Šéf Bílého domu Donald Trump kvůli svému sporu s Kongresem o financování federálních úřadů odloží každoroční prezidentské poselství o stavu americké unie na dobu, až bude pře urovnána. Projev byl původně plánován na úterý 29. ledna. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů prezidentovi nabídla osobní setkání za účelem ukončení krize. Podle médií chce šéfovi Bílého domu představit návrh, který by jej měl uspokojit. Ukončit vládní krizi se zatím nepodařilo ani během čtvrtečního dvojího hlasování v Senátu. Návrhy demokratů i republikánů podle očekávání neprošly.
Trump kvůli sporu s Kongresem odloží poselství o stavu unie. Pelosiová chce s prezidentem krizi urovnat
Zprávu o stavu Spojených států prezidenti tradičně přednášejí ve Sněmovně reprezentantů. Demokratická předsedkyně této kongresové komory Nancy Pelosiová ale Trumpa vyzvala, aby poselství odložil, dokud nebude obnoveno financování federálních úřadů.
Část úřadů je nyní bez peněz, neboť Trump se s Kongresem pře o finance na vybudování zdi na hranicích s Mexikem, které demokraté odmítají uvolnit.
Své odmítavé stanovisko šéfka Sněmovny reprezentantů potvrdila i ve středu v dopisu do Bílého domu. Oficiálně Trumpovi sdělila, že promluvu ke členům Kongresu z tribuny Sněmovny reprezentantů nepovolí, dokud zůstane vláda bez peněz.
Hlava státu nemůže sama o sobě o parlamentním projevu rozhodnout, musí vyčkat oficiálního pozvání dolní komory. Poselství o stavu unie, které prezident pronáší ve Sněmovně reprezentantů k členům obou komor Kongresu, je slavnostní událost zorganizovaná tradičně za účasti mnoha hostů. Pronést poselství ukládá prezidentům ústava.
Kvůli postoji Pelosiové se spekulovalo, že Trump zprávu přednese z Bílého domu. V noci na čtvrtek ale Trump na Twitteru přípravu náhradního plánu odmítl. „Neexistuje žádné jiné místo, které by se historií, tradicí a významem mohlo rovnat sněmovní komoře. Těším se, že budu moci podat skvělou zprávu o stavu unie v blízké budoucnosti!“ napsal Trump.
V tweetu prezident uznal, že Pelosiová jako předsedkyně sněmovny má výsadu odklad projevu navrhnout. „Projev přednesu, až bude financování obnoveno,“ dodal.
Pelosiová nabídla Trumpovi jednání „v jakémkoli termínu“
Pelosiová později na tiskové konferenci ve Washingtonu uvedla, že nabízí prezidentovi Donaldu Trumpovi osobní setkání „v jakémkoli termínu“. Chce touto cestou skoncovat s rozpočtovou krizí vlády, která trvá druhý měsíc a v pátek připraví 800 tisíc státních zaměstnanců už o druhou výplatu. Demokraté nedojednávají žádné nabídky v ústraní, zdůvodnila osmasedmdesátiletá kalifornská poslankyně svůj návrh.
Její spor s prezidentem se podle hodnocení mnohých komentátorů už dostal do bezmála osobní roviny. Oba politiky hluboce rozděluje názor na zajištění jižních amerických hranic. Trump ve čtvrtek na Twitteru zopakoval, že na stavbě zdi oddělující území USA a Mexika nadále trvá. „Bez zdi to prostě nepůjde… Naše země má šanci výrazně omezit zločinnost, pašování lidí, gangy a drogy. Mělo se to stát už dávno. Nevzdáme to!“ napsal prezident.
Pelosiová a její spolustraníci podle médií připravují návrh, který by měl Trumpa uspokojit aspoň co do výše investic na zajištění bezpečnosti hranic. Demokraté jsou prý ochotni dát prezidentovi požadovaných 5,7 miliardy dolarů (téměř 130 miliard korun), což je víc než čtyřnásobek sumy, o níž dosud hovořili (původně šlo o 1,3 miliardy).
Zeď ale stavět nechtějí, protože by podle nich byla neúčinná. Hovoří se podle listu The Washington Post o projektu „chytré zdi“, tedy o instalování elektronických monitorovacích systémů. Stavbu betonové ohrady demokraté považují za nápad vhodný nanejvýš „do středověku“.
Trump se už se zástupci demokratů v Bílém domě sešel, ale jednání svolané počátkem ledna kromě prohloubení roztržky nic nepřineslo. Diskuse byla tehdy podle Pelosiové „hádavá“ a Trump ji nazlobeně opustil.
Ve čtvrtek Senát smetl ze stolu dva návrhy, jak ukončit vládní rozpočtovou krizi. První, který s podporou Bílého domu připravili republikáni, počítal s financováním zdi na americko-mexické hranici ve výši 5,7 miliardy dolarů (téměř 130 miliard korun), jak to požaduje prezident Donald Trump. Financování vládních úřadů by v takovém případě bylo zajištěno do 30. září. Návrh z dílny demokratické opozice předpokládal otevřít vládní účty dočasně do 8. února a využít tuto dobu k diskusi o posílení ostrahy hranic.
Pro schválení bylo zapotřebí alespoň 60 hlasů, přičemž republikáni mají v horní komoře 53 mandátů a demokraté 47. Demokratický návrh tak ke schválení potřeboval hlasy třinácti republikánských senátorů, republikánský návrh hlasy sedmi demokratů. V žádném z táborů se ale takové množství přeběhlíků nenašlo.
Nejde primárně o peníze, ale o moc, upozorňuje ekonomka
Ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Jana Matesová v pořadu Devadesátka ČT24 připomněla, že shutdown ovlivňuje nejen úřady, ale řadu dalších oblastí.
„Řízení letového provozu si začíná stěžovat, že bezpečnost provozu už je omezená a ohrožená, protože museli snížit počet pracovníků, to samé se týká bezpečnosti na letištích. Turisté jsou pochopitelně naštvaní,“ jmenuje Matesová. Příčinou velkých problémů pro zaměstnance pacující ve veřejné sféře je pak také fakt, že řada Američanů žije od výplaty k výplatě a nemá příliš úspor.
„Ten spor není o penězích, ale primárně o tom, kdo bude stanovovat trendy a základní linie politiky Spojených států v příštím období,“ uvedla Matesová. Shutdown podle ní nebude trvat roky, ale spíše týdny.
„Zatím sice Trump dává přednost svým voličům, kterým sliboval zeď a oni na ní trvají. Ale v nějaké situaci už bude vážit mezi tím, jestli jeho loajální voliči, kteří za každou cenu chtějí zeď v nějaké podobě, jsou tak velkou skupinou jako ti, kteří budou nespokojeni, že nefungují veřejné služby,“ podotkla.
Jak připomněl další host pořadu Devadesátka ČT24 amerikanista Jiří Pondělíček z Fakulty sociálních věd UK, shutdowny ve Spojených státech nejsou výjimečné, periodicky se opakují. „Tenhle je výjimečný tím, jak je dlouhý,“ upozornil. Podle profesora ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Jana Švejnara ale tento shutdown vejde do dějin spíše než svou délkou tím, že se zde bojovalo o to, jestli se postaví zeď na hranici s Mexikem, či ne.