Turecko si předvolalo zástupce nizozemského velvyslance. Reagovalo tak na čtvrteční hlasování nizozemského parlamentu, který uznal masakr až 1,5 milionu Arménů v Osmanské říši z roku 1915 za genocidu. Ankara rezoluci už ve čtvrtek rázně odsoudila a vyzdvihla skutečnost, že není právně závazná. Zástupci nizozemského velvyslance Turecko v pátek zopakovalo, že výsledek hlasování odsuzuje. Rozhodnutí zákonodárců zřejmě zhorší již tak napjaté nizozemsko-turecké vztahy.
Nizozemský parlament uznal genocidu Arménů, Turecko si předvolalo zástupce velvyslance
Rezoluci ve čtvrtek podpořila naprostá většina přítomných poslanců nizozemské dolní komory. Pro se jich vyslovilo 142, proti byli tři. Předkladatel návrhu Joël Voordewind po hlasování zdůraznil, že „uznání genocidy není odsouzením dnešní turecké vlády“. Dolní komora schválila také vyslání představitele vlády do Jerevanu, kde si 24. dubna genocidu připomínají.
Vláda premiéra Marka Rutteho ale oznámila, že masakr Arménů za genocidu neoznačí. Podle úřadující ministryně zahraničí Sigrid Kaagové bude kabinet nadále zachovávat v této otázce „zdrženlivost“. Na pietní akci v Jerevanu nicméně podle agentury DPA svého zástupce vyšle. V minulosti se za Nizozemsko účastnil pouze velvyslanec. „Je to znamení respektu vůči obětem a pozůstalým,“ zdůvodnila rozhodnutí Kaagová.
„Rázně odsuzujeme rozhodnutí nizozemského parlamentu uznat události roku 1915 za genocidu,“ uvedlo ve čtvrtek v reakci na rezoluci turecké ministerstvo zahraničí. Zároveň vyzdvihlo skutečnost, že dokument není právně závazný, a připomnělo, že nizozemská vláda slíbila, že krok zákonodárců nebude mít vliv na oficiální politiku země.
Vztahy obou zemí jsou napjaté od loňských nizozemských voleb
Vztahy Nizozemska a Turecka jsou i bez ohledu na hlasování nizozemského parlamentu dosti napjaté. Diplomatická roztržka se rozhořela loni v souvislosti s parlamentními volbami v Nizozemsku a referendem o změnách ústavy v Turecku.
Nizozemsko nejprve nepovolilo přistání letounu s šéfem turecké diplomacie Mevlütem Cavusogluem na svém území. Chtělo tak zabránit údajné politické agitaci mezi tureckými emigranty před referendem, které posléze výrazně posílilo pravomoci tureckého prezidenta.
Naplno se roztržka rozhořela poté, co nizozemské úřady vyhostily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayanovou Kayaovou, která se chystala promluvit k turecké komunitě v Rotterdamu.
- Při masakrech v Osmanské říši přišlo v roce 1915 o život přibližně 1,5 milionu Arménů. Turecko považuje masakry za součást válečných operací a termín genocida odmítá.
- Masakry Arménů Osmanskou říší za první světové války uznalo za genocidu už několik evropských parlamentů. Loni v dubnu se k nim přidala i česká Poslanecká sněmovna. Velké napětí mezi Berlínem a Ankarou vyvolalo předloňské uznání událostí z roku 1915 za genocidu německým Spolkovým sněmem.