Obrenovac – Srbsko, Bosna a část Chorvatska si připomínají měsíc od ničivých povodní. Desítky lidí voda připravila o život, další desetitisíce pak natrvalo o jejich domovy. Během několika dnů stihly vydatné deště spolu se zvednutými hladinami řek vyplavit těla obětí či nevybuchlé miny z občanské války v 90. letech. Podle názorů místních si přitom živel samotný s válečnými škodami v ničem nezadal.
Stoletá voda smetla před měsícem desítky vesnic v Bosně a Hercegovině i Srbsku. Zatopila domovy dvou milionů lidí. Podle některých zdrojů připravila o život přes 60 lidí. Podle hydrologů napršelo za několik dní tolik vody jako obvykle během tří měsíců. Velká voda se nevyhnula ani hlavním městům – Dunaj napáchal výrazné škody v srbské metropoli Bělehradu.
Mezi nejhůře postižená místa patřil jen několik kilometrů vzdálený Obrenovac, kam se po měsíci od rozvodnění Sávy vydal natáčet také štáb ČT. Některé ze stovek zatopených domů zde byly pod vodou ještě před několika dny. Většina zdejších obyvatel začala vyklízet teprve po měsíci. „Zachránili jsme celou rodinu, to je nejdůležitější. Ale ztratili jsme všechno, co jsme budovali my i naši rodiče,“ uvedla Vesna Babičová. Její dům i veškeré vybavení voda zničila. Málem se přitom nezastavila ani před nedalekou elektrárnou – svého druhu největší v zemi.
V tamní vodě se stále nacházejí fekálie a kolem se povalují mrtvoly zvířat. Právě hygienické potřeby jsou vedle pomoci s odklízením škod pro místní nejdůležitější. Pomoci se Srbové dočkali i z Česka. V Srbsku působili dva týmy českých hasičů, první z nich byl nasazen u zmíněné elektrárny ve městě Kostolac, druhý několik dní odčerpával lagunu u města Lazarevac. Rovněž v sousední Bosně čeští hasiči pracovali – na starosti měli pumpování vody z laguny u města Orašje.
Zatímco však jejich mise skončila, humanitární pracovnice Adriana Markeševičová je v nezištné pomoci místním teprve na začátku. Lidem z Obrenovace vozí z Česka pomoc. Kromě hygienických potřeb jim dává deky, polštáře – a vedle toho i trochu naděje. Nejednoho místního v slzách zde musí Adriana utěšovat. „Vy máte tady dát trochu energie a nevím, co si mám o sobě myslet. Mně se chce brečet, tady je to šílené,“ svěřuje se Markeševičová.
Obdobná situace je v sousední Bosně a Hercegovině. Ta podle místních zažila nejsilnější přeháňky za posledních 120 let. Ve zdejších kopcovitých oblastech se navíc nacucaná půda pod svou vlastní tíhou trhala. Jiné sesuvy půdy dokonce rozpůlily dům a jednu jeho část odnesly o dvacet metrů dál.
Velká voda rovněž odhalila některá dosud nezlikvidovaná minová pole a často došlo k posunu nevybuchlých náloží, což zkomplikovalo odklízecí práce. „Voda smetla miny z míst, kde se bojovalo, a z minových polí, odnesla je a jsou teď někde v okolí koryta řeky,“ uvedl místní obyvatel Rade Stošič. Bosenské úřady také musely exhumovat těla obětí válečných zločinů, která byla vyplavena. Lidské ostatky se objevily v oblasti kolem řeky Usora na severu balkánské země.
Evropská unie přislíbila Srbsku pomoc ve výši 30 milionů eur. Zhruba stejnou částku poskytla sama srbská vláda. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Alexandra Vučiče jsou celkové ztráty odhadovány na 1,5 miliardy eur (přes 41 miliard korun). Stopy po velké vodě jsou stále v zemích západního Balkánu vidět na každém kroku, jejich odstranění zřejmě potrvá roky.
