖ zodpovědný za finance a podle Kurze není možné, aby během vyšetřování skandálu stál v čele ministerstva vnitra. 

Opozice žádá nedůvěru Kurzovi

Ani Kurz svou pozici nemá jistou. Opozice žádá demisi celé jeho vlády a menší opoziční strana navrhuje vyslovení nedůvěry Kurzovi. Poslanci Národní rady by o návrhu měli jednat v pondělí na mimořádné schůzi, kterou svolal předseda rakouského parlamentu Wolfgang Sobotka. FPÖ a opoziční sociální demokraté (SPÖ) se zatím jasně nevyjádřili, jak se k návrhu postaví. 

Ministr dopravy Norbert Hofer, který po víkendovém odchodu Stracheho ze všech funkcí dočasně stanul v čele FPÖ, ještě v pondělí večer nechával otázku hlasování o nedůvěře Kurzovi otevřenou.

Pokud by poslanci Národní rady hlasovali proti Kurzovi, musel by zemi dovést k předčasným volbám jiný kancléř. Šéf nejsilnější parlamentní strany Kurz by tak do voleb byl jen řadovým poslancem a podle komentátorů by přišel o image politika, který je zemi schopen vést v krizovém období.

Herbert Kickl, jeden z nejvýraznějších a také nejkontroverznějších politiků FPÖ, listu Österreich řekl, že by bylo „téměř naivní“, kdyby svobodní po projevu nedůvěry ze strany Kurze vůči nim neměli nedůvěru vůči němu. „Ať se mimořádné zasedání (Národní rady) uskuteční kdykoli: Kdo dává důvěru, dostane důvěru. Kdo dává nedůvěru, dostane nedůvěru,“ řekl Kickl.

„Kurz se zahnal do slepé uličky a možná nepočítal s tím, že my svobodní zkrátka nebráníme vší silou vládní posty jako ostatní,“ prohlásil odcházející ministr. Kickl v rozhovoru rovněž nevyloučil, že by v předčasných volbách nastoupil jako volební lídr FPÖ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...