Washington oficiálně přejmenoval část ulice před ruským velvyslanectvím na náměstí Borise Němcova. Jde o první místo na světě pojmenované po zavražděném předákovi ruské opozice a hlasitém kritikovi prezidenta Vladimira Putina. Od Němcovovy násilné smrti uplynuly přesně tři roky.
Washington provokuje Moskvu. Nové náměstí Borise Němcova leží přímo před ruskou ambasádou
Washington přejmenoval část ulice po zavražděném kritikovi Putina (zdroj: ČT24)
Němcov byl zastřelen v únoru 2015, když v centru ruské metropole přecházel most přes řeku Moskvu. Za jeho vraždu byl odsouzen Čečenec Zaur Dadajev k dvaceti rokům vězení, čtyři jeho komplicové dostali trest ve výši 11 až 19 let. Památku zavražděného politika uctily o víkendu v ruské metropoli tisíce lidí.
Výraznou tvář ruské opozice nyní připomíná část ulice v americké metropoli. Nové jméno označuje zejména tu část současné Wisconsin Avenue, kde se nachází kousek ruské půdy v USA. Za přejmenování ulice se začátkem prosince ve Washingtonu zasazovala Němcovova dcera Žanna.
Spojené státy tímto způsobem nepřipomínají Moskvě ruské bojovníky za lidská práva poprvé. Už v osmdesátých letech v hlavním městě pojmenovali ulici u rezidence velvyslance po sovětském disidentovi a nositeli Nobelovy cenu míru Andreji Sacharovovi.
Někteří ruští poslanci navrhují odvetu
Ruské velvyslanectví na vynucenou změnu své adresy oficiálně nereagovalo, rozhořčené reakce ovšem dorazily od několika ruských poslanců. Třeba předseda výboru Státní dumy pro sport a mládež Michail Děgtjarev poslal moskevské radnici dopis s návrhem přejmenovat ulici, kde sídlí americké velvyslanectví na Severoamerickou slepou uličku – prý na počest zahraniční politiky USA.
Politolog Ariel Cohen, který byl Němcovovým přítelem, vnímá krok Washingtonu jako jasný vzkaz Kremlu, který podle něj důsledně potírá snahy o demokratizaci země. Němcov prý Cohena při posledním setkání v červenci 2014 varoval, aby se do Ruska nevracel, protože je vedení země nepohodlný. „Jeho mrtvé tělo ležící dvě stě metrů od Kremlu je obrazem toho, co se děje v dnešním Rusku,“ varuje politolog.
Korupce i vojenské angažmá na Ukrajině
Němcov, který v devadesátých letech působil jako ruský vicepremiér, se v novém tisíciletí postavil do čela opozice. Následovala tvrdá kritika prezidenta Putina. Němcov upozorňoval například na účelové předražení olympijských objektů v Soči nebo na zapojení Moskvy do konfliktu na Ukrajině.
Organizoval statisícové demonstrace proti ruskému vedení a stál i za kampaní Putin musí odejít. „Putine odejdi. Ty neznáš svůj národ. A už vůbec nerozumíš, proč jsme sem přišli. Jsme tu kvůli tomu, že jsme si uchovali důstojnost,“ hlásal v prosinci 2011.
Moskva je proto zatím ke změnám názvů zdrženlivá. Němcovovi blízcí spolupracovníci kupříkladu žádají, aby most, kde byl zavražděn, nesl jeho jméno. Volají také po skutečné spravedlnosti – stále se totiž neví, kdo vrahy lídra opozice najal. „Až Putin skončí, teprve potom bude most přejmenován a za mřížemi skončí ti, kteří si vraždu objednali,“ míní ruský opoziční politik Ilja Jašin.
Narodil se 9. října 1959 v Soči v rusko-židovské rodině. Počátkem 80. let
absolvoval radiofyzikální fakultu univerzity v Gorkém (dnes Nižnij Novgorod). Byl otcem čtyř dětí. Zavražděn byl 27. února 2015.
Do veřejného života v někdejším Sovětském svazu se Němcov zapojil po havárii jaderné elektrárny Černobyl na jaře 1986. Byl členem ekologického hnutí Za jadernou bezpečnost v Gorkém (dnes Nižnij Novgorod) a v roce 1990 jej zvolili do parlamentu.
V srpnu 1991 podpořil prezidenta Borise Jelcina, čelícího pokusu o komunistický převrat. Po potlačení puče byl Němcov jmenován zmocněncem prezidenta v oblasti Nižnij Novgorod a následně gubernátorem této oblasti.
Prvním vicepremiérem ruské vlády byl v letech 1997–1998. Od března do listopadu 1997 zastával i post ministra paliv a energetiky. Od dubna 1998 do srpna téhož roku byl řadovým vicepremiérem.
Od liberálně smýšlejícího obdivovatele Margaret Thatcherové se očekávalo, že urychlí tempo hospodářských reforem v Rusku. Zpočátku se o Němcovovi spekulovalo i jako o možném nástupci prezidenta Jelcina. Ekonomická krize v roce 1998 však Němcova stála křeslo ve vládě a zhatila i jeho prezidentské ambice.
Na konci roku 1998 založil liberální politickou stranu Mladé Rusko, která se stala součástí koalice Svaz pravicových sil (SPS). V letech 2000 až 2003 řídil Němcov poslaneckou frakci SPS ve Státní dumě a od května 2001 do ledna 2005 byl předsedou federální politické rady SPS. Jím vedená SPS se ostře vymezovala vůči prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ve volbách v roce 2003 však ztratila zastoupení v parlamentu.
Po odchodu z parlamentu v roce 2003 pomáhal organizovat pouliční protesty proti Putinově režimu, několikrát jej zatkli a uvěznili. Kreml kritizoval za zhoršující se ekonomickou situaci v zemi, za korupci provázející přípravu zimních olympijských her v Soči či za angažmá Ruska v současné krizi na Ukrajině. Pod názvem Putin a válka připravoval knihu shrnující důkazy o zapojení ruských ozbrojených sil do bojů na východní Ukrajině na straně proruských separatistů.
Od září 2013 až do své smrti byl poslancem parlamentu Jaroslavské oblasti.
Němcov v březnu 2014 na demonstraci proti politice Kremlu vůči Ukrajině