Policie v Alpách dopadla lídra zaniklé baskické organizace ETA. Na útěku byl 17 let

Francouzská a španělská policie zatkla ve francouzských Alpách historického vůdce dnes už zaniklé baskické separatistické organizace ETA Josého Antonia Urrutikoetxeu, který je známý jako Josu Ternera. Na útěku byl od roku 2002. Před soudy se má zodpovídat mimo jiné z atentátu na kasárna španělské policie v Zaragoze v roce 1987, při němž zemřelo jedenáct lidí.

Osmašedesátiletého Terneru, který byl na přelomu tisíciletí necelé tři roky i poslancem baskického regionálního parlamentu, zatkla francouzská a španělská policie při společné operaci v městečku Sallanches nedaleko švýcarských a italských hranic.

Josu Ternera na fotografii z roku 2000
Zdroj: Reuters/Vincent West

Od ledna 2003 byl Ternera na seznamu hledaných osob Interpolu, připomíná deník La Vanguardia. Hledaný byl i kvůli atentátům ETA v letech 2004 a 2005.

Ternera, který vedl organizaci ETA od roku 1975, byl zatčen ve Francii už v roce 1989, kde byl následující rok odsouzen k deseti letům vězení mimo jiné za zločinné spiknutí a nelegální držení zbraní. V roce 1996 byl vydán do Španělska, kde byl za mřížemi do ledna 2000.

Organizace zanikla před rokem

V roce 2011 ETA oznámila, že s konečnou platností zastavila svůj ozbrojený boj za nezávislost Baskicka, a v dubnu 2017 prohlásila, že se vzdá všech svých zbraní.

ETA, jejíž půl století trvající separatistický boj si vyžádal přes osm set obětí, oficiálně zanikla loni na jaře. V prohlášení tehdy uvedla, že jako organizace skončila, ale že její bývalí členové budou nadále usilovat o nezávislé, sjednocené a socialistické Baskicko.

  • ETA (baskicky Euskadi ta Askatasuna) vznikla v létě 1959, kdy se pod vedením Julena Madariagy odštěpila od Baskické národní strany (PNV) radikální skupina studentů a intelektuálů. Dva roky poté vyhlásili ozbrojený boj za nezávislý stát Basků, který měly tvořit španělské autonomní oblasti Baskicko a Navarra a francouzské provincie Labourd, Basse-Navarre a Soule.
  • Prvním útokem ETA byl v červenci 1961 pokus vykolejit vlak vezoucí politiky na shromáždění do San Sebastiánu. První obětí se stal v červnu 1968 v baskické Villaboně člen Civilní gardy José Pardines, zastřelený při zatýkání dvou členů ETA.
  • Atentáty ETA si vyžádaly 829 obětí, včetně 343 civilistů, z toho 25 dětí. Poslední obětí se stal v březnu 2010 francouzský policista, který zahynul nedaleko Paříže během přestřelky při zatýkání jednoho z členů organizace. Nejkrvavějším byl rok 1980, kdy po akcích ETA zahynulo 92 osob. Nejvíce lidí při jednom atentátu, 21 civilistů, zahynulo v červnu 1987 v supermarketu Hipercor v Barceloně.
  • Cílem útoků byli nejčastěji politici, soudci či příslušníci armády a Civilní gardy (četnictvo). Nejvýše postaveným politikem mezi oběťmi ETA se stal v prosinci 1973 v Madridu premiér Luis Carrero Blanco. Včas se podařilo odhalit chystané atentáty na krále Juana Carlose (v roce 1977 a 1995 na Mallorce a v roce 1997 v Bilbau).
  • Finance získávala ETA nejprve z přepadávání bank, posléze přešla na únosy a takzvanou revoluční daň, kterou vydírala podnikatele v Baskicku.
  • Za vlády Josého Maríi Aznara (1996-2004), jenž se v roce 1995 sám stal terčem atentátu, bylo odsouzeno vedení Lidové jednoty (Herri Batasuna), strany považované za politické křídlo ETA. V březnu 2003 byla Lidová jednota zakázána.
  • Nejradikálněji postupovaly v boji s ETA Protiteroristické osvobozovací skupiny, jež v 80. letech, údajně s tichým souhlasem vlády Felipeho Gonzáleze, tajně zasahovaly proti členům organizace. Jen ve francouzské části Baskicka zavraždili 27 lidí podezřelých z členství v ETA.
  • Už v minulosti vyhlásila ETA desítku příměří, žádné ale nevedlo k definitivnímu zřeknutí se ozbrojeného boje. Trvalé a všeobecné příměří vyhlásila ETA až v roce 2011. Kompletní zrušení svých struktur ohlásila na jaře 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zůstává velká šance na diplomatické řešení sporu s USA, řekl Arakčí

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že stále existuje velká šance na nalezení diplomatického řešení sporu, který Írán vede se Spojenými státy ohledně svého jaderného programu. Příští jednání se podle šéfa íránské diplomacie zřejmě uskuteční ve čtvrtek, informovala v neděli agentura Reuters.
11:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump oznámil, že vysílá ke Grónsku nemocniční loď. Premiér ostrova to odmítl

Americký prezident Donald Trump oznámil, že posílá nemocniční loď do Grónska, které je autonomní součástí Dánska, ale o které šéf Bílého domu dlouhodobě usiluje. Deník The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že není jasné, co ke kroku Trumpa vedlo ani kdy by mělo plavidlo dorazit. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen dle agentury Reuters Trump plán s díky odmítl.
08:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šest mrtvých po ruských útocích v Sumské oblasti, zasažena byla i továrna americké firmy

Rusko v sobotu podniklo několik útoků v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Při dvou úderech na civilní automobily přišlo o život celkem šest lidí. Čtyři osoby, včetně nezletilého chlapce, zemřely v sanitce, kterou zasáhl dron. Při raketovém útoku byla posléze poškozena továrna patřící americké společnosti. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Útokům v noci čelil například i Kyjev.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lvovem otřásly výbuchy, starosta je označil za teroristický útok

Centrem ukrajinského Lvova v noci na neděli otřásly výbuchy, které podle starosty Andrije Sadového připravily o život policistku. Dalších 24 lidí bylo zraněno. Z místa bylo hlášeno vloupání do obchodu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj exploze označil za teroristický čin, podle něj bylo v této souvislosti zatčeno několik lidí. S terorismem spojil případ i Sadovyj a oblastní prokuratura, podle níž se okolnosti zjišťují.
02:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pákistán hlásí úder proti ozbrojencům, Kábul ho viní z bombardování civilistů

Pákistán podnikl v noci na neděli údery u hranic s Afghánistánem. Jejich cílem byly podle něj tábory a skrýše ozbrojenců, které viní z nedávných útoků na svém území. Zdroj z pákistánských bezpečnostních složek později agentuře AFP sdělil, že zahynulo přes 80 ozbrojenců. Afghánská vláda naopak obvinila Pákistán z bombardování civilistů na území Afghánistánu, při kterém podle ní zemřely a byly zraněny desítky lidí včetně žen a dětí. Podle afghánského Červeného půlměsíce při útocích zahynulo 18 lidí a další byli zraněni, napsala agentura AP.
01:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael má na Blízký východ právo, naznačil velvyslanec USA. Nebezpečné, zní kritika

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee v interview naznačil, že židovský stát má „biblický nárok“ na kontrolu velké části Blízkého východu, píší s odkazem na v pátek zveřejněný rozhovor agentura Reuters a web stanice BBC. Diplomatova slova o víkendu odsoudilo několik aktérů a zemí regionu i mimo něj, když je označili za „nebezpečná“ či „pobuřující“. Jde podle nich rovněž o ohrožení snah ukončit válku v Pásmu Gazy.
před 2 hhodinami

Tajná služba oznámila zastřelení muže, který chtěl vniknout do Trumpova sídla

Americká tajná služba v neděli odpoledne SEČ oznámila, že její agenti zastřelili muže ve věku kolem dvaceti let. Ten se podle ní pokusil neoprávněně vstoupit do zabezpečeného sídla prezidenta USA Donalda Trumpa Mar-a-Lago na Floridě. Trump i jeho žena Melania byli tou dobou ve Washingtonu.
15:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
13:24Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...