Odmítněte dohodu o brexitu a nikdo neví, co se stane, varuje Mayová před klíčovým hlasováním

Nahrávám video
Theresa Mayová varovala před možnými dopady před hlasováním o brexitové dohodě
Zdroj: ČT24

Čtyři dny před klíčovým hlasováním o brexitové dohodě v britském parlamentu premiérka Theresa Mayová vyzvala poslance, aby dokument, který dojednala s Bruselem, podpořili. Jinak podle ní hrozí nejistota a to, že země nakonec Evropskou unii neopustí nikdy. Evropskou sedmadvacítku pak vyzvala k většímu úsilí při jednáních o případných změnách dokumentu tak, aby dohoda mohla projít. Členové Dolní sněmovny ji již jednou odmítli.

„Podpořte dohodu a Spojené království odejde z EU. Odmítněte ji a nikdo neví, co se stane,“ řekla Mayová v projevu ve východoanglickém městě Grimsby. Varovala, že Británie by v případě opakovaného vládního nezdaru ve sněmovně mohla zůstat v Unii ještě mnoho měsíců, odejít bez dojednané dohody, která ji chrání, nebo dokonce vůbec evropský blok neopustit.

Případné odložení brexitu, který je plánovaný na 29. března, by podle premiérky mohlo vést k tomu, že si Unie začne klást nové podmínky, nebo k vypsání druhého referenda o členství v EU. Nový plebiscit by ale mohl znamenat, že Spojené království z Unie nikdy neodejde, což není to, pro co obyvatelé země v prvním referendu v roce 2016 hlasovali, uvedla Mayová.

Její projev byl nakonec mírnější, než očekávala britská média, která v předstihu psala, že premiérka bude „dštít oheň a síru“ na Brusel kvůli jeho neochotě přistoupit na změny takzvané irské pojistky. Ta je kontroverzním bodem brexitové dohody, který dosud bránil jejímu schválení v britském parlamentu.

Irská pojistka, která má zajistit průchodnost hranice mezi Irskem a Severním Irskem i po brexitu, představuje podle některých britských poslanců riziko, že země zůstane připoutána k unijním strukturám.

Unijní brexitový vyjednavač Michel Barnier do Londýna vzkázal, že Brusel nabízí Británii možnost jednostranně odejít z jednotného celního prostoru, ostatní opatření vyplývající z ujednání o pojistce však musí Británie dodržet, aby nebyla obnovena tvrdá hranice mezi oběma částmi Irska.

„Nebudeme držet Spojené království v celní unii proti jeho vůli,“ napsal Barnier na Twitteru poté, co v Bruselu informoval vyslance sedmadvacítky o současném stavu brexitových jednání. K žádné zásadní změně na unijní straně nedošlo, EU bude podle Barniera v příštích dnech „pokračovat v intenzivní práci“ na tom, aby Británie odešla z Unie s dohodou.

Neústupnost EU může otrávit budoucí vztahy, řekl britský ministr zahraničí

Servítky si v pátek nebral britský ministr zahraničí Jeremy Hunt, který Brusel varoval, aby svou neústupností „na mnoho dalších let neotrávil budoucí vztahy“ mezi EU a Spojeným královstvím. Pokud Unie podle Hunta v této kritické fázi – 21 dní před plánovaným brexitem – nevyjde Londýnu vstříc, budou ji ze selhání rozhovorů vinit další generace.

Šéfka severoirských unionistů, jejichž podpora je pro menšinovou vládu Mayové klíčová, dnes vyzvala Brusel a Dublin ke změně postoje ke zmíněné irské pojistce. „Premiérka slíbila, že zajistí právně závazné změny. Musí tento slib dodržet,“ naznačila podle agentury Reuters Arlene Fosterová, že její strana bez těchto úprav dohodu v úterním parlamentním hlasování nepodpoří.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...