Velké změny na bavorské politické scéně nejspíš přinesou nedělní volby v této spolkové zemi sousedící s Českem. Očekává se, že v nich dramaticky ztratí vládní Křesťanskosociální unie (CSU), která by mohla dosáhnout nejhoršího výsledku za téměř sedmdesát let. Výrazně posílit mají naopak Zelení a Alternativa pro Německo (AfD), která se podle všeho poprvé dostane do bavorského parlamentu. Bavorsko po hlasování musí počítat se vznikem koaliční vlády, která je v zemi výjimkou. Dopady voleb budou zřejmě citelné i v Berlíně.
Zásadní bavorské volby. CSU jde vstříc historické porážce, kterou zřejmě pocítí i spolková vláda
8 minut
Horizont ČT24: Bavorské volby zřejmě přinesou zásadní změny
Volební místnosti se v Mnichově, Norimberku, Würzburgu i jinde otevřely v 08:00 SELČ. Kolem 9,5 milionu oprávněných voličů má čas do 18 hodin, aby rozhodlo o složení parlamentu na dalších pět let. Bezprostředně po uzavření volebních místností budou známé první odhady výsledků.
Zájem o hlasování, které se zatím obešlo bez problémů, je alespoň ve velkých městech o něco větší než při posledních zemských volbách a před některými volebními místnostmi se vytvořily fronty.
Například v Mnichově do 14:00 SELČ svůj hlas odevzdalo 54,6 procenta oprávněných voličů, což je o zhruba pět procentních bodů více než v roce 2013. V Norimberku ve stejný čas odvolilo 43,1 procenta lidí, zatímco před pěti lety jich bylo 34,5 procenta. Podobný trend je patrný i v dalších městech. Celková volební účast v roce 2013 dosáhla 63,6 procenta.
Posílit by měli Zelení i AfD
Průzkumy před hlasováním ve třináctimilionové zemi ukazují jasný, i když nezvyklý obrázek. Volby by měla přesvědčivě vyhrát CSU se zhruba 33 procenty hlasů, následovaná Zelenými s 18 procenty a AfD s deseti až 14 procenty.
Sociální demokraté (SPD) se pohybují mezi deseti až 13 procenty a Svobodní voliči (FW) mezi deseti a 11 procenty. Do zemského sněmu by se měli dostat ještě svobodní demokraté (FDP) s přibližně 5,5 procenta, za jeho branami naopak nejspíš těsně zůstane Levice se 4,5 procenta.
Pro Levici by takový výsledek sice znamenal zdvojnásobení procenta hlasů z předchozích voleb v roce 2013, ale zároveň pokračování neúspěšných pokusů o proniknutí do bavorského parlamentu.
Svobodní demokraté by si oproti výsledku předchozích voleb (3,3 procenta) značně polepšili, a navíc by se po pěti letech vrátili do zemského sněmu, v němž byli v letech 2008 až 2013 součástí vládní většiny s CSU.
Pokud se výsledky průzkumů potvrdí, zůstanou na tom Svobodní voliči velmi podobně jako minule (devět procent), naopak SPD by mohla přijít až o polovinu své podpory z roku 2013 (20,6 procenta) a dosáhnout svého nejhoršího poválečného výsledku v Bavorsku.
Úplně jinak jsou na tom Zelení, kteří můžou více než zdvojnásobit svůj minulý zisk (8,6 procenta), a AfD, která před pěti lety v Bavorsku ještě nekandidovala. Po nedělních volbách už by protestní strana měla být zastoupena v 15 ze 16 zemských sněmů.
GALERIE
Bavorsko
Zisk třetiny hlasů by byla pro CSU katastrofa
Zdaleka nejsledovanější bude ale výsledek Křesťanskosociální unie. Podpora 33 procent voličů by sice pro většinu evropských politických stran byla vyznamenáním, v případě CSU jde ale spíše o katastrofu.
Strana, která v Bavorsku dlouhá desetiletí téměř bez výjimky staví jednobarevné vlády, ještě v roce 2003 dostala přes 60 procent hlasů a před pěti lety 47,7 procenta, což znamenalo také většinu v zemském sněmu.
CSU ohrožují tři spory: mezi CSU a kancléřkou Merkelovou, uvnitř vládní koalice s SPD a uvnitř CSU samotné.
Letos CSU, z jejíž slabosti těží především Zelení a AfD, podle všeho na tuto většinu nedosáhne a bude muset teprve podruhé od roku 1962 hledat koaličního partnera. Stát by se jím mohli Svobodní voliči a případně také svobodní demokraté. Druhá varianta počítá s nezvyklou koalicí se Zelenými, kteří mají ale zásadně odlišné názory na ekologickou nebo migrační politiku.
Výsledek může ohrozit Seehofera
Právě migrace a také počínání vedoucích činitelů CSU – předsedy a německého ministra vnitra Horsta Seehofera a bavorského premiéra Markuse Södera – je podle pozorovatelů vedle demografického vývoje v největší spolkové zemi hlavní příčinou propadu strany.
Nepřidává jí zřejmě ani účast na křehce působící vládní koalici v Berlíně spolu se sesterskou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové a sociálními demokraty.
Právě na celoněmeckou vládu může očekávaný neúspěch CSU, která na zemské úrovni působí jen v Bavorsku, dopadnout také. Už dopředu se hovoří o tom, že hněv strany by pocítil především její předseda Seehofer, který by nejspíš musel opustit svůj post a dost možná by nemohl pokračovat ani na ministerstvu vnitra.
Výměna na této důležité pozici a případná snaha CSU výrazněji se distancovat od Merkelové by pak mohla vést k další vládní krizi.
