Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) během své návštěvy na Ukrajině navštívil v úterý přístavní a zároveň frontové východoukrajinské město Mariupol. V doprovodu ukrajinského partnera Pavla Klimkina obhlédl kontrolní stanoviště u frontové linie mezi vládními vojsky a proruskými separatisty. Šéf české diplomacie mimo jiné uvedl, že se přesvědčil „o rozsahu lidských a ekonomických ztrát způsobených pokračujícím ozbrojeným konfliktem, který je na východě Ukrajiny podporován Ruskem“.
Petříček navštívil ukrajinský Mariupol. Je třeba tlačit Rusko k ukončení konfliktu, řekl
2 minuty
Ministr zahraničí Petříček navštívil ukrajinský Mariupol
Petříček odletěl z Kyjeva nejprve do města Dnipro (dříve Dněpropetrovsk) a poté do Mariupolu. „Odtamtud se přesunul do blízkosti frontové linie bojů, respektive na místo, kde ukrajinská armáda dohlíží na přechod obyvatel mezi územím pod její kontrolou a územím pod kontrolou ruských separatistů. Ten check point se nachází zhruba půl hodiny cesty od Mariupolu,“ dodal z místa reportér ČT Jan Šilhan.
Přes kontrolní stanoviště, vzdálené asi 25 kilometrů od ukrajinského přístavu Mauriopol u Azovského moře a 45 kilometrů od hranic s Ruskem, přechází podle hlídkujících vojáků až pět tisíc civilistů denně. Jde například o penzisty z povstalci ovládaných území, kteří si na ukrajinské straně vyzvedávají důchody, o cestující za příbuznými nebo o pracující dojíždějící do mariupolských podniků.
„Linie dotyku je něco, co člověk z kanceláře asi nemůže pochopit,“ řekl Petříček. „Trpí tu nejvíce obyčejní lidé,“ upozornil a v této souvislosti přislíbil, že Česká republika by mohla rozšířit svou pomoc určenou dětem postiženým konfliktem. Od roku 2014 vynaložila ČR na humanitární pomoc Ukrajině asi osm milionů eur.
Petříček: Česko jasně podporuje Ukrajinu
Cesta, na kterou ukrajinská strana pozvala i šéfa dánské diplomacie Anderse Samuelsena, „dokládá jasnou podporu České republiky ukrajinskému lidu v jeho boji za nezávislost, suverenitu a uzemní celistvost,“ napsal český ministr na Twitteru.
„Každý den dochází k porušování příměří a ostřelování pozic. Ozbrojenci s podporu Ruska nadále blokují přístup na své území pozorovatelům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,“ napsal také Petříček.
Petříček znovu vyzval k propuštění ukrajinských námořníků
Petříček během návštěvy v Mariupolu apeloval na Rusko, aby začalo plnit své závazky z minských dohod o urovnání konfliktu mezi vládními vojsky a proruskými separatisty, který si od jara 2014 vyžádal přes deset tisíc mrtvých.
„Je třeba tlačit na Rusko, aby hledalo cestu k plnění minských dohod a ukončení konfliktu. Lidé na obou stranách mají zájem žít normální životy,“ zdůraznil Petříček. „Naše úsilí musí pokračovat. A doufám, že Rusko se bude chovat odpovědně,“ odpověděl na dotaz, zda zahraniční tlak dokázal přimět Moskvu k změnám své politiky.
Šéf ukrajinské diplomacie Klimkin v Mariupolu poděkoval ministrům Petříčkovi i Samuelsenovi, že jejich návštěva coby představitelů členských zemí EU pomohla k tomu, že Rusko opět začalo pouštět ukrajinské lodě Kerčským průlivem. „Velmi děkuji našim přátelům,“ řekl Klimkin, podle něhož Rusko usiluje o ovládnutí celého Azovského moře. Ocenil i humanitární pomoc jako „malé projekty, které ale hodně pomáhají lidem“.
Mariupol a zejména jeho námořní přístav se v poslední době dostaly do centra pozornosti kvůli listopadovému incidentu v nedalekém Kerčském průlivu, který odděluje Azovské a Černé moře. Ruské lodi tam zadržely tři ukrajinská vojenská plavidla a zadržely 24 námořníků, kteří teď v Moskvě čekají na soud.
Ministr ještě před odletem z Prahy připomněl, že Česká republika spolu s evropskými partnery opakovaně vyzývala Rusko, aby ukrajinské námořníky propustilo. V Mariupolu tak učinil znovu. „S dánským ministrem zahraničí vyzýváme k okamžitému propuštění členů ukrajinské posádky, kteří jsou od minulého roku nelegálně zadržováni v Rusku,“ napsal na Twitteru.
Reuters: Ministři zahraničí zemí EU zváží nové sankce proti Rusku
České ministerstvo zahraničí také vydalo k incidentu obsáhlejší prohlášení. „Pokud tito členové posádek nebudou propuštěni, měla by EU být připravena zvážit nová, adresná opatření vůči Rusku,“ uvádí se v dokumentu.
Podle informací agentury Reuters budou ministři zahraničí zemí EU na zasedání v polovině února zvažovat v souvislosti s kerčským incidentem vyhlášení nových protiruských sankcí. Možná už tento týden Brusel pošle do Moskvy kvůli zadržení ukrajinských námořníků protestní nótu, píše Reuters.
Na dotaz, zda je Česko připraveno přistoupit ke zpřísnění sankcí, pokud Rusko výzvy k propuštění zajatých námořníků nevyslyší, Petříček odpověděl, že dánský kolega naznačil, že by chtěl vést tuto debatu na úrovni Evropské unie. „V souladu s tím, na čem se usnesli naši nejvyšší ústavní činitelé v září, jsme aktivně připraveni zapojit se do debaty o sankcích,“ poznamenal Petříček.
3 minuty
Návštěva ministra Petříčka na Ukrajině
Pokud jde o umístění Ukrajiny na 120. příčce ze 180 na indexu vnímání korupce v podání Transparency International a případné ohrožení unijní, potažmo české pomoci, Petříček uvedl, že o tom jednal s vládními představiteli i se zástupci občanské společnosti.
„Jsem rád, že Ukrajina v minulých letech udělala první kroky správným směrem, například ustavením protikorupčního soudu a postupné změny v justici. Před Ukrajinou ale určitě stojí celá řada dalších úkolů. Je to (boj proti korupci) důležité, co se týče jejich evropských ambicí a aspirací, ale i pro ekonomický rozvoj země,“ zdůraznil. Dodal, že Ukrajina může být zajímavá i pro české investory, ale podmínkou je fungující právní stát a boj proti korupci.
Petříček doufá, že k ustavení česko-ukrajinského fóra, na jehož zřízení se dohodl se svým ukrajinským protějškem, by mohlo dojít ještě letos. „Pro nás je důležité, abychom se věnovali … především budoucnosti, nicméně i pan ministr Klimkin řekl, že si je vědom některých citlivých kapitol našich dějin, které vyžadují, abychom se jim postavili čelem,“ řekl na dotaz, zda toto fórum by mělo posloužit i k urovnání sporu o takzvané banderovce.
Ministr se – stejně jako na tiskové konferenci v Kyjevě – vyhnul výrazu „banderovci“, který je v současnosti na Ukrajině vnímán jako výraz sovětské či ruské propagandy, Kyjev raději hovoří o bojovnících za nezávislost z řad Ukrajinské povstalecké armády coby ozbrojené složky Organizace ukrajinských nacionalistů, vedené Stepanem Banderou.
