Kyjev/Mnichov – Ukrajinská vláda má v plánu proti demonstrantům v Kyjevě nasadit vojsko. Tuto obavu vyjádřil opoziční předák Arsenij Jaceňuk na bezpečnostní konferenci v Mnichově, když označil zásah za „velmi pravděpodobný“. Strana Vlast dokonce tvrdí, že vláda si připravuje půdu pro vyhlášení výjimečného stavu. Situace na Ukrajině je na mnichovské konferenci tématem číslo jedna – mezi představiteli západních zemí a Ruska došlo k ostré výměně názorů.
„Nabídli jsme Ukrajině bližší přidružení k Evropské unii, k jejím západním sousedům. Nebylo to bezpodmínečné, ale ty podmínky měly blízko k naplnění. A nebylo to zaměřeno proti velkému sousednímu státu na východě, s nímž sdílí společnou historii,“ ubezpečil v bavorské metropoli prezident osmadvacítky Herman Van Rompuy. „Nabídka je stále na stole a víme, že čas je na naší straně. Budoucnost Ukrajiny patří Evropské unii,“ myslí si předseda Evropské rady.
Americký ministr zahraničí John Kerry na konferenci prohlásil, že naprostá většina Ukrajinců touží žít svobodně. Měli by proto mít právo vybrat si, s kým svou budoucnost spojí, a nikdo by je neměl nutit svázat se s jediným národem. Kerry sice nezmínil přímo Rusko, z jeho slov ale jasně vyplynulo, že kritizuje postoj Moskvy.
Dohoda s Ruskem prý zachránila zemi před kolapsem
Ministr zahraničí Leonid Kožar ale v Mnichově prohlásil, že pokud by Ukrajina loni podepsala asociační dohodu s Evropskou unií, byla by teď na hraně hospodářského kolapsu. „Myslím, že ani my, ani Evropská unie jsme nebyli připraveni přistoupit k přidružení,“ řekl Kožara. "Kdybychom smlouvu loni podepsali, měli bychom nyní kolabující ekonomiku, stále bychom
jednali o pomoci od Mezinárodního měnového fondu a doufali bychom v pomoc od
Evropské unie," dodal.
Zemi prý zachránilo uzavření dohody s Ruskem. Když Ukrajina loni ustoupila od podpisu asociační dohody, dohodla se s Ruskem na půjčce 15 miliard dolarů (306 miliard korun) a na zlevnění ceny zemního plynu o třetinu. „Nebylo to snadné, ale bylo to správné řešení,“ řekl k tomu Kožara s tím, že v podobných situacích vláda musí uvažovat strategicky.
Opoziční předák Vladimir Kličko ale vládu za odmítnutí asociační smlouvy opět kritizoval. Ukrajinci podle něj trvají na pokračování cesty do unie. Ocenil také demonstranty, že po dva měsíce proti Janukovyčovu kroku protestují. „Ukrajinský lid je odhodlaný zamířit do Evropy, a to i přes represivní opatření,“ prohlásil opoziční předák.
Hamáček: Snaha EU přichází pozdě
K situaci na Ukrajině se vyjádřil i předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Varoval před silovým řešením, které by otevřelo cestu k rozdělení země. Evropské unii zároveň vytkl nedostatečnou diplomatickou aktivitu vůči Ukrajině v minulosti.
„Můj dojem z toho celého je, že Evropské unii tak trochu ujel vlak a že i snahy pana Van Rompuye v této chvíli něco nabízet přicházejí trochu pozdě,“ podotkl Hamáček v narážce na slova unijního prezidenta o tom, že „budoucnost Ukrajiny patří Evropské unii“. „Kdyby Evropská unie byla aktivnější koncem loňského roku a více zabojovala, tak možná k těm událostem ani dojít nemuselo,“ domnívá se Hamáček.
Lavrov: Měříte dvojím metrem
To ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov kritizoval násilí ze strany protivládních demonstrantů a vyčetl západním představitelům, že tyto incidenty neodsoudili. Západ tak podle něj uplatňuje dvojí standard, když odmítá tvrdý postup ukrajinských pořádkových sil, ale ponechává bez povšimnutí násilné akce opozičních skupin. Takové chování protestujících by ve svých zemích prý netolerovali ani členové EU.
„Právě jsme slyšeli, že obyvatelé Ukrajiny by měli mít možnost svobodného výběru. V druhé větě ale zaznělo, že budoucnost Ukrajiny je jistá jedině s Evropskou unií. Můžu se tedy zeptat, jaká je podle vás definice svobodné volby? Vy vlastně vyzýváte k respektování požadavků Ukrajinců, ale zároveň odmítáte připustit k jakýmkoliv rozhovorům Rusko,“ neskrýval svoje výhrady vůči zástupcům Evropské unie Lavrov.
Protesty proti režimu prorusky orientovaného prezidenta Viktora Janukovyče zmítají Ukrajinou už přes dva měsíce. Vypukly poté, co Janukovyč odmítl v listopadu podepsat asociační dohodu s Evropskou unií a naopak se rozhodl pro bližší příklon k Rusku, které poskytlo půjčku na záchranu ukrajinských financí (čtěte víc).
Demonstranti už si vynutili odstoupení vlády, opozice však žádá i demisi hlavy státu a vypsání předčasných prezidentských a parlamentních voleb (podrobnosti zde).
Protestní akce mohly být „naplánovány“
Tlak na opoziční hnutí na Ukrajině se nadále stupňuje. Kontrarozvědka SBU zahájila vyšetřování údajného pokusu o státní převrat. Opírá ho o údaje z počítačů zabavených při prosincové razii v centrále opoziční strany Vlast Julije Tymošenkové. Prý z nich vyplývá, že protestní akce byly „naplánovány“, stejně jako „použití síly proti demonstrantům“, aby byla podkopána autorita prezidenta Janukovyče.
„Bylo zahájeno vyšetřování pokusu o převzetí moci,“ oznámil vedoucí oddělení vyšetřování SBU Maxim Lenko. „Při plánování těchto akcí se počítalo s takzvanou silovou variantou – tedy že vyvolají policejní zásah, který bude mít široký ohlas ve společnosti a podkope autoritu vlády a prezidenta,“ dodal Oleg Gniativ, zástupce ředitele Úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitra.
Prokáže-li se někomu vina, může být za takový čin na Ukrajině potrestán až deseti lety vězení. Opozice považuje celé vyšetřování za výmysl, který má odpoutat pozornost od rostoucí brutality tajných služeb.
Strana Vlast dokonce tvrdí, že vyšetřováním údajného pokusu o státní převrat si vláda připravuje půdu pro „silový scénář“ a vyhlášení výjimečného stavu s cílem ukončit protesty. Podle reportéra ČT v Kyjevě Josefa Pazderky včera armáda vyzvala prezidenta, aby situaci řešil, protože je prý neudržitelná. Dnes se objevila informace o tom, že 95 procent příslušníků ukrajinské armády údajně stojí za prezidentem.
Opozici také znepokojuje zadržení těžce zraněného aktivisty Dmytro Bulatova. Ministerstvo vnitra to zdůvodnilo tím, že byl od ledna na úředním seznamu hledaných osob pro podezření z organizování masových nepokojů. Za normálních okolností by byl umístěn do vyšetřovací vazby, vzhledem k jeho špatnému zdravotnímu stavu ale soudce zvolil mírnější režim a poslal jej do domácího vězení. Jenomže podle Josefa Pazderky příznivci opozice policii nedůvěřují - Bulatov je teď proto svými přiznivci zabarikádovaný v jedné z kyjevských nemocnic a níkoho k němu nepouštějí.
Pětatřicetiletého Bulatova údajně unesli neznámí pachatelé, kteří jej mučili po celou dobu, kdy byl pohřešován, tedy od 22. ledna. Podle ukrajinských médií se ho únosci mluvící ruským přízvukem mimo jiné pokoušeli ukřižovat a uříznout mu ucho. Mučením se jej prý snažili přinutit k tomu, aby vyzradil informace o financování opozice (čtěte víc).
„Nemám na těle jediné nepohmožděné místo, zkoušeli mě dokonce ukřižovat na dveřích. Ale chci říct jenom tolik, že se nenecháme odradit a nic nás nezastaví,“ prohlásil Bulatov, kterého se únosci zbavili v lese na stejném místě, kde byl před týdnem nalezen jiný unesený opozičník Jurij Verbyckij. Ten však únos nepřežil.
Opoziční aktivista patřil k těm, kteří na protest proti vládě organizovali automobilové kolony. Jedna z nich obklopila i rezidenci prezidenta Viktora Janukovyče. Kvůli účasti na motoristických protestech mu hrozí až osm let vězení. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier vyzval Kyjev, aby Bulatovovi umožnil léčbu v Německu.
