Polsku vypršela měsíční lhůta od Evropské komise na změnu justiční reformy. Podle Bruselu zákon o nejvyšším soudu porušuje nezávislost soudnictví a je neslučitelný s unijním právem. Polská vláda ale výhrady znovu odmítla. Evropská komise, která musí rozhodnout, zda případ postoupí Soudnímu dvoru EU, zatím mlčí. Varšavě by v takovém případě hrozila vysoká pokuta.
Varšava požádala unijní exekutivu, aby zastavila řízení vedené proti Polsku v této věci. Argumentuje tím, že podle unijních smluv je organizace soudů ve výlučné kompetenci členských států. Proto nelze stanovení věku, kdy mají soudci nejvyššího soudu odejít do důchodu, považovat za porušení unijních předpisů, jak tvrdí Evropská komise. Snížení věku pro odchod do důchodu podle Varšavy neomezuje nezávislé rozhodování soudu a neovlivňuje právo občanů na spravedlivý proces.
Podle vlády je v důchodu předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová, stejně jako někteří další soudci nad 65 let. Národní soudcovská rada v současné době vybírá jejich nástupce. „Vláda pokračuje v reformě. Výsledkem jsou odložená řízení a také třeba nejasná odpověď na to, kdo vlastně stojí v jeho čele,“ podotkla zpravodajka ČT v Polsku Dana Zlatohlávková.
Některým soudcům přitom prezident Andrzej Duda udělil výjimku. Sám reformu hájí. „Co je pro nás dobré, vědí Poláci lépe, než nějaké tzv. bruselské elity,“ řekl Radiu ZET začátkem července zástupce ředitele prezidentské kanceláře Paweł Mucha.
Penzionovaní soudci ale odejít odmítají – dle jejich názoru jim dokončení mandátu zaručuje ústava. Opozice a kritici doufají, že tlak Bruselu nakonec změny zastaví. „Musí to vzbuzovat nejvyšší obavy jak ve veřejném mínění, tak za hranicemi, hlavně v členských zemích EU,“ míní ombudsman Adam Bodnar.
Ke kritice se připojil i šéf Státní volební komise Wojciech Hermeliński, jenž varuje před možným pokusem zpochybnit rozhodnutí nejvyššího soudu o platnosti evropských a parlamentních voleb příští rok.
Evropská komise zatím na vývoj situace nereagovala. „Brusel s postupem Polska příliš spokojený není. Dnes ale situaci Komise nekomentovala, není tedy jasné, zda a kdy k soudu Polsko pošle. Mimo jiné i proto, že hlavní téma, které unijním centrem hýbe, je možnost zahájení řízení proti další zemi – Maďarsku,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.
Polsko a Maďarsko se v boji proti bruselské kritice vzájemně podporují, a přidává se k nim i Česko. Je proto zřejmé, že případné sankce budou země střední Evropy vetovat. Maďarský premiér Viktor Orbán dokonce pohrozil, že by mohl řízení proti své zemi řešit u soudu.
Polští konzervativci by opět vyhráli volby
Průzkumy přitom ukazují, že v Polsku by nyní parlamentní volby s jasnou převahou opět vyhrála vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Pro uskupení Jaroslawa Kaczyńského by hlasovalo 43 procent dotázaných, vyplývá z průzkumu střediska CBOS.
Podle ankety by PiS v novém parlamentu dělaly společnost už jen dvě další uskupení: opoziční Občanská platforma s podporou 18 procent dotázaných a protisystémové hnutí Kukiz'15 s přízní sedmi procent účastníků průzkumu.
Všechny ostatní strany a hnutí by nepřekonaly pětiprocentní volební práh, a to včetně opoziční strany Moderní, postkomunistické levice či rolnické Polské lidové strany. Průzkum také naznačil, že počet nerozhodnutých mezi voliči stoupl na 16 procent.
