Evropská komise posílá Polsko k unijnímu soudu. Kvůli justiční reformě

Události: Evropská komise žaluje Polsko (zdroj: ČT24)

Evropská komise (EK) žaluje Polsko u unijního soudu kvůli přijetí zákona o polském Nejvyšším soudu. Ten podle Komise porušuje zásadu nezávislosti soudnictví. Komise zároveň žádá soud EU, aby žalobu projednal ve zrychleném řízení a aby v souvislosti s žalobou nařídil předběžná opatření. Varšavě hrozí v soudním řízení vysoká pokuta.

Nový polský zákon o Nejvyšším soudu snižuje důchodový věk soudců ze 70 na 65 let. Kvůli tomu by 27 ze 72 soudců Nejvyššího soudu hrozilo, že budou nuceni odejít do důchodu, připomněla komise. Toto opatření se týká i první předsedkyně soudu, jejíž šestiletý mandát stanovený polskou ústavou by byl předčasně ukončen.

Cílem předběžných opatření, o jejichž přijetí soud nyní komise žádá, je rozhodnutí o pozastavení platnosti těch částí zákona, které se týkají režimu odchodů do důchodu, a zajištění toho, že soudci, kterých by se věc dotkla, by mohli nadále normálně pracovat.

Třetím opatřením by měla být nemožnost jmenovat nové soudce na místa těch, kteří by měli předčasně odejít do důchodu, včetně vedení soudu. 

Komise se domnívá, že „polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem Unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců“.

Lhůta pro změny už Polsku vypršela

Na začátku letošního července poslala unijní exekutiva polským orgánům výzvu týkající se zákona o Nejvyšším soudu a v polovině srpna pak řízení pro porušení povinnosti posunula do druhé fáze, která vypršela před necelými dvěma týdny. Odpověď polských orgánů v obou případech obavy komise nerozptýlila. 

Evropská komise už řadu měsíců bezvýsledně vede s Polskem dialog o stavu právního státu v zemi v souvislosti s tamní justiční reformou. Koncem loňského roku také poprvé využila postup podle sedmého článku unijní smlouvy a vyzvala členské země EU, aby se stavem vlády práva v Polsku zabývaly.

Státy, které ve věci absolvovaly už dvě slyšení na jednání Rady pro všeobecné záležitosti, mohou teoreticky rozhodnout až o pozastavení hlasovacích práv země v EU. Řízení před unijním soudem s tímto postupem přímo nesouvisí.

Zpravodaj ČT Dolanský: Polsko by mohlo v krajním případě platit pokutu každý den až do sjednání nápravy (zdroj: ČT24)

Vládní strana s žalobou nesouhlasí, opozice ji vítá

„Paradoxně, je to velmi dobrá zpráva! Je to důkaz, že polská vláda se nepodrobila extrémním podmínkám a chce dokončit reformy polské justice,“ řekla serveru wPolityce.pl poslankyně vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Krystyna Pawłowiczová. „Neustoupíme před diktátem,“ zdůraznila. EK se podle ní pokouší vměšovat do záležitostí svrchovaného státu pod vymyšlenou záminkou, což považuje za zjevné porušení pravidel demokracie.

Šéf horní komory parlamentu Stanisław Karczewski (PiS) se domnívá, že unijní soud by měl žalobu EK odmítnout, čemuž by měly napomoci „velmi silné právní a věcné argumenty polské vlády“. Poslanec Jan Mosińsk (PiS) tvrdí, že EK sepsala žalobu ještě dříve, než dorazilo vysvětlení polské vlády o smyslu justiční reformy.

Naopak opoziční politici postup EK vítají. „Jestli politici PiS nezmění politiku válčení s EK, klamání a lhaní, tak za to zaplatí. Přichází čas zúčtování,“ prohlásil šéf opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna. Jeho kolega Cezary Tomczyk pokládá za paradoxní, že unijní instituce hájí nezávislost polských soudů, zatímco vláda dělá vše pro to, aby se soudci stali závislými na politicích.

„Stále více se stydím za to, že máme takovou vládu,“ prohlásil mluvčí opoziční Polské lidové strany Jakub Stefaniak. „Polsko má smůlu na ty, kdo jsou u moci. Jsou to smolaři, kteří ničí dobrou pověst Polska. Konají pouze a výlučně ve svém stranickém zájmu. Zahubí je to, ale Polsku to není ku prospěchu,“ zdůraznil.