Vražda Kuciaka má paralelu na Maltě. Atentát na novinářku se stále nevyšetřil

Nahrávám video
Horizont: Maltská paralela vraždy elitního novináře na Slovensku
Zdroj: ČT24

Případ vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky má tragickou paralelu na Maltě, kde vloni v říjnu při pumovém atentátu zavraždili vlivnou investigativní bloggerku. Daphne Caruane Galiziová se stejně jako její slovenský kolega věnovala uniklým dokumentům nazývaným Panama Papers. Její smrt stále není objasněná.

Oba tepali mocné a oba za to zaplatili životem. Jána Kuciaka a Daphne Caruanu Galiziovou dělilo 26 let, spojovalo je mnohé. O polovinu mladšího slovenského investigativce usmrtila minulý týden rána do hrudi, maltskou novinářku před čtyřmi měsíci zabila bomba v autě. Oba skonali v blízkosti svých domovů, práce obou mířila do nejvyšších pater politiky a organizovaného zločinu.

Klíčový je ještě jeden společný jmenovatel – Panama Papers. Na dosud nejrozsáhlejším odhalení daňových rájů se podílel Ján i Daphne. Jeden ze synů Daphne za zveřejnění citlivých dokumentů dokonce dostal Pulitzerovu cenu.

Matthew Galizia si po vraždě matky kromě vyšetření její vraždy zvolil nový úkol – ochranu novinářů. Poslední dny plní sociální sítě případem Jána Kuciaka. „Moje rodina varovala Evropskou komisi, že Malta vraždou mojí matky nastolila nový standard přípustnosti chování na území EU a že brzy zemřou další, pokud nepřijmou žádná opatření. Ján Kuciak mohl být zachráněný,“ napsal novinář na Twitteru.

Zatčení vykonavatelů není zatčení objednavatelů

Hlavní ale pro Matthewa Galizia i značnou část Malťanů zůstává zjistit, kdo zavraždil respektovanou novinářskou hvězdu blogerské ostrovní scény. V prosinci tamní policie zatkla v souvislosti s atentátem deset lidí, tři Malťany nakonec obvinila. Jenže opravdu důležitá otázka, která možná bude zřejmě pálit i Slovensko, zní, kdo si vraždu objednal.

Mnozí z průtahů v případu vraždy Galiziové viní maltského premiéra Josepha Muscata, který byl častým námětem blogerčiných textů a žurnalistku označil za svého největšího nepřítele. Po její vraždě slíbil, že viníka najde. „Chtěl bych zdůraznit závazek státu i moje vlastní odhodlání přivést ty, kteří nařídili a provedli tento zločin, k soudu,“ sdělil.

Čtyři měsíce od vraždy ale zásadní posun ve vyšetřování nenastal. Aktivisté z hnutí Occupy Justice v únoru ve stylu oceňovaného snímku Tři billboardy kousek za Ebbingem vyměnili několik reklamních tabulí za apel na vyšetření vraždy oblíbené novinářky. V tomto případě jednala vláda neobyčejně rychle – zmizely za 24 hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 27 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...