Boj o život i kvůli kilu rýže. Na pozadí venezuelské krize jsou hladovějící obyvatelé

Na vyústění sporu o vládu nad Venezuelou netrpělivě čekají nejen velmoci, ale především sami obyvatelé kdysi bohaté země Jižní Ameriky. Kvůli pronásledování a stále se zhoršujícím ekonomickým podmínkám Venezuelu opustily miliony lidí. Těm, kdo zůstali, hrozí bída a hlad. S lidmi v zemi zmítané kriminalitou a nepokoji mluvil štáb CNN.

Ropa vynesla Venezuelu na pozici nejbohatšího státu v Jižní Americe, situace se ale proměnila. Země sice má největší zásoby ropy na světě, ale již šestý rok se potýká s hospodářskou recesí, které napomohl nejen propad cen komodity na světových trzích, ale podle kritiků i selhání socialistického řízení ekonomiky.

Venezuela je na prvním místě mezi nejhoršími ekonomikami světa podle indexu bídy, který v únoru 2018 zveřejnila agentura Bloomberg. Podle Mezinárodního měnového fondu klesl hrubý domácí produkt v zemi za pět let o 45 procent. Pro letošní rok očekává pokles o pět procent. Zemi trápí také hyperinflace, a byť prezident Nicolás Maduro škrtl loni v srpnu pět nul na bankovkách a zvýšil třicetinásobně minimální mzdu ve snaze stabilizovat ceny, inflace dále pokračuje v prudkém růstu. Její míra letos podle odhadů dosáhne deset milionů procent.

Venezuelané nelegálně přecházející hranici do sousední Kolumbie na snímku z listopadu 2018
Zdroj: Carlos Garcia Rawlins/Reuters

V Caracasu jsou fronty na všechno a na každém rohu. Mladí se snaží krizi přečkat jinak než čekáním ve frontách, mezi odpadky se živí tím, co nikdo nechce. Strastiplný život zná na vlastní kůži i čtrnáctiletá Uzmaria. „Sbíráme věci a žebráme,“ popsala. Jejího bratra zabil v červenci jiný gang. Tělo našli v řece.

Příslib změny venezuelské reality přináší opoziční lídr Juan Guaidó, který se koncem ledna v období masových demonstrací prohlásil za prezidenta a který se posléze dočkal uznání ze strany USA i evropských zemí včetně Česka. Cílem opozice je uspořádání svobodných prezidentských voleb. Ovšem Maduro, který byl loni opětovně zvolen hlavou státu a před necelým měsícem složil přísahu na druhé funkční období, si snaží udržet svou pozici v čele země.

Fronta lidí před supermarketem v Caracasu na snímku z listopadu 2018
Zdroj: Marco Bello/Reuters

Roky si Maduro kupoval státními příděly podporu například rodiny Caroliny, kterou navštívil štáb CNN. V současnosti nemají co jíst a jediné, co si přejí, je Madurův odchod. Z rodiny jsou žebráci. Podle bratrance Caroliny nejde o politiku, je to boj o přežití. Lidé se mezi sebou zabíjejí kvůli kilu rýže nebo vodě.

Udrží si Maduro přízeň armády?

Všechna pozornost se obrací směrem k armádě. Je důležitou otázkou, kam se přikloní. „Lidé po nich můžou házet kameny, ale ve skutečnosti potřebují, aby se vojáci přidali na jejich stranu,“ popsal reportér CNN Nick Paton Walsh.

Hlasy vyzývající armádu ke vzpouře znějí i ze zahraničí. Ale z pohledu řadového vojáka je rozhodovaní komplikovanější, dokonce i když nemůže uživit vlastní rodinu. „Myslím si, že 80 procent vojáků je proti vládě, někteří dokonce chodí na demonstrace. Ale velké ryby, tedy vyšší důstojníci, jsou ti, kteří mají co jíst a bohatnou. Já vydělávám dolar a půl každý měsíc, za to si koupím jedno kuře. A dostávám krabičku s jídlem z kasáren. Aby se něco změnilo, potřebujeme generála, který přejde na druhou stranu,“ poznamenal příslušník armády, který zůstal v anonymitě.

Maduro promlouvá k vojákům na snímku z února 2019
Zdroj: Reuters

Proti Madurovi se zatím vyslovil vojenský atašé ambasády v USA José Luis Silva či generál venezuelského letectva Francisco Yánez. Opozice chce dostat vojáky na svou stranu mimo jiné zákonem o amnestii a apelováním na jejich svědomí stran humanitární krize.

Lidé zatím opakovaně vycházejí do ulic, v sobotu se davy stoupenců opozice shromáždily v metropoli Caracasu, ale i v Maracaibu, Valencii a Puertu Ordaz. Při dřívějších protivládních protestech se i umíralo. Ty nejvyhrocenější boje se odehrály v chudinských čtvrtích, v místech, které byly dříve loajální právě Madurovi. Guaidó ale věří, že Venezuelu nečeká cesta občanské války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...