Haftar zpomalil tažení na Tripolis. Údajně kvůli obavám o životy libyjských civilistů

Samozvaná Libyjská národní armáda (LNA) polního maršála Chalífy Haftara zpomalila tažení na Tripolis. Podle zdroje agentury AP tak činí z obav o životy civilistů. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky mezitím v pondělí oznámil, že boje v Libyi tento měsíc přinutily asi 32 tisíc lidí opustit své domovy. Při současné ofenzivě, která propukla začátkem dubna, podle nedělní bilance Světové zdravotnické organizace (WHO) přišlo o život více než 250 lidí.

V Tripolisu sídlí vláda, která má podporu OSN. Haftarova LNA, která je spřízněná s kabinetem na východě země, zahájila tažení na hlavní město čtvrtého dubna. V současnosti hrozí, že boje se změní v občanskou válku takových rozsahů, které v roce 2011 vedly ke svržení dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího, podotýká AP.

V neděli WHO informovala, že si současné boje vyžádaly 254 lidských životů, včetně vojáků a civilistů. Nejméně dalších 34 lidí přišlo o život za uplynulé dva dny a 1228 utrpělo zranění,  uvedla organizace.

Od začátku tažení, které je označováno za mocenský boj o Tripolis, Haftarovi vojáci dobyli několik měst v okolí metropole. LNA se podařilo také získat kontrolu nad starým tripoliským letištěm. V současnosti se východolibyjské síly snaží dobýt dvě větší města u Tripolisu, a sice Ajn Zára a Azízíja. Bojují přitom ve čtvrti Abú Salím, která se nachází zhruba sedm kilometrů od centra hlavního města.

Kdyby nešlo o civilisty, boje by prý netrvaly ani týden

Vysoce postavený představitel odpadlické vlády v Benghází agentuře AP sdělil, že Haftarova LNA své tažení zpomalila kvůli obavám o bezpečí asi tří milionů civilistů žijících na okrají Tripolisu. Kdyby nešlo o civilisty, boje by podle tohoto zdroje netrvaly ani týden.

„Armáda (LNA) se dnes nachází asi 20 kilometrů od Tripolisu. Má pod kontrolou (staré) letiště a most, který spojuje letiště s centrem,“ uvedl zdroj v pondělí.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa telefonicky hovořit s Haftarem pak označil za krok správným směrem. Bílý dům v pátečním prohlášení uvedl, že Trump a Haftar mluvili o „společné vizi, kdy Libye přejde ke stabilnímu, demokratickému politickému systému“.

Trump podle svého úřadu s libyjským polním velitelem probral „současné protiteroristické snažení“ a ocenil „významnou roli polního maršála Haftara v boji proti terorismu a zabezpečení zásob ropy v Libyi“.

Libye se zmítá v chaosu

Libye se od svržení Kaddáfího v roce 2011 nevzpamatovala z chaosu. O vládu kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě, který má podporu LNA, neuznává vládu v Tripolisu, za níž ale stojí OSN.

Oba kabinety mají vlastní parlament, centrální banku a ropnou společnost. Haftar se zavázal, že zemi sjednotí a v minulosti vedl několik ofenziv proti islamistům a rivalům ve východní Libyi. Podpořily ho Spojené arabské emiráty, Egypt, Rusko či Francie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 3 mminutami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 44 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 1 hhodinou

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 3 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 4 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...