Polská stavba století budí vášně. Obří letiště bude součástí nového dopravního uzlu Solidarita

2 minuty
Události ČT: Polsko plánuje vybudovat obří dopravní uzel
Zdroj: ČT24

Poláci chtějí vybudovat v centrální části země obří letiště. Západně od Varšavy vyroste také nové nádraží pro vysokorychlostní vlaky. Centrální dopravní uzel ponese název slavného odborového hnutí Solidarita. Odhaduje se, že projekt vyjde v přepočtu zhruba na 340 miliard korun a jeho výstavba by měla skončit v roce 2028. Obyvatelé oblasti se ale proti plánům bouří.

Polsko plánuje vybudovat letiště pro 45 milionů cestujících ročně, s nádražím a vysokorychlostní železniční sítí. „Základním cílem je uspokojit dopravní potřeby v příštích desetiletích, po roce 2030 a později,“ uvedl hlavní manažer projektu Piotr Malepszak.

Už teď na projektu pracuje speciální úřad s šedesáti zaměstnanci. Budova letiště s nádražím a první stovkou kilometrů kolejí vyjde v přepočtu na 210 miliard korun. Stavbu mají financovat soukromí investoři.

Někteří experti ale v souvislosti s gigantickým projektem zvedají varovný prst. „Hlavním argumentem proti stavbě letiště je vlastnická struktura polských aerolinií LOT, které patří státu. Nedisponují kapitálem, který by dokázal naplnit kapacitu nabízenou centrálním dopravním uzlem,“ upozornil dopravní analytik Dominik Boniecki.

Polsko chce vybudovat také nádraží pro vysokorychlostní vlaky
Zdroj: CPK

Státní peníze budou nutné na část nové železniční sítě. Vlaky mají jezdit rychlostí až 250 kilometrů za hodinu celkem po 1600 kilometrech kolejí. To vyjde na dalších 130 miliard korun. „Na investici týkající se železničních tratí se počítá s podílem evropských fondů, a to ve výši 70 až 85 procent,“ podotkl Malepszak.

„Národní zájem“ je víc než referendum

Nové letiště s nádražím má vyrůst na rozloze 3000 hektarů u obce Baranów asi 30 kilometrů západně od Varšavy. Obyvatelé loni uspořádali referendum, v němž stavbu odmítli. „Jsem tu teprve dva roky, začal jsem stavět před dvěma lety a o žádném letišti v okolí jsem na začátku nic nevěděl,“ konstatoval majitel domu v Baranowě Andrzej Delegacz.

Vláda následně prosadila zákon, který projekt označuje za „národní zájem“. Samospráva chce dál vyjednávat. „Jsem teď ve spojení s advokátními kancelářemi, které, jak doufáme, nám v pozdější bitvě pomůžou,“ prohlásil předseda obecní rady v Baranowě Roman Bodych.

Třeba Delegacz by jako odškodnění přijal dvojnásobek toho, co za dům dal. Spíš ale doufá, že polská stavba století nakonec ani nezačne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 34 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 3 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...