Do moře se zřítil ruský vojenský letoun s Alexandrovci. Letěli zpívat do Aleppa

Na palubě ruského vojenského letounu Tu-154, který se s 92 lidmi na palubě zřítil do Černého moře u Soči, byli takřka všichni členové pěvecké části Alexandrovova armádního souboru písní a tanců s výjimkou tří sólistů. Agentuře TASS to řekl jeden ze zpěváků souboru Vadim Anaňjev. Nebyl si ale jist, zda na vystoupení do Sýrie letěli i členové a členky tanečního souboru. Na palubě cestovali také zástupci ministerstva obrany, devět novinářů a osm členů posádky.

Letoun mířil z Moskvy na leteckou základnu Hmímím v syrské provincii Latákíja a u Soči měl mezipřistání kvůli dotankování paliva. Stroj zmizel z radarů krátce po startu. Podle ruských letových dispečerů vládly v oblasti Soči příznivé povětrnostní podmínky. Žádný civilní spoj z letiště Adler nebyl zrušen.

Alexandrovci měli vystoupit v Aleppu, největším syrském městě nedávno dobytém syrskou armádou. Podle ruských médií byla ve městě k ochraně ruských umělců připravena speciální jednotka čečenských bojovníků. O Aleppu se v soustrastném telegramu zaslaném do Kremlu zmínil i syrský prezident Bašár Asad. Alexandrovci se podle něj měli „s obyvateli Halabu podělit o radost“ z vítězného dobytí města.

Ruští záchranáři našli v Černém moři 1,5 až 8 kilometrů od břehu ropné skvrny, trosky a podvozek zříceného letadla ruské armády. Některé trosky trupu Tu-154 se podle ministerstva obrany nalézají v hloubce 50 až 70 metrů asi 1,5 kilometru od černomořského pobřeží u města Soči. Našly se i osobní věci cestujících. Vyšetřovatelé zvažují jako možnou příčinu technickou závadu, kvalitu paliva, chybu pilotů, ale i srážku s ptáky.

Do hledání těl obětí se zapojilo už 32 lodí, pět vrtulníků, desítky potápěčů, dálkově řízené miniponorky a bezpilotní aparáty. Podle agentury TASS ruská armáda povolala na pomoc dalších 1300 vojáků. Pátrání se rozšířilo i na území sousední Abcházie, gruzínské provincie, která po válce Gruzie s Ruskem v roce 2008 vyhlásila s pomocí Moskvy nezávislost.

Nikoho, kdo by neštěstí přežil, se dosud najít nepodařilo. Podle nejmenovaného zdroje ze záchranných služeb „lidé, nacházející se na palubě Tu-154, prakticky neměli šanci přežít“. Dosud bylo nalezeno deset mrtvých. Jejich těla jsou převážena do Moskvy, kde proběhne identifikace. Hledání obětí bude podle agentury Interfax s pomocí silných světelných zdrojů pokračovat i v noci. 

Přestože oficiální ruská místa úvahy o teroristickém útoku označují za předčasné, v ruských médiích se objevily spekulace připouštějící násilný scénář. Hovoří se o možné explozi na palubě.

Ruský ministr dopravy Maxim Sokolov, který na místě řídí vyhledávací práce, řekl, že vyšetřovatelé berou v úvahu „všechny možné verze katastrofy“. Hovořit o teroristickém útoku je ale podle něj předčasné.

Podle bývalého leteckého dispečera Vitalije Andrejeva mohla pád letadla vyvolat „mimořádná situace“ na palubě, která pilotovi zabránila vyslat nouzový signál. Pokud by se letoun dostal do technických potíží, nic by nebránilo tomu, aby posádka informovala dispečery v Soči. „Pouhé dvě minuty po startu se letadlo ztratilo z radarů a nevyslalo na zemi žádný signál. To svědčí o tom, že stroj mohl být vystaven nějaké vnější síle,“ řekl Andrejev moskevskému rozhlasu.

.

Smrt členů pěveckého souboru, který byl mnohými považován za symbol země, Ruskem otřásla s mimořádnou silou. Centrální a regionální televizní kanály ruší zábavné programy, vlajky na státních budovách po celé zemi jsou spouštěny na půl žerdi.

Na pondělí 26. prosince vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin státní smutek. Současně slíbil pomoc pozůstalým a zevrubné vyšetření příčin katastrofy. Premiéru Dmitriji Medveděvovi Putin nařídil, aby vytvořil a řídil státní komisi pro vyšetřování katastrofy. „Uskuteční se pečlivé vyšetřování příčin katastrofy a uděláme vše, abychom poskytli podporu rodinám obětí,“ řekl Putin novinářům a vyjádřil pozůstalým soustrast.

Mezi prvními, kdo Rusku vyjádřil soustrast, byl český prezident Miloš Zeman. Podle sdělení jeho tiskového mluvčího přijal prezident zprávu o havárii ruského letounu s pěveckým sborem Alexandrovců „s hlubokým pohnutím“. V ruštině pak Ovčáček na twitteru doplnil, že vyjadřuje hlubokou soustrast nejen ruskému národu, ale také všem milovníkům kultury v celém světě.

  • Akademický soubor písní a tanců Ruské armády A. V. Alexandrova je pěvecký a taneční soubor, který byl oficiálním armádním uměleckým souborem Rudé armády bývalého Sovětského svazu, nyní plní tutéž úlohu v Ruské armádě Ruské federace.
  • Soubor oficiálně zahájil svoji činnost v roce 1928. Na počátku měl jen dvanáct členů - osm zpěváků, dva tanečníky, jednoho harmonikáře a jednoho recitátora - a vedl jej pozdější národní umělec SSSR Alexandr Vasiljevič Alexandrov, tehdy mladý profesor hudby z Moskevské konzervatoře.
  • Soubor se později rozrostl až ke zhruba dvěma stovkám členů. Podle agentury TASS měl soubor 186 členů, včetně devíti sólistů a 64 zpěváků v mužském sboru, 38 členů orchestru a 35 tanečníků a tanečnic.
  • Jeho členové jsou výhradně muži, vybíraní ve velmi přísných konkursech. Jejich představení se skládají jak z ruských národních písní, tak církevních skladeb, ale provozují i moderní hudbu.
  • V Česku s Alexandrovci v minulosti vystupovali například Helena Vondráčková, Karel Gott, Lucie Bílá, Aleš Brichta, Petra Janů, Petr Kolář, Bára Basiková nebo houslový virtuos Pavel Šporcl. Nejbližší turné souboru v Česku bylo plánované na květen příštího roku.
Trasa ruského armádního letounu Tu-154
Zdroj: ČT24

Letiště Adler postihlo neštěstí i před deseti let – 3. května 2006. Krátce před přistáním se do Černého moře zřítil Airbus A-320 arménských aerolinií Armavia se 113 osobami na palubě. Havárii nikdo nepřežil.

Mezinárodní letiště Adler v ruském Soči
Zdroj: Reuters/Kazbek Basayev