NATO a Rusko udělaly první kroky k obnovení vztahů, oznámil předseda Vojenského výboru Aliance Petr Pavel. Do konce roku by se prý mohli setkat velitel sil NATO a náčelník ruského generálního štábu. Generál přitom zdůraznil, že Aliance je otevřená dialogu, nikoli plné obnově spolupráce jako před ukrajinskou krizí.
Oteplení vztahů NATO – Rusko? Generál Pavel se v závěru mandátu snaží o usmíření
NATO po anexi Krymu přerušilo s Ruskem veškerou praktickou spolupráci a kvůli jeho rostoucí aktivitě přistoupilo k největšímu posílení svých obranných schopností ve východní Evropě od konce studené války.
„Snažíme se obnovit styky s Ruskem jak na politické, tak vojenské úrovni,“ prohlásil teď český generál. Sám Pavel se minulý měsíc v Baku setkal s náčelníkem ruského generálního štábu Valerijem Gerasimovem.
Jednání označil za otevřené, oba generálové se snažili držet se vojenských záležitostí a vyhnout se politickým sporům. Doufá, že do konce letošního roku se také setkají Gerasimov a velitel sil NATO v Evropě, americký generál Curtis Scaparrotti, termín však ještě nebyl dohodnut.
Pavel nicméně upozornil, že Aliance není ochotna obnovit spolupráci s Ruskem v plném rozsahu. „Říkáme ruským partnerům, že jsme otevřeni dialogu, ale ne obnovení spolupráce, protože podmínky pro to nedozrály,“ upozornil s tím, že tyto podmínky byly jasně stanoveny na politické úrovni.
V první řadě jde o respektování mezinárodního práva a urovnání konfliktu na východě Ukrajiny. Problém představuje podle Pavla i narušená důvěra. „Nalézáme se v období, které bych pravděpodobně označil za dobu vzájemných obvinění,“ uvedl Pavel.
Připustil zároveň, že to, co NATO považuje za „jasnou agresi“, vidí Rusko jinak a naopak věří, že jej Aliance ohrožuje. Některá fakta jsou ale podle Pavla nesporná a je záhodno raději respektovat pravidla nastolená po druhé světové válce, než žít v anarchii.
Zahájení smysluplného vojenského dialogu s ruskou stranou je pro Pavla jednou z hlavních věcí od jeho nástupu do funkce šéfa výboru v červnu 2015.
Komunikace na vojenské úrovni by podle aliančních představ měla pomoci předcházet případným tragickým nedorozuměním a umožnit rychlé řešení incidentů. NATO si dlouhodobě stěžuje například na chování ruských vojenských pilotů nad Baltským či Černým mořem.
Pohled Ruska a NATO na Ukrajinu je dál odlišný
V Bruselu se letos potřetí sešla Rada NATO-Rusko a generální tajemník organizace Jens Stoltenberg po jednání sdělil, že obě strany mají nadále zásadně rozdílné pohledy na ukrajinskou krizi a způsoby jejího řešení.
Situace na Ukrajině je podle Stoltenberga nadále „křehká“, pokračuje porušování příměří a blízko dělicí linie jsou nadále těžké zbraně. Zlepšení bezpečnostní situace je přitom prvním předpokladem k plnému prosazení mírových dohod z Minsku, upozornil generální tajemník Aliance.
Stále podle něj existují překážky pro práci inspektorů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), včetně možnosti jejich přístupu k oficiální ukrajinsko-ruské hranici.
obrázek
Mnohé spojenecké země také během jednání rady upozornily ruskou stranu na rozdíly mezi údaji, které jim Moskva nabídla před nedávným cvičením Západ 2017, a reálnou situací.
Ruská strana Alianci v červenci ujistila, že počet vojáků, kteří se rusko-běloruských manévrů zúčastní, nepřesáhne 13 000. Při vyšším počtu předpokládá vídeňský dokument Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pozvání pozorovatelské mise.
„Spojenci upozornili, že počty vojáků, kteří se cvičení účastnili, výrazně převýšily dopředu oznámená čísla. Že scénář byl jiný a že také geografický rozsah cvičení byl daleko větší než původně oznámený,“ uvedl Stoltenberg.
Pro něj je právě tato situace jedním z důvodů, proč jsou schůzky Rady NATO-Rusko důležité v době, kdy jsou vztahy mezi blokem a Ruskou federací velmi chladné.