Zástupci evropských stran představili své vize: zdanění internetových gigantů a skutečný boj za ochranu klimatu

Špičky evropských politických stran se v Maastrichtu střetly v první debatě před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Debata se točila kolem otázek, jako je digitální ekonomika, boj s klimatickými změnami a udržitelný rozvoj Evropy. Kandidáti, mezi nimiž nechyběl ani šéf frakce konzervativců a reformistů (ECR) Jan Zahradil, se ale mohli vyjádřit také k dalším otázkám.

„Technologické společnosti používají data, která jim dáváte zadarmo, a vydělávají na nich miliardy. Tomu musíme zabránit. Vaše data byste měli vlastnit vy. A pokud je budete sdílet, měli byste vědět, že těmto firmám pomáháte získat miliardy, ze kterých navíc neplatí daně. Společnosti, které vydělávají na vašich datech, z nich musí platit daně,“ řekl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který bude v nadcházejících volbách lídrem Strany evropských socialistů.

Guy Verhofstadt
Zdroj: ČT24

Timmermans se kromě jiného několikrát poměrně důrazně opřel do amerického prezidenta Donalda Trumpa, například při ostré kritice jeho přístupu k ochraně klimatu, který označil za „idiotství“.

Výzvám budoucnosti dokáže čelit jen jednotná Evropa

Na pódiu v Maastrichtu se před převážně mladým publikem hovořilo anglicky. Své řečnické schopnosti předvedl i šéf liberální frakce ALDE Guy Verhofstadt, který zdůrazňoval nutnost jednoty Evropy.

„Budoucnost budou řídit impéria: Čína, Indie, Spojené státy nebo Ruská federace. Žít v takovém světě bude úplně jiné než před třiceti lety. Bude to svět, ve kterém budou tyto státy ohrožovat hodnoty a způsoby života a myšlení. Musíme vytvořit silnou a sjednocenou Evropu, která tomu bude schopná čelit,“ žádal Verhofstadt.

Bas Eickhout
Zdroj: ČT24

Jen mluvit o změnách klimatu nestačí

Při ochraně klimatu Verhofstadt mimo jiné vyzval k „ofenzivnějšímu přístupu“, kandidát zelených Bas Eickhout prosazoval, aby se centrem celého unijního snažení kromě ochrany klimatu – též třeba v obchodních smlouvách – stala likvidace chudoby.

„Klimatické změny jsou jednou z největších výzev, kterým musíme čelit, a to i na evropské úrovni. Tyto změny na sebe strhávají čím dál víc pozornosti, ale jenom mluvit o nich nestačí, musíme také jednat. Strana evropských Zelených ví, jak se k tomuto problému postavit. Musí to jít ruku v ruce se sociální spravedlností. To je nová Evropa, za kterou bojujeme. Zelená a sociální Evropa.“

Violeta Tomičová
Zdroj: ČT24

Daně internetových gigantů ve prospěch sociálních systémů

Potřebu silnějšího evropského sociálního pilíře a například evropská pravidla pro minimální mzdu prosazovala zástupkyně evropské levice Violeta Tomičová: „Všechny společnosti jako Google, Amazon a Facebook by měly platit daně v zemích, ve kterých působí. Tyto peníze budou potřeba na sociální systém, vzdělání a také k přechodu na obnovitelné zdroje energie. Musíme se zbavit všech daňových rájů a vytvořit stejný daňový systém pro všechny.“

Jan Zahradil během debaty v Maastrichtu
Zdroj: ČT24

Jan Zahradil opakovaně zdůrazňoval, že hlavní slovo v unijním dění by měly mít členské státy, jejichž hospodářský výkon a podmínky se navzájem výrazně odlišují a které by třeba místo posilování evropské pobřežní stráže uvítaly v případě potřeby větší pomoc s rozvojem vlastních odpovídajících kapacit. 

„V Evropě stále panují rozdíly mezi členskými zeměmi a my to musíme respektovat. Průměrný plat v Holandsku je dva tisíce eur, v České republice je to tisíc eur. Jde o jasný příklad toho, že celoevropské řešení problémů není vždy možné, v některých případech se musí najít řešení na míru.“

Všichni kandidáti například slíbili, že pokud by se skutečně dostali do čela budoucí Evropské komise, vybírali by do ní ženy a muže ve stejném počtu.

Přibližně hodinu a půl trvající debaty se nezúčastnil Manfred Weber. Právě on má zřejmě největší šanci vystřídat na podzim v čele Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, protože stojí v čele kandidátky Evropské lidové strany (EPP), jež nyní vede v průzkumech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Další vývoj závisí na „chemii“ mezi Putinem a Trumpem, zaznělo v Událostech, komentářích

Páteční aljašský summit prezidenta USA Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina začne oťukáváním, jestli si rozumí a jestli jsou schopni se dohodnout. Pokud bude chemie mezi státníky „dobrá“, jsou určitě připraveny alternativní detailnější scénáře, uvedl v pořadu Události, komentáře bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. Okamžitou dohodu ale neočekává. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová vnímá hořký podtón, že Trump dává schůzkou Putinovi pozici „já pán, ty pán“. Doufá, že prezident USA dodrží sliby, které dal před dvěma dny evropským lídrům, že bude jednat o příměří, ale ne o teritoriálních ústupcích. Bývalému ministrovi zahraničí Tomáši Petříčkovi vadí, že Evropa není na jednání zastoupena, ale bere to jako odraz reality vztahů mezi spojenci.
před 6 hhodinami

Trump: K dohodě bude potřeba další summit za účasti Zelenského

Americký prezident Donald Trump řekl, že ruský vládce Vladimir Putin uzavře dohodu v rusko-ukrajinské válce, ale k jejímu dosažení bude nutné uspořádat další summit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Americká administrativa rovněž deklarovala, že pro podepsání míru je nutné projednat bezpečnostní záruky. Ve středu evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Slováky v Srbsku napadli a zranili Vučičovi příznivci

Minulý víkend ve městě Bački Petrovac v srbské Vojvodině narušili příznivci vládní Srbské pokrokové strany (SNS) výstavu fotografií zachycující protesty studentů. Akce byla součástí nejvýznamnější kulturní události tamní slovenské menšiny. Sympatizanti prezidenta Aleksandara Vučiče fotografie zničili, incident přitom doprovázely i fyzické střety. Několik lidí dle médií utrpělo zranění. Slovenská vláda se napadených nezastala.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko a Ukrajina uskutečnily další výměnu válečných zajatců

Rusko a Ukrajina si ve čtvrtek vyměnily po 84 válečných zajatcích, potvrdily obě strany. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se z ruského zajetí vracejí vojáci i civilisté. Oba státy poděkovaly Spojeným arabským emirátům za zprostředkování výměny.
před 8 hhodinami

Izrael odmítá vpustit do Gazy pomoc, tvrdí nevládní organizace

Mezinárodní nevládní organizace si stěžují, že Izrael stále častěji používá nově přijaté zákony k tomu, aby odmítal vpouštět dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy. O dopisu, který má zhruba stovku signatářů, informují agentury. Izraelské úřady kritiku odmítají. Tvrdí, že se snaží, aby se k pomoci nedostalo teroristické hnutí Hamás, se kterým židovský stát v Pásmu Gazy bojuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lesní požáry ve Španělsku mají třetí oběť, Francie posílá speciální letouny

Rozsáhlé lesní požáry ve Španělsku mají od začátku týdne již třetí oběť. Ve čtvrtek dopoledne to podle agentury EFE oznámily místní úřady. Nejzávažnější je situace v regionech Galicie a Kastilie-León na severozápadě země. Vláda do boje s plameny slíbila nasadit všechny dostupné prostředky. Francie v reakci na žádost španělských úřadů vyšle na pomoc sousední zemi dva hasicí letouny Canadair. Oheň zničil desítky tisíc hektarů půdy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropa za desítky miliard korun podpoří ukrajinskou obranu

Ukrajině se dosud podařilo zajistit 1,5 miliardy dolarů (31,4 miliardy korun), za které evropští spojenci v rámci nové iniciativy nakoupí americké zbraně, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Celková hodnota pomoci, kterou chce Severoatlantická aliance tímto způsobem pro Kyjev zabezpečit, je asi deset miliard eur (245 miliard korun). O další podpoře jednal Zelenskyj ve čtvrtek v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Summity Trumpa s Putinem provázely sympatie i „ponížení a síla“

Americký prezident Donald Trump se v pátek setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Půjde o první vzájemnou schůzku po šesti letech. Oba muži spolu během Trumpova prvního období osobně mluvili šestkrát. Nejvíce pozornosti vyvolal summit v Helsinkách, kdy se americký prezident postavil za Putina a proti vlastním zpravodajským službám. Připomeňte si všechna jejich dosavadní jednání.
před 15 hhodinami
Načítání...