Boj o život i kvůli kilu rýže. Na pozadí venezuelské krize jsou hladovějící obyvatelé

Na vyústění sporu o vládu nad Venezuelou netrpělivě čekají nejen velmoci, ale především sami obyvatelé kdysi bohaté země Jižní Ameriky. Kvůli pronásledování a stále se zhoršujícím ekonomickým podmínkám Venezuelu opustily miliony lidí. Těm, kdo zůstali, hrozí bída a hlad. S lidmi v zemi zmítané kriminalitou a nepokoji mluvil štáb CNN.

Ropa vynesla Venezuelu na pozici nejbohatšího státu v Jižní Americe, situace se ale proměnila. Země sice má největší zásoby ropy na světě, ale již šestý rok se potýká s hospodářskou recesí, které napomohl nejen propad cen komodity na světových trzích, ale podle kritiků i selhání socialistického řízení ekonomiky.

Venezuela je na prvním místě mezi nejhoršími ekonomikami světa podle indexu bídy, který v únoru 2018 zveřejnila agentura Bloomberg. Podle Mezinárodního měnového fondu klesl hrubý domácí produkt v zemi za pět let o 45 procent. Pro letošní rok očekává pokles o pět procent. Zemi trápí také hyperinflace, a byť prezident Nicolás Maduro škrtl loni v srpnu pět nul na bankovkách a zvýšil třicetinásobně minimální mzdu ve snaze stabilizovat ceny, inflace dále pokračuje v prudkém růstu. Její míra letos podle odhadů dosáhne deset milionů procent.

Venezuelané nelegálně přecházející hranici do sousední Kolumbie na snímku z listopadu 2018
Zdroj: Carlos Garcia Rawlins/Reuters

V Caracasu jsou fronty na všechno a na každém rohu. Mladí se snaží krizi přečkat jinak než čekáním ve frontách, mezi odpadky se živí tím, co nikdo nechce. Strastiplný život zná na vlastní kůži i čtrnáctiletá Uzmaria. „Sbíráme věci a žebráme,“ popsala. Jejího bratra zabil v červenci jiný gang. Tělo našli v řece.

Příslib změny venezuelské reality přináší opoziční lídr Juan Guaidó, který se koncem ledna v období masových demonstrací prohlásil za prezidenta a který se posléze dočkal uznání ze strany USA i evropských zemí včetně Česka. Cílem opozice je uspořádání svobodných prezidentských voleb. Ovšem Maduro, který byl loni opětovně zvolen hlavou státu a před necelým měsícem složil přísahu na druhé funkční období, si snaží udržet svou pozici v čele země.

Fronta lidí před supermarketem v Caracasu na snímku z listopadu 2018
Zdroj: Marco Bello/Reuters

Roky si Maduro kupoval státními příděly podporu například rodiny Caroliny, kterou navštívil štáb CNN. V současnosti nemají co jíst a jediné, co si přejí, je Madurův odchod. Z rodiny jsou žebráci. Podle bratrance Caroliny nejde o politiku, je to boj o přežití. Lidé se mezi sebou zabíjejí kvůli kilu rýže nebo vodě.

Udrží si Maduro přízeň armády?

Všechna pozornost se obrací směrem k armádě. Je důležitou otázkou, kam se přikloní. „Lidé po nich můžou házet kameny, ale ve skutečnosti potřebují, aby se vojáci přidali na jejich stranu,“ popsal reportér CNN Nick Paton Walsh.

Hlasy vyzývající armádu ke vzpouře znějí i ze zahraničí. Ale z pohledu řadového vojáka je rozhodovaní komplikovanější, dokonce i když nemůže uživit vlastní rodinu. „Myslím si, že 80 procent vojáků je proti vládě, někteří dokonce chodí na demonstrace. Ale velké ryby, tedy vyšší důstojníci, jsou ti, kteří mají co jíst a bohatnou. Já vydělávám dolar a půl každý měsíc, za to si koupím jedno kuře. A dostávám krabičku s jídlem z kasáren. Aby se něco změnilo, potřebujeme generála, který přejde na druhou stranu,“ poznamenal příslušník armády, který zůstal v anonymitě.

Maduro promlouvá k vojákům na snímku z února 2019
Zdroj: Reuters

Proti Madurovi se zatím vyslovil vojenský atašé ambasády v USA José Luis Silva či generál venezuelského letectva Francisco Yánez. Opozice chce dostat vojáky na svou stranu mimo jiné zákonem o amnestii a apelováním na jejich svědomí stran humanitární krize.

Lidé zatím opakovaně vycházejí do ulic, v sobotu se davy stoupenců opozice shromáždily v metropoli Caracasu, ale i v Maracaibu, Valencii a Puertu Ordaz. Při dřívějších protivládních protestech se i umíralo. Ty nejvyhrocenější boje se odehrály v chudinských čtvrtích, v místech, které byly dříve loajální právě Madurovi. Guaidó ale věří, že Venezuelu nečeká cesta občanské války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán oznámily dosažení dohody, digitálně už ji podle Američanů podepsaly

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Masivní úder na Kyjev má oběti. Ve známém klášteře vypukl požár

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.
01:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většinu zmařených útoků na Ukrajině organizovali agenti přes Telegram, uvedla estonská rozvědka

Naprostou většinu odhalených teroristických útoků na Ukrajině provedli podle Centra vojenského zpravodajství Estonských obranných sil lidé, kteří využívali komunikační aplikaci Telegram. Estonští zpravodajci to uvedli v pátek během pravidelného týdenního brífinku, v němž vycházeli ze statistik ukrajinské policie.
před 3 hhodinami

Řecko dokončuje dohodu s Chevronem o novém průzkumu uhlovodíků v Jónském moři

Delegace společnosti Chevron v pondělí 15. června přijela dokončit dohodu o účasti firmy v takzvaném bloku 10 u pobřeží Kyparissijského zálivu na Peloponésu, oznámil řecký ministr životního prostředí a energetiky Stavros Papastavrou.
před 4 hhodinami

Ve Francii začíná třídenní summit G7

Ve francouzském Évian-les-Bains začíná třídenní summit skupiny velkých světových ekonomik G7, na němž by se i za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa mělo diskutovat o důsledcích dohody o ukončení války USA s Íránem a o válce Ruska proti Ukrajině. Trumpa čeká mimo jiné slavnostní večeře s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ve Versailles.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V plachetnici potopené u Splitu po srážce s katamaránem našli tělo pohřešovaného Čecha

Tělo dosud pohřešované osoby našli chorvatští potápěči v plachetnici, která se v neděli potopila s českou posádkou po srážce s katamaránem u Splitu. Stanici N1 to v pondělí řekl šéf splitského přístavu Željko Kuštera. Počet obětí lodního neštěstí tím vzrostl na čtyři. Podle českého ministerstva zahraničních věcí zůstává v nemocnici jedna osoba.
10:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Syn norské korunní princezny dostal čtyřletý trest vězení za znásilnění

Norský soud uložil synovi korunní princezny Mette-Marit a nevlastnímu synovi korunního prince Haakona čtyřletý trest vězení za znásilnění, informují agentury Reuters a AFP. Soud v Oslu uznal 29letého Mariuse Borga Höibyho vinným ve dvou ze čtyř případů znásilnění, z nichž byl obviněn. Podle soudu se dopustil také domácího násilí. Höiby obvinění ze znásilnění odmítá a jeho obhájce uvedl, že se proti rozsudku odvolá.
11:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu

Předseda Evropské rady António Costa uvítal dohodu o ukončení války, jejíž dojednání v noci na pondělí oznámily Spojené státy a Írán. Evropská unie je podle něj pravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres, britský premiér Keir Starmer či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici. Německý kancléř Friedrich Merz dohodu označil za diplomatický průlom. Dohodu ocenil i český premiér Andrej Babiš (ANO).
08:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...