Protesty žlutých vest, které v posledních týdnech zasáhly Francii a neutichají ani po snaze prezidenta Emmanuela Macrona o zklidnění situace, jsou důsledkem globalizace a liberalizované ekonomiky. Ta sice umožnila kapitálu cestovat, bídu ale nechala doma a část Francouzů má pocit, že jim nikdo nenaslouchá. V Interview ČT24 to prohlásil předseda zahraničního výboru Senátu a někdejší velvyslanec v Paříži Pavel Fischer (nezávislý).
Fischer: Francie sklízí účet za liberální ekonomiku, protestujícím je třeba naslouchat
Fischer: Macron nemohl jinak, situaci je třeba uklidnit (zdroj: ČT24)
„Nůžky (sociální nerovnosti) se za poslední roky rozvírají, a to dopadem globalizace, která některá odvětví a pracovní místa vystěhovala do Asie, Afriky nebo Jižní Ameriky. To je účet za liberalismus ekonomiky, který finančními prostředky umožnil, aby kapitál začal cestovat, a bída zůstala doma,“ komentoval francouzské sociální pnutí bývalý diplomat Fischer.
Protesty žlutých vest ve Francii začaly ve druhé půlce listopadu kvůli kabinetnímu záměru zvýšit zdanění pohonných hmot a v průběhu následných týdnů se rozšířily v širší protestní hnutí namířené proti rostoucím životním nákladům i prezidentu Macronovi, jenž je podle demonstrantů „prezidentem bohatých“ a nedokáže se vcítit do situace běžných občanů.
Nepokoje neutichly ani poté, co vláda svůj záměr stáhla a šéf Elysejského paláce ve snaze o sociální smír ohlásil daňové úlevy i růst mezd; v pondělí ovšem nadále pokračovaly blokády silnic a levice, přestože nedisponuje potřebnou většinou, hodlá usilovat o vyslovení nedůvěry vládě.
„U lidí, kteří jsou odkázáni na automobil, například na venkově, to může mít fatální dopad,“ komentoval záměr zdražit pohonné hmoty senátor Fischer. „Tradiční politické strany nejsou vidět a lidé se ptají: To tady není nikdo, kdo by se za nás postavil? Zůstávají jen občané a proti nim policejní aparát, respektive stát. Jako kdyby mezi nimi nebyly odbory ani politické strany. Mezičlánky přestaly fungovat.“
Fischer: Nespokojeným je třeba naslouchat
Vedle toho má ale podle Fischera francouzský protest širší ráz spojený s důsledky již zmíněné globalizace. „Je to fenomén, který jsme viděli i ve Spojených státech s volbou Donalda Trumpa,“ uvedl s odkazem na hojně diskutované modré límečky, frustrované bílé Američany v oslabovaných manuálních profesích, kteří měli Trumpovi jeho vítězství zajistit.
„Ukazuje se, že tu je skutečně řada lidí, kteří jsou nespokojení, nešťastní a mají pocit, že je nikdo neslyší. To je potřeba respektovat a musíme jim umět naslouchat,“ dodal Fischer a uvítal Macronovu snahu o nápravu situace. „Vykročil ke kompromisu a je potřeba, aby to slyšela i druhá strana, aby se chuligány, kteří dělají zle nejvíce, podařilo eliminovat.“
Současně však upozornil, že ohlášené náklady na zmírnění vládních reforem mohou mít výrazný hospodářský dopad. „Problém je, že reformy nejdou dostatečně rychle a že opatření, která vyhlásil jako gesto usmíření, budou stát osm až deset miliard eur. Tam potom máme ve hře i závěrečné účty za celou Francii,“ podotkl někdejší velvyslanec.
Agentura Reuters odhadla, že místo předpokládaného deficitu ve výši 2,8 procenta hrubého domácího produktu se schodek zvýší na 3,4 procenta, čímž Francie překročí tříprocentní limit vyžadovaný Evropskou unií. Podle Fischera ovšem Macron neměl zbytí: „Slibuje se něco, co jít musí. Alternativou je chaos. Prezident republiky udělal jediný možný krok.“