Austrálie odmítne globální pakt o migraci a ve své imigrační politice ještě přitvrdí

Austrálie nepodepíše globální pakt OSN o migraci, jelikož je v rozporu s přísnou imigrační politikou a ohrozil by bezpečnost státu. Oznámil to australský premiér Scott Morrison. Migrační pakt podle dřívějších prohlášení nepodpoří ani Česko, Rakousko, Polsko, Maďarsko nebo Izrael. Již dříve se odmítavě k dokumentu postavily Spojené státy.

Globální pakt o migraci má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, jeho cílem je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Dohoda se zabývá mimo jiné tím, proč lidé migrují, jak migranty chránit, jak je v nových zemích integrovat nebo jak umožnit jejich návrat domů.

Nezávazná dohoda schválená v červenci všemi zeměmi OSN kromě Spojených států má být přijata na prosincové ministerské schůzce v marockém městě Marrákeš.

„Globální pakt o migraci by ohrozil australské zájmy,“ uvedl Morrison v rozhovoru s 2GB Radio. „Nerozlišuje mezi těmi, kteří přijdou do Austrálie nelegálně, a těmi, kteří přijdou správným způsobem,“ doplnil.

Austrálie chce svou imigrační politiku dál zpřísňovat

obrázek
Zdroj: ČT24

Austrálie uplatňuje dlouhodobě přísnou migrační politiku a uprchlíky do země vůbec nevpouští. Australské vojenské námořnictvo zastavuje lodě s běženci na moři a vrací je zpět. Ani uprchlíkům, kteří doplují až k australským břehům, není umožněno se v zemi usadit a jsou posíláni do internačních táborů mimo území Austrálie.

Austrálie stanovila horní limit pro nově příchozí imigranty na 190 tisíc za rok. Morrison ale nedávno oznámil, že tento počet hodlá jeho vláda snížit.

Tvrdý postoj k migraci je podle Reuters ze strany Morrisona pokusem získat přízeň voličů před parlamentními volbami, které se v Austrálii musí uskutečnit do května 2019. Podle pondělního průzkumu mínění agentury Fairfax-Ipsos si 45 procent australských voličů přeje snížit počty imigrantů vpuštěných do Austrálie, něco málo přes 20 procent naopak chce, aby jich země přijala víc.

Angela Merkelová
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Zlepšení podmínek běženců je v našem zájmu, tvrdí Merkelová

Podle německé kancléřky Angely Merkelové je globální pakt o migraci krokem správným směrem a zlepšení životních podmínek migrantů je i v německém národním zájmu. „Chceme rozumné podmínky (pro běžence) po celém světě, protože jinak si lidé samozřejmě řeknou, že je jen pár zemí, do nichž mohou jít,“ řekla Merkelová německým poslancům.

„Tento pakt o migraci, stejně jako pakt pro uprchlíky jsou správným pokusem o odpověď, jak řešit globální problémy mezinárodně a společně,“ dodala.

Merkelová připomněla, že v dnešním světě je na 220 násilných konfliktů, které mají dopad na více než miliardu dětí a z domovů vyhnaly přes 68 milionů běženců. Řešit jejich situaci není podle kancléřky v silách jediné země, na což v roce 2015, kdy vrcholila migrační krize, přišlo i Německo.

Kancléřka zdůraznila, že pakt je právně nezávazný a nenaruší německou suverenitu. Odmítla také kritiku, že se o něm ve spolkové republice dostatečně veřejně nedebatovalo. O tom, jak mezinárodně řešit migraci, se podle ní vede debata poslední tři roky.

Pro přijetí paktu jsou v Německu všechny parlamentní strany s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), i když i v konzervativní unii CDU/CSU se ozývají kritické hlasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...