Ve Venezuele začala dvoudenní generální stávka na protest proti nadcházejícím volbám do nového Ústavodárného shromáždění, které opozice i řada zahraničních politiků považuje za nedemokratické. Už nad ránem také lidé začali stavět barikády, jimiž chtějí blokovat hlavní silnice, informovala zahraniční média. Volby se mají konat v neděli.
Opozice vyzvala ke generální stávce v celé zemi, zatím ale není jasné, jaká část obyvatel této třicetimilionové země se ke stávce připojí. Své podniky zavřeli soukromníci a živnostníci a záměr připojit se ke stávce avizovalo i několik odborových organizací zaměstnanců státního sektoru. Ten čítá asi tři miliony lidí. Od vlády ale dostali státní zaměstnanci pokyn stávky se neúčastnit a jít povinně k nedělním volbám.
„Ke stávce se nepřipojíme, ale nikoli proto, že bychom souhlasili či nesouhlasili s vládou. Nebudeme stávkovat vzhledem k povaze naší práce,“ uvedl například šéf odborů zaměstnanců v energetice.
Už před úsvitem se v Caracasu začali shromažďovat lidé, kteří z kamenů, stromů a starého železa stavěli barikády. „Musíme paralyzovat celou zemi,“ prohlásila jedna z účastnic protestů. Právě blokování cest ale bylo jednou z příčin střetů s policií minulý týden při jednodenní generální stávce. Při potyčkách zemřelo nejméně pět lidí.
Dvoudenní stávkou, na niž má v pátek navázat velký protestní pochod v Caracasu, se opozice snaží zabránit vládnímu plánu na vytvoření nového zákonodárného orgánu. V současném parlamentu má totiž vládní socialistická strana menšinu a nový orgán zřejmě socialisté ovládnou, jednak kvůli způsobu voleb do něj a také kvůli bojkotu opozice. Způsob voleb stanovil prezidentský dekret a prezidentovi nakloněná národní volební komise, v minulosti přitom zrod podobného orgánu schvalovalo referendum.
USA uvalily sankce na Madurovy lidi
Tlak na venezuelskou vládu, aby od svého záměru ustoupila, se stupňuje i ze zahraničí. Na zasedání Organizace amerických států (OAS) předložilo 13 zemí, včetně například USA, Argentiny, Brazílie, Kanady a Mexika, prohlášení, v němž označují postup prosazovaný (venezuelským prezidentem Nicolásem) Madurem za „definitivní demontáž“ demokratických institucí.
Dokument dává podle agentury AP najevo znepokojení nad „závažnou změnou demokratického řádu, nad zhoršením krize a nad zvýšením násilí“ ve Venezuele.
Americká vláda kromě toho přijala nové sankce proti 13 současným či bývalým vysokým činitelům Madurova režimu a pohrozila dalšími, pokud venezuelská vláda bude pokračovat v úsilí přepsat ústavu. Opatření zmrazuje veškerý majetek těchto osob v USA a zakazuje Američanům jakékoli obchodní vztahy s nimi.
Opozice se obává, že Ústavodárné shromáždění rozpustí současný parlament a přepíše ústavu tak, že prezident Nicolás Maduro zůstane u moci a ještě více upevní svůj autoritářský způsob vlády.
Maduro tvrdí, že nový orgán je nutný k tomu, aby se vláda vrátila do rukou „prostého lidu“ a aby byl potlačen „převrat“, který podle něj zosnovala americká CIA spolu s Kolumbií a Mexikem, aby ho odstavila od moci.
Lidé ve Venezuele od dubna téměř každý den protestují proti autoritářské vládě, která s pomocí jí nakloněného nejvyššího soudu blokuje práci parlamentu. V něm má od loňského ledna většinu opozice.
Lídr venezuelské opozice Leopoldo López, který byl nedávno po třech letech za mřížemi propuštěn do domácího vězení, v noci na dnešek zveřejnil první video natočené mimo věznici. Vyzval v něm Venezuelany, aby podpořili stávku, a apeloval na armádu, aby nepotlačovala demonstrace.
