Plastové obaly a další odpadky zaplavují pláže na indonéském ostrově Bali, který je oblíbeným cílem turistů. Situace je nejhorší v letovisku Kuta na jihu ostrova. Odpadků je tolik, že úřady vyhlásily stav pohotovosti, píše agentura AFP.
Odpadková pohotovost na Bali. Oblíbené bělostné pláže zaplavily hromady plastů
Stav pohotovosti platí v letovisku Kuta, ale i v Jimmbaranu a Seminjaku, které jsou nejnavštěvovanějšími okresy ostrova. Ten loni přivítal více než pět milionů turistů.
„Když si chci zaplavat, není to nic příjemného. Vidím tu spousty odpadků, každý den a v každou hodinu. Přichází to vždy z moře, je to opravdu hrozné,“ říká rakouská turistka Vanessa Moonshineová, která trávila dovolenou v letovisku Kuta.
Denně sbírá na plážích odpadky 700 zaměstnanců komunálních služeb a 35 kamionů odváží zhruba 100 tun odpadu na blízkou skládku.
„Lidé v zelených kombinézách odpadky vysbírají, ale druhý den je situace stejná,“ konstatoval německý turista Claus Dignas a podotýká, že množství odpadu přinášeného oceánem je pokaždé, kdy přijede na Bali na dovolenou, větší a větší. „Nikdo nemá chuť si lehnout na lehátko a dívat se na všechen ten odpad,“ říká.
Úklid odpadků na Bali
Indonésie je čtvrtou nejlidnatější zemí na světě a po Číně druhým největším světovým producentem odpadu v moři. Ročně vypustí do moře 1,29 milionu tun odpadu, který působí obrovské škody na ekosystémech a lidském zdraví.
Problém se zhoršuje v období dešťů, od listopadu do března, kdy odpad na pláže přinášejí silné větry a mořské proudy a kdy vzedmuté řeky odnášejí odpad na pobřeží, vysvětluje Putu Eka Merthawan z místní organizace na ochranu životního prostředí.
Odpadky na Bali
Expert: Mikroplasty jsou horší než sopečná hrozba
Podle oceánografa I Gede Hendrawy z univerzity Udayana na Bali jde o stejně vážnou hrozbu, jako je velká erupce sopky. Asi 75 kilometrů od letoviska Kuta totiž chrlí sopka Agung už dva měsíce mraky šedého dýmu, což vedlo ke zrušení mnoha rezervací turistů a k přesídlení desetitisíců obyvatel žijících nedaleko kráteru.
„Odpadky obtěžují turisty, ale problém je mnohem vážnější: mikroplasty mohou kontaminovat ryby, které po konzumaci mohou způsobit zdravotní problémy lidem, jako je rakovina,“ vysvětluje vědec.
Indonésie se připojila ke čtyřicítce zemí, které se podílejí na kampani OSN Čisté oceány. Ta byla zahájena počátkem loňského roku. Indonéská vláda se zavázala, že do roku 2025 sníží plastový odpad o 70 procent. Chce také rozšířit recyklaci odpadu, která tu zatím téměř neexistuje, a omezit používání plastových sáčků v maloobchodě.
Podle Hendrawy by bylo třeba plastové sáčky v obchodech zakázat a lépe informovat obyvatelstvo. „Ústřední vláda by měla zesílit kampaň za omezení plastových obalů,“ zdůrazňuje.
Na Bali by měla regionální vláda vyčlenit více peněz z rozpočtu na to, aby upozorňovala obyvatele na nutnost ochrany vodních zdrojů a na nezbytnost neházet do nich odpadky, soudí Hendrawa.
Rizika doby plastové: umělá hmota je úplně všude
Rozsah znečištění plasty se na celém světě neustále zvyšuje. Jedna ze studií zveřejněných v loňském roce odhadla, že ročně se do oceánu dostane asi osm milionů tun plastů, což je dost na pokrytí každého decimetru všech pobřeží na světě.
Ptáci a další mořští tvorové včetně želv a ryb přitom plasty polykají, což může vést k poškození jejich vnitřních orgánů, způsobit neprůchodnost střev, anebo hromadění chemických látek v jejich tkáních. Předchozí studie odhalily, že někteří ptáci krmí kousky plastu i svá mláďata, protože si je pravděpodobně pletou s potravou.
Problémy s plasty trápí i Evropu. Asi největší znečištění moře ve své historii zažil v prosinci chorvatský Dubrovník. V moři plavala kromě plastových lahví i stará elektronika a lodě nedokázaly smetištěm proplout.
Konec igelitových tašek?
Evropské země se snaží plasty omezit. Třeba v Česku lidé od 1. ledna nedostanou v žádném obchodě lehké plastové tašky zadarmo – s výjimkou tenkých sáčků, třeba na pečivo. V Itálii mohou být v obchodech nově používány výhradně recyklovatelné plastové sáčky na ovoce zeleninu, maso a ryby. Za to musejí zákazníci platit v supermarketech jeden až tři eurocenty (25 až 75 haléřů).
Mnohem tvrdší opatření zavedla nedávno Keňa. Kdokoli, kdo by prodával, vyráběl nebo nosil igelitové sáčky nebo tašky, riskuje pokutu v přepočtu až 38 000 dolarů (zhruba 830 tisíc korun) nebo vězení až na čtyři roky.