Podpora dvoustátního řešení izraelsko-palestinské otázky je na historickém dně

2 minuty
Události: Dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu má historicky nejnižší podporu
Zdroj: ČT24

Podpora dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu se mezi oběma národy dostala na historické minimum. Ukazuje to nejnovější sociologický výzkum. Podle něj by s takovým řešením souhlasilo jen 43 procent dotázaných. Ještě před pár lety tomu přitom byla nakloněna nadpoloviční většina z nich.

„Za necelý měsíc to bude čtvrt století od slavného podání ruky mezi izraelským premiérem Jicchakem Rabinem a předsedou Organizace pro osvobození Palestiny Jásirem Arafatem. Jenže finální dohoda o tom, jak ukončit konflikt a kudy vést hranici mezi židovským a palestinským státem, stále není,“ připomíná patovou situaci blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle nejnovějšího výzkumu o to přestávají mít oba národy zájem, popřípadě ztrácejí víru, že se to může podařit. Velký propad nastal hlavně mezi Izraelci. 

„Nacházíme se pouhých deset kilometrů uvnitř Západního břehu Jordánu, ale z tohoto místa je vidět každý mrakodrap v aglomeraci Tel Avivu. Kdyby v těchto oblastech převzali vládu islamisté, jako se stalo v Gaze, jejich terčem by mohly být miliony Izraelců, hlavní dopravní tahy i letiště,“ vysvětluje Borek jeden z možných důvodů izraelské zdrženlivosti vůči vzniku palestinského státu.

Z palestinské perspektivy může být důvodem zdrženlivosti zase arabská čtvrť v Jeruzalémě, v jejímž centru vznikl nový židovský obytný komplex. „Už přes 50 let osidluje Izrael území, která si nárokují Palestinci,“ podotýká Borek.

Radikálnější Palestinci sní o tom, že Izrael jednou zmizí. Ti skeptičtější si začínají říkat, jestli náhodou nemizí sen o palestinské státnosti. Jednou z alternativ je mít pouze jeden stát, ve kterém budou Židé i Palestinci. „Jeden stát mezi Středozemním mořem a řekou Jordán, jedna suverenita, to by byl konec Izraele coby židovského státu, protože poměr národností je zhruba 50 na 50,“ říká šéfredaktor The Times of Israel David Horovitz.

Průzkum
Zdroj: The Palestinian-Israeli Pulse

„Pokud by to byl skutečný mír, tak by mohly vzniknout dva státy. Proč ne. Ale mír musí chtít i druhá strana,“ říká počítačový odborník Sagiv Kronenblat, který žije v židovské osadě Oranit na Západním břehu Jordánu.

„My věříme ve dva státy, pro Palestince a pro Izraelce. Ale myslím, že druhá strana nechce mír,“ říká zubní lékař Amin Sajfen, který žije v arabské čtvrti Východního Jeruzaléma.

Americký prezident Donald Trump chce letos zveřejnit mírový plán pro Blízký východ. Snahy o dohodu ale vyvíjeli všichni američtí prezidenti v posledním půlstoletí. Zatím marně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část zemí je připravena po konci ruské války vyslat na Ukrajinu mírové síly, řekl Macron

Některé evropské země jsou připraveny po případném podpisu mírové smlouvy s Ruskem vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Macron zároveň zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír.
20:16Aktualizovánopřed 47 mminutami

USA a Rusko hlasovaly v OSN proti ukrajinsko-evropské rezoluci podporující Kyjev

Valné shromáždění OSN přijalo v pondělí rezoluci navrženou Ukrajinou a evropskými státy, která podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a Rusko nazývá agresorem. Proti byly podle agentury Reuters Rusko, USA, Izrael či Maďarsko, zdržely se Čína či Indie. Ruská agrese proti Ukrajině trvá už téměř jedenáct let, přesně před třemi lety ji Moskva vyeskalovala plnohodnotnou pozemní invazí.
18:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali. Federální zaměstnanci už podali žalobu, podle jejich advokátů Musk požadavkem porušil zákon.
14:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 4 hhodinami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 5 hhodinami

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...