Evropská komise: Pokud Británie neodejde z Unie do eurovoleb, musí hlasovat také

Jestliže bude Velká Británie členem Evropské unie i v době konání květnových voleb do Evropského parlamentu (EP), bude se jich muset zúčastnit. Uvedl to mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas. Pravděpodobnost odkladu brexitu či jeho délku ale odmítl komentovat. Před odkladem brexitu, který by přesáhl termín voleb do Evropského parlamentu plánovaných na 23. až 26. května, už dříve varovali i právní experti německého Spolkového sněmu.

„Nejprve potřebujeme vidět odůvodněnou žádost Británie, pak to bude v rukou vůdců sedmadvacítky, kteří rozhodnou,“ prohlásil Schinas k případnému odkladu brexitu.

Při rozhodování šéfů států a vlád bude přitom kladen důraz na „zajištění fungování institucí EU a budou rovněž brány v potaz důvody odkladu a jeho možná délka“. 

Experti Spolkového sněmu: Pokud bude Británie v EU, volby pořádat musí

Německo
Zdroj: ČT24

Před právními důsledky odkladu brexitu za termín konání voleb do Evropského parlamentu varovali začátkem března i experti německého Spolkového sněmu na evropské právo. Podle jejich stanoviska, o kterém informoval server deníku Die Welt, by museli Bitové – ač už na odchodu z Unie – ve volbách hlasovat.

„Neuskutečnění voleb do Evropského parlamentu ve Velké Británii v případě prodloužení vyjednávací lhůty podle článku 50 vyvolává hluboké právní obavy jak s ohledem na aktivní a pasivní volební právo unijních občanů, tak i s ohledem na možné právní důsledky neuskutečnění voleb ve Spojeném království,“ citoval Die Welt ze zprávy.

Pokud se Velká Británie nebude voleb do Evropského parlamentu účastnit, přestože koncem května bude stále členem Unie, „britským státním občanům žijícím ve Velké Británii budou odepřena základní práva, která mají na základě statusu občanů EU,“ varovali právníci.

Evropská komise by následně mohla proti Velké Británii zahájit řízení kvůli porušení práva a s žalobou by se mohli na britské soudy kvůli odepření svých volebních práv obrátit i samotní Britové. 

Tusk chce požádat země EU o souhlas s dlouhým odkladem

Dolní sněmovna britského parlamentu by měla o tom, zda požádá o odklad odchodu země z EU, rozhodnout ve čtvrtek večer. Nyní je termín brexitu stanoven na 29. března, premiérka Theresa Mayová předloží poslancům návrh pro odklad do 30. června.

Předseda Evropské rady Donald Tusk ale na Twitteru napsal, že příští týden vyzve představitele zemí evropské sedmadvacítky ke schválení delšího odkladu brexitu, „aby (Spojené království) mohlo přehodnotit svou brexitovou strategii a vybudovat na ní shodu“.

Pokud Londýn o odklad skutečně požádá, musí s ním souhlasit všech zbylých sedmadvacet členských zemí Unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...