Podpora dvoustátního řešení izraelsko-palestinské otázky je na historickém dně

Nahrávám video

Podpora dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu se mezi oběma národy dostala na historické minimum. Ukazuje to nejnovější sociologický výzkum. Podle něj by s takovým řešením souhlasilo jen 43 procent dotázaných. Ještě před pár lety tomu přitom byla nakloněna nadpoloviční většina z nich.

„Za necelý měsíc to bude čtvrt století od slavného podání ruky mezi izraelským premiérem Jicchakem Rabinem a předsedou Organizace pro osvobození Palestiny Jásirem Arafatem. Jenže finální dohoda o tom, jak ukončit konflikt a kudy vést hranici mezi židovským a palestinským státem, stále není,“ připomíná patovou situaci blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle nejnovějšího výzkumu o to přestávají mít oba národy zájem, popřípadě ztrácejí víru, že se to může podařit. Velký propad nastal hlavně mezi Izraelci. 

„Nacházíme se pouhých deset kilometrů uvnitř Západního břehu Jordánu, ale z tohoto místa je vidět každý mrakodrap v aglomeraci Tel Avivu. Kdyby v těchto oblastech převzali vládu islamisté, jako se stalo v Gaze, jejich terčem by mohly být miliony Izraelců, hlavní dopravní tahy i letiště,“ vysvětluje Borek jeden z možných důvodů izraelské zdrženlivosti vůči vzniku palestinského státu.

Z palestinské perspektivy může být důvodem zdrženlivosti zase arabská čtvrť v Jeruzalémě, v jejímž centru vznikl nový židovský obytný komplex. „Už přes 50 let osidluje Izrael území, která si nárokují Palestinci,“ podotýká Borek.

Radikálnější Palestinci sní o tom, že Izrael jednou zmizí. Ti skeptičtější si začínají říkat, jestli náhodou nemizí sen o palestinské státnosti. Jednou z alternativ je mít pouze jeden stát, ve kterém budou Židé i Palestinci. „Jeden stát mezi Středozemním mořem a řekou Jordán, jedna suverenita, to by byl konec Izraele coby židovského státu, protože poměr národností je zhruba 50 na 50,“ říká šéfredaktor The Times of Israel David Horovitz.

Průzkum
Zdroj: The Palestinian-Israeli Pulse

„Pokud by to byl skutečný mír, tak by mohly vzniknout dva státy. Proč ne. Ale mír musí chtít i druhá strana,“ říká počítačový odborník Sagiv Kronenblat, který žije v židovské osadě Oranit na Západním břehu Jordánu.

„My věříme ve dva státy, pro Palestince a pro Izraelce. Ale myslím, že druhá strana nechce mír,“ říká zubní lékař Amin Sajfen, který žije v arabské čtvrti Východního Jeruzaléma.

Americký prezident Donald Trump chce letos zveřejnit mírový plán pro Blízký východ. Snahy o dohodu ale vyvíjeli všichni američtí prezidenti v posledním půlstoletí. Zatím marně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla největší moskevskou ropnou rafinerii

Ukrajinské drony v noci na úterý zasáhly rafinerii v Moskvě, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Protivzdušná obrana podle něj zničila přibližně šedesát bezpilotních prostředků směřujících na Moskvu. Zásah moskevského ropného zařízení potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
10:26Aktualizovánopřed 3 mminutami

Obnovení dopravy v Hormuzu potrvá týdny, sdělil FT největší provozovatel tankerů

Obnovení dopravy v Hormuzském průlivu může trvat týdny, upozornil pro britský deník Financial Times největší provozovatel tankerů, japonská společnost Mitsui O.S.K. Lines. Dokud nebudou mít dopravci jistotu, že dohoda mezi USA a Íránem je skutečně platná, neobnoví plavbu.
před 3 hhodinami

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 5 hhodinami

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 6 hhodinami

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 9 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 15 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 16 hhodinami
Načítání...