Rusko a USA se dohodly na setkání Trumpa s Putinem. Sejít by se mohli ve Vídni či Helsinkách

2 minuty
Události: Rusko a USA se shodly na schůzce Trumpa s Putinem
Zdroj: ČT24

Rusko a Spojené státy se dohodly na uspořádání schůzky svých prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Podle agentury TASS to oznámil Putinův poradce Jurij Ušakov, podle něhož budou podrobnosti oznámeny ve čtvrtek. S Putinem jednal v Moskvě Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton a podle Ušakova tato schůzka přinesla to, s čím obě strany počítaly.

Pokud jde o chystanou schůzku prezidentů, Ušakov řekl, že byla vybrána třetí zem, neupřesnil ale která. Dodal, že setkání obou prezidentů zabere několik hodin. Kromě schůzky Trumpa s Putinem „tváří v tvář“ se počítá i s pracovní snídaní a se společnou tiskovou konferencí. V rámci příprav schůzky se mohou setkat i ministři zahraničí obou zemí Sergej Lavrov a Mike Pompeo.

Putin a Trump se podle vyjádření Ušakova mohou také dohodnout na společném prohlášení, které zahrne aktivity Ruska a Spojených států při zajišťování mezinárodní bezpečnosti.

Americký prezident zamíří v červenci do Evropy na summit NATO, kterého se zúčastní 11. a 12. července. V pátek 13. července je pak na návštěvě v Británii. Trump se nedávno zmínil o možnosti schůzky s Putinem, oficiálně ji však dosud ani jedna strana nepotvrdila.

Rakouský list Kronen Zeitung o víkendu s odvoláním na své zdroje napsal, že Trump s Putinem by se mohli sejít 15. července ve Vídni. O možnosti setkání obou státníků v rakouském hlavním městě psal už začátkem června i americký list The Wall Street Journal.

Jak ovšem upozornil zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas, ruské sdělovací prostředky ohledně místa setkání Trumpa s Putinem spekulují i o finských Helsinkách. To ostatně před novináři připustil i samotný Donald Trump.

Finsko stejně jako Rakousko není členem Severoatlantické aliance a pro setkání hlav USA a Ruska by tak představovaly neutrální půdu.

5 minut
Zpravodaj ČT Karas: V Rusku došlo k rozčarování z Trumpových kroků
Zdroj: ČT24

Pokud jde o setkání Putina s Boltonem, poradce šéfa Kremlu uvedl, že hovořili o odzbrojovací problematice, o syrské a ukrajinské krizi, o situaci na Korejském poloostrově a o odstoupení USA od jaderné dohody s Íránem. O amerických sankcích vůči Rusku ani o obnovení činnosti diplomatických zastoupení obou stran a o početním stavu jejich pracovníků prý nemluvili. 

Bolton se setkal i s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. I s ním jednal o Sýrii, Ukrajině a bilaterálních vztazích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 43 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 2 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 2 hhodinami
Načítání...