Podpora dvoustátního řešení izraelsko-palestinské otázky je na historickém dně

Nahrávám video

Podpora dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu se mezi oběma národy dostala na historické minimum. Ukazuje to nejnovější sociologický výzkum. Podle něj by s takovým řešením souhlasilo jen 43 procent dotázaných. Ještě před pár lety tomu přitom byla nakloněna nadpoloviční většina z nich.

„Za necelý měsíc to bude čtvrt století od slavného podání ruky mezi izraelským premiérem Jicchakem Rabinem a předsedou Organizace pro osvobození Palestiny Jásirem Arafatem. Jenže finální dohoda o tom, jak ukončit konflikt a kudy vést hranici mezi židovským a palestinským státem, stále není,“ připomíná patovou situaci blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle nejnovějšího výzkumu o to přestávají mít oba národy zájem, popřípadě ztrácejí víru, že se to může podařit. Velký propad nastal hlavně mezi Izraelci. 

„Nacházíme se pouhých deset kilometrů uvnitř Západního břehu Jordánu, ale z tohoto místa je vidět každý mrakodrap v aglomeraci Tel Avivu. Kdyby v těchto oblastech převzali vládu islamisté, jako se stalo v Gaze, jejich terčem by mohly být miliony Izraelců, hlavní dopravní tahy i letiště,“ vysvětluje Borek jeden z možných důvodů izraelské zdrženlivosti vůči vzniku palestinského státu.

Z palestinské perspektivy může být důvodem zdrženlivosti zase arabská čtvrť v Jeruzalémě, v jejímž centru vznikl nový židovský obytný komplex. „Už přes 50 let osidluje Izrael území, která si nárokují Palestinci,“ podotýká Borek.

Radikálnější Palestinci sní o tom, že Izrael jednou zmizí. Ti skeptičtější si začínají říkat, jestli náhodou nemizí sen o palestinské státnosti. Jednou z alternativ je mít pouze jeden stát, ve kterém budou Židé i Palestinci. „Jeden stát mezi Středozemním mořem a řekou Jordán, jedna suverenita, to by byl konec Izraele coby židovského státu, protože poměr národností je zhruba 50 na 50,“ říká šéfredaktor The Times of Israel David Horovitz.

Průzkum
Zdroj: The Palestinian-Israeli Pulse

„Pokud by to byl skutečný mír, tak by mohly vzniknout dva státy. Proč ne. Ale mír musí chtít i druhá strana,“ říká počítačový odborník Sagiv Kronenblat, který žije v židovské osadě Oranit na Západním břehu Jordánu.

„My věříme ve dva státy, pro Palestince a pro Izraelce. Ale myslím, že druhá strana nechce mír,“ říká zubní lékař Amin Sajfen, který žije v arabské čtvrti Východního Jeruzaléma.

Americký prezident Donald Trump chce letos zveřejnit mírový plán pro Blízký východ. Snahy o dohodu ale vyvíjeli všichni američtí prezidenti v posledním půlstoletí. Zatím marně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 14 mminutami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 52 mminutami

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
12:32Aktualizovánopřed 55 mminutami

Začarovaný kruh nedostatku zkušeností vyřazuje mladé Estonce z trhu práce

Nedávná studie naznačuje, že zaměstnavatelé by mohli pomoci řešit tento problém nabídkou placených stáží, zatímco školy a rodiny by mohly začít mladé lidi vést při výběru povolání již v nižším věku.
před 1 hhodinou

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lotyšsko čelí četným pokusům o nelegální překročení hranice

Počet pokusů o nelegální překročení hranice mezi Lotyšskem a Běloruskem letos překonal celkový počet za celý loňský rok – pohraničníci zmařili více než dvanáct tisíc pokusů. Podle pohraniční stráže by mohl padnout i rekord z roku 2023, informovala redakce LSM v Latgale.
před 2 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Reportéři ČT přibližují, jak v Německu sílí proruské strany

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.