Rodina židovské dívky Anny Frankové, která si během skrývání před nacisty v Amsterodamu vedla dnes slavný deník, se před válkou a po jejím vypuknutí pokoušela vystěhovat do Spojených států a na Kubu. Amsterdamské muzeum Dům Anny Frankové společně s americkým památníkem holokaustu informovaly o nově nalezených dokumentech, které ukazují, že se otec rodiny Otto dvakrát neúspěšně snažil získat americká víza a že o víza žádal i Havanu.
Rodina Frankových původně žila v Německu, po nástupu Adolfa Hitlera k moci se přestěhovala do Nizozemska. O vystěhování do USA se Annin otec očividně začal zajímat přinejmenším v roce 1938, kdy nacistické Německo k sobě připojilo Rakousko a československé pohraničí.
Svému americkému příteli Nathanu Strausovi totiž sdělil, že v roce 1938 podal žádost na americkém konzulátu v Rotterdamu, kde byly ale všechny dokumenty v květnu 1940 zničeny během nacistického náletu. Ještě v roce 1941 potom Strausovi psal: „Jsem nucen věnovat se emigraci a jedinou zemí, kam bychom mohli jít, jsou Spojené státy.“
I kdyby ke zkáze dokladů nedošlo, bylo by pro rodinu obtížné do USA vycestovat, protože Spojené státy v době, kdy se do země snažily uchýlit statisíce lidí, vydávaly zhruba třicet tisíc víz ročně. Proces získání víza navíc trval několik let, zahrnoval rozsáhlou byrokracii a prohlášení od amerických přátel či příbuzných.
Se zhaslou kubánskou nadějí zbyl rodině jen úkryt
Nový pokus o získání víza v roce 1941 také ztroskotal, neboť USA na sklonku roku vstoupily do války. Ve stejném roce se Frank pokusil pro rodinu získat vízum na Kubu, což se ale také nepodařilo. „Všechny jejich pokusy selhaly, takže odchod do úkrytu byl jejich posledním pokusem nedostat se do rukou nacistů,“ řekla Annemarie Bekkerová z Domu Anny Frankové.
Rodina se v červenci 1942 uchýlila do kancelářské budovy otce Franka, kde měla vybudován tajný úkryt. Krátce předtím si Anne začala psát deník, který vedla až do srpna 1944, kdy byla rodina nalezena a odeslána do koncentračního tábora. Anne podlehla tyfu jen pár týdnů před koncem války, přežil pouze otec Otto, který následně deník připravil k vydání.
