Podpora dvoustátního řešení izraelsko-palestinské otázky je na historickém dně

2 minuty
Události: Dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu má historicky nejnižší podporu
Zdroj: ČT24

Podpora dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu se mezi oběma národy dostala na historické minimum. Ukazuje to nejnovější sociologický výzkum. Podle něj by s takovým řešením souhlasilo jen 43 procent dotázaných. Ještě před pár lety tomu přitom byla nakloněna nadpoloviční většina z nich.

„Za necelý měsíc to bude čtvrt století od slavného podání ruky mezi izraelským premiérem Jicchakem Rabinem a předsedou Organizace pro osvobození Palestiny Jásirem Arafatem. Jenže finální dohoda o tom, jak ukončit konflikt a kudy vést hranici mezi židovským a palestinským státem, stále není,“ připomíná patovou situaci blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle nejnovějšího výzkumu o to přestávají mít oba národy zájem, popřípadě ztrácejí víru, že se to může podařit. Velký propad nastal hlavně mezi Izraelci. 

„Nacházíme se pouhých deset kilometrů uvnitř Západního břehu Jordánu, ale z tohoto místa je vidět každý mrakodrap v aglomeraci Tel Avivu. Kdyby v těchto oblastech převzali vládu islamisté, jako se stalo v Gaze, jejich terčem by mohly být miliony Izraelců, hlavní dopravní tahy i letiště,“ vysvětluje Borek jeden z možných důvodů izraelské zdrženlivosti vůči vzniku palestinského státu.

Z palestinské perspektivy může být důvodem zdrženlivosti zase arabská čtvrť v Jeruzalémě, v jejímž centru vznikl nový židovský obytný komplex. „Už přes 50 let osidluje Izrael území, která si nárokují Palestinci,“ podotýká Borek.

Radikálnější Palestinci sní o tom, že Izrael jednou zmizí. Ti skeptičtější si začínají říkat, jestli náhodou nemizí sen o palestinské státnosti. Jednou z alternativ je mít pouze jeden stát, ve kterém budou Židé i Palestinci. „Jeden stát mezi Středozemním mořem a řekou Jordán, jedna suverenita, to by byl konec Izraele coby židovského státu, protože poměr národností je zhruba 50 na 50,“ říká šéfredaktor The Times of Israel David Horovitz.

Průzkum
Zdroj: The Palestinian-Israeli Pulse

„Pokud by to byl skutečný mír, tak by mohly vzniknout dva státy. Proč ne. Ale mír musí chtít i druhá strana,“ říká počítačový odborník Sagiv Kronenblat, který žije v židovské osadě Oranit na Západním břehu Jordánu.

„My věříme ve dva státy, pro Palestince a pro Izraelce. Ale myslím, že druhá strana nechce mír,“ říká zubní lékař Amin Sajfen, který žije v arabské čtvrti Východního Jeruzaléma.

Americký prezident Donald Trump chce letos zveřejnit mírový plán pro Blízký východ. Snahy o dohodu ale vyvíjeli všichni američtí prezidenti v posledním půlstoletí. Zatím marně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 14 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami
Načítání...