Papež František prohlásil za svaté dvě klíčové osobnosti katolické církve 20. století – papeže Pavla VI. a salvadorského arcibiskupa Óscara Romera. František uvedl, že ho oba muži silně ovlivnili, ztělesňují otevřenou církev blízkou chudým a bojující s bezprávím. Kromě nich papež svatořečil dalších pět lidí, aktu na Svatopetrském náměstí přihlížely desetitisíce lidí.
Papež prohlásil za svatého Pavla VI., který odsoudil sovětskou invazi do Československa
Pavel VI. se narodil jako Giovanni Battista Montini 26. září 1897 v severoitalském městě Concesio v provincii Brescia. Působil v římské kurii, v roce 1954 se stal milánským arcibiskupem a v roce 1958 kardinálem.
V roce 1963 se stal 262. hlavou katolické církve, v jejím čele stál patnáct let. Během nich proslul například kritikou tehdejších komunistických režimů ve střední a východní Evropě. V roce 1968 odsoudil invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Českého biskupa Štěpána Trochtu a arcibiskupa Františka Tomáška Pavel VI. tajně jmenoval kardinály. Stejně tak jmenoval v roce 1965 kardinálem Josefa Berana, kterému komunisté znemožnili návrat z Říma do vlasti. Když Beran o čtyři roky později zemřel, nechal ho Pavel VI. pohřbít do krypty vatikánské baziliky mezi hroby papežů, kde byl jako jediný Čech až do letošního roku.
Během svého pontifikátu Pavel VI. poctivě plnil cíle, které si určil: pokračování druhého vatikánského koncilu, dialog s východními církvemi, otevřenost k odloučeným křesťanským církvím na Západě a dialog církve s měnícím se moderním světem.
Byl prvním papežem ve 20. století, který se setkal s vrcholnými představiteli východních ortodoxních náboženství. Je známý rovněž díky své kontroverzní encyklice Humanae vitae (Lidský život), která odsuzuje kontrolu porodnosti a používání antikoncepce.
Pavel VI. přežil v roce 1970 při návštěvě Filipín pokus o atentát, psychicky narušený člověk se ho tehdy pokusil probodnout nožem. Zemřel 6. srpna 1978. Po něm nastoupil do čela církve jeho krajan Albino Luciani, pod jménem Jan Pavel I., který ale po pouhém měsíci v úřadu zemřel. Naopak další následovník Jan Pavel II., první neitalský papež po 455 letech, vydržel ve funkci 27 let.
V říjnu 2014 papež František na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu Pavla VI. blahořečil. Jako zázrak, který je předpokladem blahořečení, uznala v roce 2013 vatikánská kongregace uzdravení nenarozeného dítěte.
Svatým je i salvadorský arcibiskup Romero
Papež František prohlásil za svatého také salvadorského arcibiskupa Óscara Romera (1917–1980), známého obránce lidských práv. Ten vystupoval na obranu pronásledovaných a hájil je před represemi vládnoucího vojenského režimu.
Byl také významnou postavou v boji proti takzvaným eskadrám smrti, což byly oddíly napojené na salvadorskou vládu, které během občanské války v letech 1979–1992 likvidovaly oponenty vojenského režimu. Během války zemřelo asi 75 tisíc lidí. Romero se stavěl na stranu levicových povstalců a vyzýval vládu k ukončení násilností.
V roce 1980, tedy v druhém roce salvadorské války, byl Romero během mše v kapli nemocnice v hlavním městě San Salvador zastřelen. Za vraždu nebyl nikdo potrestán a jménem státu se oficiálně omluvil teprve v roce 2011 levicový prezident Mauricio Funes. Podle něj byl arcibiskup obětí útoku lidí krytých tehdejší vládou.
V mnoha částech Latinské Ameriky je Romero jako svatý už uctíván. V březnu 2015 byl v San Salvadoru blahořečen. Papež František letos v únoru prohlásil, že Romero byl zabit z nenávisti k víře, takže může být považován za mučedníka. František ho také označil za „božího člověka“ a uvedl, že s Romerem sdílí názor, že katolická církev by se na svět měla dívat očima nejchudších lidí.