Server Al-Džazíry připomíná, že nyní by k vyhlášení války Netanjahu sice potřeboval souhlas ministra obrany, v minulosti se ale několikrát stalo, že premiér zastával i tuto funkci. Příkladem jsou někdejší izraelští předsedové vlády David ben Gurion, Menachem Begin, Jicchak Rabin, Ehud Barak a Šimon Peres.
Netanjahuův pondělní projev o Íránu označila íránská státní televize za propagandu. Proslov se uskutečnil na pozadí snahy Spojených států a jejich spojenců na Blízkém východě pozměnit klíčovou jadernou dohodu, kterou v roce 2015 uzavřel Írán s USA, Francií, Ruskem, Německem, Čínou, Británií a EU.
Cílem dohody bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Irán ale podle Netanjahua po podpisu dohody tajně uchovával dokumenty o svém jaderném programu Amad, který přerušil v roce 2003.
Svět čeká, co udělá 12. května Trump
Trump Netanjahua za projev pochválil s tím, že spolu s dalšími nedávnými událostmi jeho obsah dokazuje, že Bílý dům měl o Íránu „stoprocentní pravdu“. V USA se uvolnění sankcí schvaluje každých 120 dní. Zda Spojené státy obnoví zmírnění hospodářských sankcí vůči Íránu, musí americký prezident tentokrát rozhodnout do 12. května.
Spojené státy věří zprávě izraelského premiéra o jaderném programu Íránu
Proti je třeba Francie, ale i Čína. Tamní ministerstvo zahraničí se vyslovilo pro zachování dohody s tím, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) opakovaně oznámila, že Írán své závazky neporušuje.
