Policie v Alpách dopadla lídra zaniklé baskické organizace ETA. Na útěku byl 17 let

Francouzská a španělská policie zatkla ve francouzských Alpách historického vůdce dnes už zaniklé baskické separatistické organizace ETA Josého Antonia Urrutikoetxeu, který je známý jako Josu Ternera. Na útěku byl od roku 2002. Před soudy se má zodpovídat mimo jiné z atentátu na kasárna španělské policie v Zaragoze v roce 1987, při němž zemřelo jedenáct lidí.

Osmašedesátiletého Terneru, který byl na přelomu tisíciletí necelé tři roky i poslancem baskického regionálního parlamentu, zatkla francouzská a španělská policie při společné operaci v městečku Sallanches nedaleko švýcarských a italských hranic.

Josu Ternera na fotografii z roku 2000
Zdroj: Reuters/Vincent West

Od ledna 2003 byl Ternera na seznamu hledaných osob Interpolu, připomíná deník La Vanguardia. Hledaný byl i kvůli atentátům ETA v letech 2004 a 2005.

Ternera, který vedl organizaci ETA od roku 1975, byl zatčen ve Francii už v roce 1989, kde byl následující rok odsouzen k deseti letům vězení mimo jiné za zločinné spiknutí a nelegální držení zbraní. V roce 1996 byl vydán do Španělska, kde byl za mřížemi do ledna 2000.

Organizace zanikla před rokem

V roce 2011 ETA oznámila, že s konečnou platností zastavila svůj ozbrojený boj za nezávislost Baskicka, a v dubnu 2017 prohlásila, že se vzdá všech svých zbraní.

ETA, jejíž půl století trvající separatistický boj si vyžádal přes osm set obětí, oficiálně zanikla loni na jaře. V prohlášení tehdy uvedla, že jako organizace skončila, ale že její bývalí členové budou nadále usilovat o nezávislé, sjednocené a socialistické Baskicko.

  • ETA (baskicky Euskadi ta Askatasuna) vznikla v létě 1959, kdy se pod vedením Julena Madariagy odštěpila od Baskické národní strany (PNV) radikální skupina studentů a intelektuálů. Dva roky poté vyhlásili ozbrojený boj za nezávislý stát Basků, který měly tvořit španělské autonomní oblasti Baskicko a Navarra a francouzské provincie Labourd, Basse-Navarre a Soule.
  • Prvním útokem ETA byl v červenci 1961 pokus vykolejit vlak vezoucí politiky na shromáždění do San Sebastiánu. První obětí se stal v červnu 1968 v baskické Villaboně člen Civilní gardy José Pardines, zastřelený při zatýkání dvou členů ETA.
  • Atentáty ETA si vyžádaly 829 obětí, včetně 343 civilistů, z toho 25 dětí. Poslední obětí se stal v březnu 2010 francouzský policista, který zahynul nedaleko Paříže během přestřelky při zatýkání jednoho z členů organizace. Nejkrvavějším byl rok 1980, kdy po akcích ETA zahynulo 92 osob. Nejvíce lidí při jednom atentátu, 21 civilistů, zahynulo v červnu 1987 v supermarketu Hipercor v Barceloně.
  • Cílem útoků byli nejčastěji politici, soudci či příslušníci armády a Civilní gardy (četnictvo). Nejvýše postaveným politikem mezi oběťmi ETA se stal v prosinci 1973 v Madridu premiér Luis Carrero Blanco. Včas se podařilo odhalit chystané atentáty na krále Juana Carlose (v roce 1977 a 1995 na Mallorce a v roce 1997 v Bilbau).
  • Finance získávala ETA nejprve z přepadávání bank, posléze přešla na únosy a takzvanou revoluční daň, kterou vydírala podnikatele v Baskicku.
  • Za vlády Josého Maríi Aznara (1996-2004), jenž se v roce 1995 sám stal terčem atentátu, bylo odsouzeno vedení Lidové jednoty (Herri Batasuna), strany považované za politické křídlo ETA. V březnu 2003 byla Lidová jednota zakázána.
  • Nejradikálněji postupovaly v boji s ETA Protiteroristické osvobozovací skupiny, jež v 80. letech, údajně s tichým souhlasem vlády Felipeho Gonzáleze, tajně zasahovaly proti členům organizace. Jen ve francouzské části Baskicka zavraždili 27 lidí podezřelých z členství v ETA.
  • Už v minulosti vyhlásila ETA desítku příměří, žádné ale nevedlo k definitivnímu zřeknutí se ozbrojeného boje. Trvalé a všeobecné příměří vyhlásila ETA až v roce 2011. Kompletní zrušení svých struktur ohlásila na jaře 2018.