Bavorsko má novou vládu. CSU a Svobodní voliči v Mnichově podepsali koaliční smlouvu

Novinářka a politoložka Barbora Procházková k politickým jednáním v Německu (zdroj: ČT24)

Křesťanskosociální unie (CSU) a konzervativní Svobodní voliči (FW) podepsali ráno v Mnichově koaliční smlouvu. V Bavorsku, největší německé spolkové zemi, jsou přitom vládní koalice výjimečnou záležitostí. Kabinet vedený dosavadním ministerským předsedou Markusem Söderem (CSU) se chce soustředit na snižování dluhu, zlepšení školství ale i životního prostředí.

Od roku 1962 vznikla v Bavorsku jen jediná vládní koalice, a to v letech 2008 až 2013, kdy vládla CSU v koalici se svobodnými demokraty (FDP). Jinak byla CSU vždy schopná stavět jednobarevné vlády.

V letošních říjnových volbách ale CSU, pro kterou dříve nebyly výjimkou zisky více než 50 procent hlasů, výrazně ztratila. Zisk 37,2 procenta pro ni znamenal nejhorší výsledek za téměř 70 let. Straně vedené celoněmeckým ministrem vnitra Horstem Seehoferem, jehož pozice je po volbách velmi nejistá, tak nezbylo než hledat koaličního partnera.

Velmi rychle ho našla v podobě Svobodných voličů. Uskupení si ve volbách přišlo na 11,6 procenta hlasů. CSU a FW, které mají v zemském sněmu pohodlnou většinu, zastávají velmi podobnou politiku, a tak se na společném programu bez problémů dohodly necelé tři týdny po volbách. V pondělí tuto dohodu stvrdili jejich zástupci podpisy.

„Je to historický den, první koalice mezi CSU a Svobodnými voliči,“ připomněl po podpisu Söder, podle něhož nová vláda učiní Bavorsko ještě silnějším.

Bavorsko chce smazat dluhy do roku 2030

Koaliční smlouva, která podle pozorovatelů počítá v zásadě s pokračováním dosavadní politiky CSU, stanoví, že Bavorsko bude i v dalších letech hospodařit bez deficitů a bude pokračovat ve splácení svých dluhů. Do roku 2030 by se jich spolková země sousedící s Českem měla zbavit úplně.

Mezi další priority kabinetu patří vytvoření 42 tisíc nových míst ve školkách v příštích pěti letech, zaměstnání 5 tisíc nových učitelů a 2500 nových policistů.

Zřejmě i v reakci na volební úspěch Zelených, kteří se s Bavorsku se 17,5 procenta stali druhou nejsilnější stranou, klade koalice větší důraz na životní prostředí. Do roku 2050 by se podle ní emise skleníkových plynů měly snížit pod dvě tuny na obyvatele. Strany také počítají s většími investicemi do obnovitelných zdrojů nebo energetické sítě.

Migrační politika pro novou koalici nadále zůstává „jednou z nejdůležitějších otázek současnosti“. Počítá s rozhodováním o azylových žádostech do tří měsíců od jejich podání, s rychlejšími soudními verdikty v azylových případech i důslednými deportacemi neúspěšných žadatelů. Lidé, kteří mohou v Bavorsku zůstat, musí mít možnost i vůli se integrovat.

Krátká část 62stránkové koaliční smlouvy se věnuje také vztahům se zeměmi střední Evropy a Českou republikou. Bavorsko se podle ní vnímá jako stavitel mostů mezi Východem a Západem, zejména v podunajské oblasti. „Naše dobré sousedství s Českem je pro nás přitom zvláště důležité,“ stojí v textu, podle něhož významná role vzhledem k zvláštnostem společné historie připadá zastoupení Bavorska v České republice. Koalice také konstatuje, že by ráda zintenzivnila výměnné pobyty pro mladé lidi mezi oběma zeměmi.

Vztahy Mnichova a Prahy se v posledních letech i v důsledku změn ve vztahu Česka k sudetským Němcům výrazně zlepšily. Jedním z mála bavorských kroků, který v Česku vyvolal pochyby, bylo letošní založení bavorské pohraniční policie, která má bojovat proti přeshraniční kriminalitě. Koaliční smlouva počítá s tím, že tato složka bude dále navyšovat počet svých členů až na konečnou tisícovku.