Projekt digitalizace Estonska nemá v Evropě obdoby. Zemi měl zbavit byrokracie a umožnit občanům vyřizovat většinu dokumentů on-line. Z projektu budoucnosti se ale brzy může stát bezpečnostní noční můra. Cizinci totiž mohou díky e-občanství v Estonsku získávat bankovní účty, pomocí kterých lze obcházet sankce a prát špinavé peníze.
Díky propojení státních institucí usnadnil projekt e-Estonsko občanům komunikaci s úřady. Lékařské předpisy, zapisování dětí na matriky nebo hlasování ve volbách mohou Estonci jednoduše odbavit z pohodlí domova přes počítač.
Kompletní digitalizace státní správy ale přinesla i vážný bezpečnostní problém. Estonské e-občanství totiž mohou získávat i občané zemí na sankčních seznamech, jako je Rusko, Írán nebo Severní Korea.
„Jsme si jistí, o jaké občany se jedná, jaká je jejich historie, pokud nejsou propojeni s Estonskem nebo estonskou ekonomikou? A jste si vy, jako banka, jistí, že dodržujete povinnosti, když přijímáte e-občany?“ vznáší šéf estonského úřadu pro finanční dohled Kilvar Kessler otázky, které mohou pohled na projekt e-občanství změnit.
K zisku e-občanství stačí vyplnit formuláře na internetu
Země v současnosti registruje přes 50 tisíc e-občanů, tedy cizinců, kterým stačí doložit cestovní dokumenty, beztrestnost a ekonomické vazby na Estonsko. Kvůli získání e-občanství nemusí uchazeč Estonsko ani navštívit. Když je po čtyřech až šesti týdnech žádost vyřízena, může si pro svou kartičku potvrzující e-občanství dojít na jakoukoliv estonskou ambasádu.
Získá tak možnost založit si účet v estonských bankách. A zatímco nejsou data o tom, kolik z e-občanů si otevřelo osobní účet, kolem šesti tisíc firem, které zde založili, ho mají. „Podle mě je to skvělý program. Díky tomu si mohou lidé odkudkoliv založit firmu v EU,“ pochvaluje si estonský e-občan z Egypta Mohamed Salem.
E-občany Estonska jsou i stovky Íránců
Asi třetinu e-obyvatel Estonska tvoří Finové, Rusové, Ukrajinci a Němci. Na seznamu jsou i čtyři stovky Íránců a jeden Severokorejec. Varování před jejich případnými kriminálními aktivitami vzrostlo po skandálu estonské větve Danske Bank, která je vyšetřována i v Británii a Spojených státech kvůli vyvedení 200 miliard eur z Ruska a dalších postsovětských států.
Estonská hlava státu ale zdůrazňuje, že tento případ s e-občany nesouvisí. „Digitální systémy samozřejmě nejsou stoprocentní. To není nic na světě. Jen smrt a daně, jak všichni víme. (Digitální systémy) jsou ale mnohem, mnohem jistější než ty analogové,“ ujišťuje Kersti Kaljulaidová.
Prostřednictví e-Estonska mohou do Evropské unie vstoupit i nežádoucí entity. Podobný princip ale funguje v i dalších členských zemích osmadvacítky. Například na Kypru stačí cizincům k získání pasu proinvestovat v přepočtu asi 50 milionů korun. Tuto cestu k pasu využívají zejména Rusové.
