Zeman založil česko-ruské diskusní fórum. Bude obcházet diplomacii, bojí se experti

10 minut
Události, komentáře ke vzniku česko-ruského diskusního fóra
Zdroj: ČT24

Český prezident v Moskvě podepsal memorandum o vzniku česko-ruského diskusního fóra. Na jeho práci se podle Pražského hradu budou podílet experti a veřejně činné osobnosti i některé instituce z České republiky a Ruské federace, svou práci zahájí příští rok. Bývalí čeští diplomaté, lidé z nevládního sektoru a odborníci na východní Evropu v otevřeném dopise vyzvali ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby fórum pozastavil.

Autoři dopisu, který zveřejnila nevládní instituce Evropské hodnoty, míní, že putinovský režim se bude snažit využít legitimity česko-ruského fóra například k výzvám ke zrušení protiruských sankcí.

„Aniž bychom z toho cokoli pozitivního měli, připravujeme skvělou příležitost pro nepřátelskou ruskou propagandu,“ uvedli signatáři. Ruská metoda „rozděluj a panuj“ podle nich spoléhá právě na rozdrobení evropských států s cílem vyhnout se jednání typu EU-Rusko nebo NATO-Rusko.

Bývalí diplomaté v dopisu odmítli argument, že „pozitivní agenda“ s Ruskem pomůže českému byznysu. „Rusko dlouhodobě nehraje pro českou ekonomiku žádnou podstatnou roli, představuje necelá dvě procenta českého vývozu. Ekonomický význam Ruska pro nás je nicotný, bezpečnostní hrozby jsou naopak reálné a vážné,“ uvedli.

Někdejší velvyslanci, publicisté, analytici a historici soudí, že Zeman systematicky obhajuje agresivní politiku současného ruského režimu.

Je tu obrovské riziko, že o čemkoli se budeme bavit s ruskou stranou, tak díky tomu, jakým způsobem Rusko nakládá se sférou sociálních médií a jak komunikuje témata prostřednictvím televizí jako Russia Today, tak Česká republika přispěje k tomu, že dojde k dílčímu úspěchu, který následně bude zneužit v celé řadě dalších témat, ať už proti našim spojencům v Evropě nebo proti ostatním státům ve světě.
Michael Romancov

Mezi signatáři jsou mimo jiné bývalí velvyslanci Luboš Dobrovský, Jiří Schneider, Petr Kolář a Pavel Fischer, ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek, ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa, literární historik Martin Putna, novinářka Petruška Šustrová nebo ukrajinista a historik z Ústavu pro studium totalitních režimů David Svoboda.

Patří mezi ně i politický geograf Michael Romancov z FSV UK. „Domníváme se, že neexistuje žádný důvod pro to, aby tento formát na této úrovni existoval. Fórum má údajně podporovat komunikaci mezi občanskou společností v Rusku a v České republice, a pro to už vyhovující platforma existuje. Na ruské straně vidíme (odlišný) způsob interpretace, jako je článek o roce 1968,“ upozornil Romancov v pořadu Události, komentáře.

4 minuty
Události: Zeman se v Rusku setkal s Medvěděvem i Gorbačovem
Zdroj: ČT24

Exministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD) si ale nemyslí, že by fórum mělo být pozastaveno. „Je to inspirováno již existujícími bilaterálními fóry mezi ruským a například polským institutem. A Polsko není zrovna země, která by byla nesmírně nakloněna současné ruské vládě. Existuje to mezi Ruskem a Německem. Není to něco speciálně českého. Budeme hovořit o takových tématech, jako je historie a otevření archivů, důležité je vysoké školství, kultura,“ podotkl Kavan.

Ministr zahraničí fórum rušit nehodlá

Zaorálek výzvu ke zrušení fóra odmítl. „Snažíme se vytvořit prostor mluvit o tom, co nám připadá důležité. Vím, že se o to snaží i naši partneři v Evropě. Podobně uvažovali i Němci, Poláci, Francouzi a další, kteří také cítí potřebu hledat způsob, jak oslovit občanskou veřejnost, akademiky, opozici v Rusku,“ řekl novinářům ve sněmovně.

Zneužití fóra k propagandistickým účelům Zaorálek nechtěl předjímat, i kvůli tomu, že na tématech k jednání se budou muset shodnout česká i ruská strana. „Kdybychom viděli, že to někdo zneužívá, tak bychom z toho něco vyvodili, ale dopředu bych to netvrdil,“ řekl. Podle něj zneužívání diskusních fór s Ruskem nezaznamenaly ani jiné evropské země, co je zavedly.

„Nezaregistroval jsem žádné stížnosti od těchto partnerů, že by bylo fórum zneužito,“ řekl. Jedno z prvních témat, jimiž by se fórum mělo podle ministra zabývat, je invaze do Československa v roce 1968. „Aby nám nikdo z Ruska nevykládal, že nám přinesli 20 let klidu a míru,“ řekl. Ocenil také, že se Zeman proti článku s tímto vyzněním během návštěvy Ruska ohradil.

Podle Zaorálka evropské sankce proti Rusku neznamenají, že se s Moskvou vůbec nebude mluvit. „Diplomacie je tu od toho, aby otevírala prostor k dialogu. Sankce neznamenají, že budeme jen sedět a čekat, jak to dopadne. Bavme se s Rusy o roce 1968 a dezinformačních kampaních,“ napsal na Twitteru.

Podle hradních zdrojů si česká strana od nové formy dialogu slibuje mimo jiné zpřístupnění některých dokumentů v ruských archivech pro české badatele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39AktualizovánoPrávě teď

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 12 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami
Načítání...