Polská stavba století budí vášně. Obří letiště bude součástí nového dopravního uzlu Solidarita

2 minuty
Události ČT: Polsko plánuje vybudovat obří dopravní uzel
Zdroj: ČT24

Poláci chtějí vybudovat v centrální části země obří letiště. Západně od Varšavy vyroste také nové nádraží pro vysokorychlostní vlaky. Centrální dopravní uzel ponese název slavného odborového hnutí Solidarita. Odhaduje se, že projekt vyjde v přepočtu zhruba na 340 miliard korun a jeho výstavba by měla skončit v roce 2028. Obyvatelé oblasti se ale proti plánům bouří.

Polsko plánuje vybudovat letiště pro 45 milionů cestujících ročně, s nádražím a vysokorychlostní železniční sítí. „Základním cílem je uspokojit dopravní potřeby v příštích desetiletích, po roce 2030 a později,“ uvedl hlavní manažer projektu Piotr Malepszak.

Už teď na projektu pracuje speciální úřad s šedesáti zaměstnanci. Budova letiště s nádražím a první stovkou kilometrů kolejí vyjde v přepočtu na 210 miliard korun. Stavbu mají financovat soukromí investoři.

Někteří experti ale v souvislosti s gigantickým projektem zvedají varovný prst. „Hlavním argumentem proti stavbě letiště je vlastnická struktura polských aerolinií LOT, které patří státu. Nedisponují kapitálem, který by dokázal naplnit kapacitu nabízenou centrálním dopravním uzlem,“ upozornil dopravní analytik Dominik Boniecki.

Polsko chce vybudovat také nádraží pro vysokorychlostní vlaky
Zdroj: CPK

Státní peníze budou nutné na část nové železniční sítě. Vlaky mají jezdit rychlostí až 250 kilometrů za hodinu celkem po 1600 kilometrech kolejí. To vyjde na dalších 130 miliard korun. „Na investici týkající se železničních tratí se počítá s podílem evropských fondů, a to ve výši 70 až 85 procent,“ podotkl Malepszak.

„Národní zájem“ je víc než referendum

Nové letiště s nádražím má vyrůst na rozloze 3000 hektarů u obce Baranów asi 30 kilometrů západně od Varšavy. Obyvatelé loni uspořádali referendum, v němž stavbu odmítli. „Jsem tu teprve dva roky, začal jsem stavět před dvěma lety a o žádném letišti v okolí jsem na začátku nic nevěděl,“ konstatoval majitel domu v Baranowě Andrzej Delegacz.

Vláda následně prosadila zákon, který projekt označuje za „národní zájem“. Samospráva chce dál vyjednávat. „Jsem teď ve spojení s advokátními kancelářemi, které, jak doufáme, nám v pozdější bitvě pomůžou,“ prohlásil předseda obecní rady v Baranowě Roman Bodych.

Třeba Delegacz by jako odškodnění přijal dvojnásobek toho, co za dům dal. Spíš ale doufá, že polská stavba století nakonec ani nezačne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 9 mminutami

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo tři desítky raket a přes šest set padesát dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 27 mminutami

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 4 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 5 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 7 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 9 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 12 hhodinami
Načítání...