Rusko a USA se dohodly na setkání Trumpa s Putinem. Sejít by se mohli ve Vídni či Helsinkách

2 minuty
Události: Rusko a USA se shodly na schůzce Trumpa s Putinem
Zdroj: ČT24

Rusko a Spojené státy se dohodly na uspořádání schůzky svých prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Podle agentury TASS to oznámil Putinův poradce Jurij Ušakov, podle něhož budou podrobnosti oznámeny ve čtvrtek. S Putinem jednal v Moskvě Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton a podle Ušakova tato schůzka přinesla to, s čím obě strany počítaly.

Pokud jde o chystanou schůzku prezidentů, Ušakov řekl, že byla vybrána třetí zem, neupřesnil ale která. Dodal, že setkání obou prezidentů zabere několik hodin. Kromě schůzky Trumpa s Putinem „tváří v tvář“ se počítá i s pracovní snídaní a se společnou tiskovou konferencí. V rámci příprav schůzky se mohou setkat i ministři zahraničí obou zemí Sergej Lavrov a Mike Pompeo.

Putin a Trump se podle vyjádření Ušakova mohou také dohodnout na společném prohlášení, které zahrne aktivity Ruska a Spojených států při zajišťování mezinárodní bezpečnosti.

Americký prezident zamíří v červenci do Evropy na summit NATO, kterého se zúčastní 11. a 12. července. V pátek 13. července je pak na návštěvě v Británii. Trump se nedávno zmínil o možnosti schůzky s Putinem, oficiálně ji však dosud ani jedna strana nepotvrdila.

Rakouský list Kronen Zeitung o víkendu s odvoláním na své zdroje napsal, že Trump s Putinem by se mohli sejít 15. července ve Vídni. O možnosti setkání obou státníků v rakouském hlavním městě psal už začátkem června i americký list The Wall Street Journal.

Jak ovšem upozornil zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas, ruské sdělovací prostředky ohledně místa setkání Trumpa s Putinem spekulují i o finských Helsinkách. To ostatně před novináři připustil i samotný Donald Trump.

Finsko stejně jako Rakousko není členem Severoatlantické aliance a pro setkání hlav USA a Ruska by tak představovaly neutrální půdu.

5 minut
Zpravodaj ČT Karas: V Rusku došlo k rozčarování z Trumpových kroků
Zdroj: ČT24

Pokud jde o setkání Putina s Boltonem, poradce šéfa Kremlu uvedl, že hovořili o odzbrojovací problematice, o syrské a ukrajinské krizi, o situaci na Korejském poloostrově a o odstoupení USA od jaderné dohody s Íránem. O amerických sankcích vůči Rusku ani o obnovení činnosti diplomatických zastoupení obou stran a o početním stavu jejich pracovníků prý nemluvili. 

Bolton se setkal i s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. I s ním jednal o Sýrii, Ukrajině a bilaterálních vztazích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 1 mminutou

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...