Česko se v posledních pěti letech aktivně zapojilo do evropského systému sdílení dat o řidičích. Kvůli tomu se čeští řidiči po návratu ze zahraničí mohou dočkat obsílky s – na zdejší poměry – nezvykle vysokou sankcí za dopravní přestupek. Úřady v některých zemích v poslední době přitvrzují a naposledy se to projevilo v Německu. Řada českých šoférů už odtamtud dostala i za relativně banální provinění měsíční zákaz řízení.
Nejčastější obsílka, kterou tuzemský řidič z ciziny dostane, vyzývá k zaplacení určené částky. Pokud tak učiní, úřady mu nestrhnou trestné body. V posledních měsících se ale objevil nový trend: některé úřady v Německu ukládají řidičům i zákazy řízení.
Někteří se už obrátili na automotoklub. „V loňském roce takové případy v zásadě neexistovaly, letos jsme jich měli už do deseti,“ upřesňuje mluvčí Ustředního automotoklubu Igor Sirota.
Zákaz řízení se podle dosavadní praxe a zkušeností vztahuje jen na území příslušného státu. Pro profesionální řidiče je ale těžké se měsíc zrovna Německu vyhýbat.
Obsílka ze zahraničí musí být v češtině
Se zahraničními úřady je navíc někdy obtížná domluva. Pavlu Fenclovi přišel loni dopis z Görlitzu. Jenže auto, které chtěli Němci pokutovat, vůbec nebylo jeho. I když do Německa postupně poslal potvrzení od magistrátu i policie, německý úřad stanovisko nezměnil a vymáhal stále vyšší částku. Nepomohl ani konzulát v Drážďanech. „Řekli, abych to zaplatil, i když jsem nevinný. A abych to pak vymáhal zpátky,“ uvedl v září loňského roku v pořadu Černé ovce Pavel Fencl.
Mnohaměsíční výměna dopisů skončila právě až ve chvíli, kdy se o případ začali zajímat redaktoři Černých ovcí. „Chyba byla u nás. Stala se při automatickém přepisu,“ přiznala vedoucí kanceláře městského úřadu Görlitz Silvia Queck-Hänel.
Německý úřad tehdy udělal chyb hned několik. Výzvu o zaplacení pokuty musí poslat v mateřském jazyce toho, koho chce pokutovat. Poslal ji ale v němčině.
Podle právníků je ale zapotřebí zareagovat už na první výzvu. A to jakkoli, třeba i v češtině. Pavel Fencl se však nakonec za roční martyrium dočkal alespoň odškodného v podobě několika upomínkových předmětů města Görlitz.
Nejpřísnější je při překročení rychlosti Francie
Nejtvrdší postup vůči řidičům uplatňuje Francie. Základní problém je v toleranci překročení rychlosti a ten je ve Francii naprosto minimální, jen podle tolerance měřicího zařízení, tedy dva až tři kilometry v hodině.
Mírné překročení rychlosti do 20 kilometrů za hodinu se obvykle trestá asi 60 eury, od 20 do 50 přijde na 135 eur. Ve Francii navíc funguje vymáhání centrálně, což je rozdíl oproti Německu, kde posílají pokuty podobně jako v Česku obce.
Českým úřadům se pokuty vymáhat nedaří
Pokud český řidič nezaplatí pokutu vyměřenou cizím státem, má potíže do země znovu vycestovat. Například v Německu mají o nezaplacené pokutě informaci policisté i celníci a často ji vymáhají i po letech při namátkových kontrolách.
Podobný systém ale v Česku nefunguje a obce si na to stěžují. Pokuty cizincům totiž taky začaly posílat, odezva je ovšem minimální. Zaplatí jen asi desetina pokutovaných.
Na nízkou vymahatelnost si stěžuje Svaz měst a obcí; potíž je podle něj v právním systému. „Problém je v doručování. Dokud není přestupek formálně doručen a není vyřešeno správní řízení, tak jako by ani nevznikl,“ vysvětluje výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková.
Jde o takzvanou fikci doručení: pokud si v Česku do deseti dnů adresát dopis s pruhem nepřevezme, je přesto považován za doručený. Ne však v zahraničí. Přitom právě v Německu to je obráceně: přestupek vzniká ve chvíli, kdy se ho řidič fyzicky dopustí.
