Guaidó jednal o dodávkách humanitární pomoci. Úřadující prezident Maduro ji odmítá

Předseda opozicí ovládaného parlamentu ve Venezuele Juan Guaidó, jehož za prozatímního prezidenta uznaly už více než čtyři desítky států, pokračuje ve schůzkách se zástupci různých vrstev venezuelské společnosti. Zároveň žádá o umožnění přísunu humanitární pomoci. Země se potýká s nedostatkem jídla a léků, úřadující prezident Nicolás Maduro ale pomoc, kterou nabízejí Spojené státy, dlouhodobě odmítá.

Prozatímní prezident Guaidó se v úterý sešel se starosty měst, do jejichž regionů se opozice chystá dostat humanitární pomoc. „Trvám na tom, abychom učinili kroky k tomu, aby se pomoc dostala k potřebným. Tři sta tisíc Venezuelanů může zemřít, pokud humanitární pomoc nepřijde včas,“ zdůraznil Guaidó.

Dodávky potravin, léků a zdravotnického materiálu by měly do Venezuely přijít přes hranice s Brazílií a Kolumbií. O konkrétním postupu při dodávkách pomoci zároveň jednali ministři zahraničí obou zmíněných zemí Ernesto Araújo a Carlos Holmes Trujillo s šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem a bezpečnostním poradcem Bílého domu Johnem Boltonem.

Guaidó již tento týden vyzval armádu, aby přístup pomoci umožnila, a pomohla tak zachránit životy tisíců Venezuelanů. Pomoc se má soustředit v kolumbijském pohraničním městě Cúcuta, kde ji organizuje americká agentura pro mezinárodní rozvoj USAID, a Guaidó se obává, že by armáda, která je dosud loajální úřadujícímu prezidentovi Nicolási Madurovi, mohla dodávky ukrást. 

Venezuelský poslanec Miguel Pizarro, který má koordinaci pomoci na starost, v úterý uvedl, že na distribuci pomoci se budou podílet místní nevládní organizace, záměrně je ale nejmenoval. Vyzval též zdravotníky, jeptišky a kněze, aby se stran pomoci připravili na příval dobrovolníků. „Humanitární pomoc je naléhavou nutností pro stovky tisíc Venezuelanů, kteří dnes nemají přístup k jídlu ani lékům,“ prohlásil. 

Maduro: Nejsme žebráci. Co potřebujeme, si vyrobíme

Od konce minulého roku chybí ve Venezuele 85 procent léků. Zemi trápí nedostatky v nemocniční infrastruktuře i odchod lékařů během hluboké recese. Humanitární pomoc ovšem dlouhodobě odmítá úřadující prezident Nicolás Maduro, kterého jako hlavu Venezuely stále uznává mimo jiné Rusko, Čína a Turecko.

Tento týden Maduro zopakoval, že země humanitární pomoc nepotřebuje. „Nejsme žebráci, všechno co potřebujeme, si můžeme a umíme vyrobit tady ve Venezuele. Nechci je (Spojené státy) nechat Venezuelany ponižovat. Chtějí přijet a přivézt nám zprávu, že jsme žebráci, kteří potřebují záchranu, lidé, kteří si zaslouží být kolonizováni,“ uvedl Maduro.

2 minuty
Guaidó volá po humanitární pomoci
Zdroj: ČT24

Podle expertů ale má výrazný podíl na současné ekonomické krizi v zemi právě řízená hospodářská politika socialistické vlády autoritářského prezidenta Madura. Ten je v úřadu od roku 2013. Jeho druhý mandát, který začal v lednu, označil parlament za nelegitimní. Opozice chce uspořádat nové volby.

V pátek by se měl soudní dvůr Evropské unie zabývat stížností, kterou k němu podala loni v únoru Madurova vláda kvůli unijním sankcím. Ty uvalila EU na Madurův režim v listopadu 2017 kvůli nedodržování lidských práv a porušování principů demokracie. 

Jednání s chavisty

V úterý se Guaidó setkal mimo jiné s podnikateli a také s exministry bývalých socialistických vlád. „Nasloucháme všem, kteří chtějí řešit problémy Venezuelanů, všem, kteří chtějí změnu,“ napsal na Twitteru Guaidó ke schůzce s exministry vlád Huga Cháveze. Ten byl prezidentem do své smrti v roce 2013 a v úřadu ho nahradil Maduro, jehož příznivci si stále říkají chavisté. Mnozí z nich v posledních letech Madurovu vládu kritizovali.

Guaidó se v úterý setkal i se zástupci sdružení podnikatelů Fedecámaras a vyzval je, aby byli připraveni dát lidem práci, začít vyrábět a obnovit tak kolabující hospodářství. „Venezuelská ekonomika má za sebou pět let recese, ale věříme, že v krátké době budeme mít v její obnově výsledky,“ řekl šéf sdružení Fedecámaras Carlos Larrazábalafirmó.

Guaidó se prohlásil prozatímním prezidentem koncem ledna

Venezuelský parlament v úterý schválil zákon o přechodu země k demokracii, podle něhož by po Madurově pádu měl Guaidó do třiceti dnů vyhlásit volby. Zákon také stanoví, že přechodná vláda v čele s Guaidóem může vládnout maximálně rok; lhůta se bude počítat od pádu Madura. Poslanci také jmenovali další diplomatické zástupce opozice v zahraničí.

Guaidó se prohlásil dočasným prezidentem 23. ledna, poté co parlament označil druhý prezidentský mandát Nicoláse Madura za nelegitimní, protože vzešel z nedemokratických voleb a také proto, že Maduro složil přísahu před nejvyšším soudem, nikoli před parlamentem, jak stanoví ústava. Podle ní se vedení země ujímá předseda parlamentu, pokud hlava státu nenastoupí do úřadu. Maduro druhý mandát zahájil, podle opozice ale nelegitimně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrací do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě obrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 8 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 40 mminutami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 5 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 8 hhodinami
Načítání...