Před rokem přišli Alexandrovci o třetinu členů. Příčina havárie je stále zahalena tajemstvím

Loni 25. prosince se nedaleko jihoruského letoviska Soči zřítil do Černého moře letoun ruského ministerstva obrany s 92 lidmi na palubě. Neštěstí nikdo nepřežil. Zahynulo při něm i 64 členů ruského pěveckého souboru Alexandrovci. Přestože tak soubor přišel o třetinu členů, své řady rychle doplnil a necelé dva měsíce po neštěstí už znovu vystupoval.

Alexandrovce založil ruský hudební skladatel, mimo jiné autor sovětské i současné ruské státní hymny, Alexandr Vasiljevič Alexandrov, mladý profesor hudby na Moskevské konzervatoři, který se věnoval vojenské hudbě a národním písním.

Jméno svého zakladatele nese soubor od roku 1949, původně byl pojmenován po bolševikovi Michailu Frunzeovi. Dnes je celé jeho jméno Akademický soubor písní a tanců Ruské armády A. V. Alexandrova.

Za války zpěv Alexandrovců doprovázel odcházející vojáky

Alexandrov, který stál v čele souboru až do své smrti v roce 1946, je také autorem hudby k patrně nejznámější písni Alexandrovců, Svaté válce, která vznikla v roce 1941. Dva dny po přepadení SSSR Německem v červnu 1941 zveřejnily noviny Izvestija báseň Vasilije Lebeděva-Kumače, která začínala slovy: „Vstavaj, strana ogromnaja, vstavaj na smertnyj boj!“

„Svatá válka byla tou hlavní vojenskou písní, která nás mobilizovala a vedla k cíli.“

Viktor Semjonov

sovětský veterán druhé světové války

Alexandrov si ji přečetl a za další dva dny složil hudbu. Už 27. června 1941 doprovázela píseň na nádraží v Moskvě odcházející vojáky a od října 1941 ji vysílal rozhlas každý den, a to hned po úderech moskevského orloje.

Po rozpadu Sovětského svazu prošli Alexandrovci bouřlivým obdobím. Ministerstvo obrany je chtělo v rámci úsporných opatření sloučit s orchestrem ministerstva obrany. Soubor v čele se svým vedením to ale odmítl s tím, že umění Alexandrovců nelze sloučit s jinými armádními repertoáry.

Poprvé vystoupili v roce 1928

Alexandrovce tvoří výhradně mužský pěvecký sbor, orchestr, balet a skupinka sólistů a dirigentů. Ženy většinou doprovázejí jako sólistky nebo jsou tanečnicemi baletního souboru.

Soubor vystoupil v mnoha zemích a obdržel mnoho mezinárodních cen. První vystoupení měl 12. října 1928 v Ústředním domě Rudé armády v Moskvě a tehdejší Soubor rudoarmějské písně tvořilo dvanáct mužů – osm zpěváků, dva tanečníci, harmonikář a recitátor. 

Československý prezident Edvard Beneš a Alexandr Vasiljevič Alexandrov. Soubor koncertoval v Praze v červnu 1946
Zdroj: ČTK

Zpočátku vystupovali v Moskvě, ale postupně začali vyjíždět i do okolí. S rostoucím úspěchem se začali rozrůstat a ve 30. letech měl soubor 300 členů. Před nehodou měl 186 členů, včetně devíti sólistů a 64 zpěváků v mužském sboru, 38 členů orchestru a 35 tanečníků a tanečnic. Po tragédii se rozrostli na 285 členů.

Od operních árií přes jazz až k hitům pop music

Alexandrovci nezpívají pouze vojenské písně, ale i operní árie, lidové skladby, jazz, církevní chorály nebo hity popových hvězd. V repertoáru mají asi 2000 skladeb. Na rozdíl od množství jiných souborů je jejich zpěv založený více na basových až barytonových hlasech než na tenorech.

Popularitu, převážně mezi mladším publikem, si získali také díky spolupráci s finskou skupinou Leningradští kovbojové, se kterou absolvovali světové turné. Unikátní kombinaci vojenských písní s rokenrolem v podání „kovbojů“ zachytil finský režisér Aki Kaurismäki ve svém kultovním dokumentu Totální balalajková show z roku 1994. 

Několikrát vystoupili i v Česku

Poprvé byli Alexandrovci ještě v tehdejším Československu 28. září 1937. Cestou ze Světové výstavy v Paříži se zastavili v Praze, kde vystoupili ve Smetanově síni Obecního domu. Pak zahráli i v Ústí nad Labem. S Alexandrovci jako hosté z tuzemských umělců vystupovali například Karel Gott, Lucie Bílá, Petr Kolář, Petra Janů, Aleš Brichta, Bára Basiková či houslový virtuos Pavel Šporcl. 

Karel Gott se setkal s členy ruského armádního sboru Alexandrovci před jejich vystoupením ve vyprodané pražské Tipsport areně 17. října 2015
Zdroj: ČTK
Autor: Matěj Třasák

Naposledy v Česku koncertovali letos v květnu. Turné bylo pojato jako jubilejní k 80. výročí jejich prvního koncertu v Praze a vzpomínkové k tragédii z konce loňského roku.

Letecké neštěstí nikdo nepřežil

25. prosince 2016 letěla část souboru z Moskvy za ruskými vojáky na leteckou základnu Hmímím v syrské provincii Latákíja. Letadlo Tu-154 ruského ministerstva obrany mělo mezipřistání na letišti Adler u Soči kvůli dotankování.

Z letiště vzlétl letoun v 05:27 moskevského času (03:27 našeho času). Po necelých dvou minutách letu se však 1,5 kilometru od břehu zřítil do Černého moře. Jeho trosky byly nalezeny v hloubce 50 až 70 metrů.

Na palubě bylo 64 členů souboru

Na palubě bylo osm členů posádky a 84 cestujících – 64 členů souboru, devět novinářů ze tří ruských televizí, ředitel a umělecký šéf Alexandrovců, generál Valerij Chalilov, náčelník kulturního odboru ministerstva onrany Anton Gubankov či šéfka dobročinné nadace Spravedlivá pomoc Jelizaveta Glinková, známá veřejnosti pod přezdívkou Doktorka Liza, a další.

Letos v červnu ruské ministerstvo obrany ukončilo vyšetřování katastrofy. Experti ministerstva dospěli k názoru, že letadlo nemělo technickou poruchu, mělo dostatek paliva a letové podmínky byly příznivé. Zkoumání příčin havárie neodhalilo ani žádné „vnější faktory“. „Výsledky vyšetřování ukázaly, že příčinou neštěstí mohla být chybná prostorová orientace pilota, která vedla k jeho chybnému jednání,“ uvádí se ve zprávě.

Soubor byl po katastrofě brzy doplněn, náročné zkoušky absolvovalo 2000 uchazečů. Už v polovině letošního února, tedy necelé dva měsíce po leteckém neštěstí, Alexandrovci zpívali v armádním divadle v ruské metropoli. O týden později, na svátek ozbrojených sil, následoval koncert v Kremlu, který podle oficiální tiskové zprávy měl ukázat „moc a velikost neporazitelné a legendární velké armády velké země“.