Trump chce zrušit 300milionovou pomoc pro Palestince, dokud nezačnou jednat o míru

Nahrávám video
Trump chce pozastavit finanční pomoc pro Palestince
Zdroj: ČT24

Spojené státy by mohly ukončit finanční podporu poskytovanou Palestincům, pokud jejich vedení nebude chtít jednat o míru s Izraelem. Prohlásil to americký prezident Donald Trump. Podle šéfa Bílého domu si Palestinci dostatečně neváží stovek milionů dolarů americké pomoci. Představitelka palestinské samosprávy to označila za vydírání.

USA poskytují Palestině okolo 300 milionů dolarů (6,5 miliardy korun) ročně, přesto palestinští lídři nešetří na adresu Američanů kritikou.

„Rozhodnutí prezidenta Trumpa uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele a přestěhovat sem ambasádu je jasným porušením mezinárodních zákonů a již uzavřených dohod,“ tvrdí prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás.

Pro omezení částky se v prosinci vyslovila Sněmovna reprezentantů, která prezidentovi doporučila, že by měl příspěvky alespoň výrazně snížit, pokud z nich Palestinci nepřestanou platit náhrady rodinám ozbrojenců, které zabili nebo uvěznili izraelští vojáci.

Trumpovi ale vadí hlavně to, že Palestinci prý nechtějí jednat o míru. „Prezident řekl, že nechce vyplácet žádné další dodatečné příspěvky a hodlá dočasné financování zastavit do chvíle, než Palestinci zasednou k jednacímu stolu,“ podotkla velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyová. „Stále chceme mít mírový proces, na tom se nic nezměnilo,“ zdůraznila.

„Nenecháme se vydírat,“ reagovala v prohlášení přední představitelka Organizace pro osvobození Palestiny Hanan Ašrávíová s tím, že Trump sabotuje snahu o dosažení míru. „Nyní si troufá osočovat Palestince za důsledky svých vlastních nezodpovědných činů,“ dodala.

Abbás už dříve prohlásil, že žádný mírový plán předložený Washingtonem jeho národ nepřijme a zpochybnil jeho roli vyjednavače. „Spojené státy ztratily svoji schopnost být mediátory, a přišly tak o svoji roli v politickém vývoji. Straní Izraeli a nehodláme je vůbec nijak akceptovat,“ konstatoval prezident palestinské samosprávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 9 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 40 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 8 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...