Venezuelská celostátní stávka: Policie dostala pokyn „zasadit úder špinavým krysám“

3 minuty
Celonárodní protivládní stávka ve Venezuele
Zdroj: ČT24

Venezuelská opozice zahájila 24hodinovou celonárodní stávku proti vládě prezidenta Nicoláse Madura, která se snaží zbavit parlamentu. Očekávají se tvrdé střety odpůrců s přívrženci prezidenta. Policie pravidelně brutálně potlačuje už více než tři měsíce trvající protesty.

Stávka bude podle všeho největším protivládním protestem od zahájení nynějších demonstrací. Odpůrci prezidenta začali už ve středu večer budovat v ulicích měst zátarasy, řidiči autobusů přestali jezdit a doprava se částečně zastavila.

Protestní jednodenní stávku vyhlásila koalice dvou desítek opozičních politických stran po nedělním referendu, v němž se zhruba sedm milionů voličů z celkových 19 milionů, tedy více než třetina, vyslovilo proti Madurovu záměru vytvořit nový zákonodárný orgán.

Nebyly vypsány už dvoje volby, které dle ústavy měly být vypsány – volby guvernérů a volby lokální, takže lidé se skutečně chtějí postavit za to, aby v zemi vládla demokracie a principy, které evidentně porušovány jsou.
Martin Rey
odborník na Latinskou Ameriku

Tlak na socialistického prezidenta roste

„Vyzýváme všechny k masivní demonstraci bez násilí, ke všeobecné čtyřiadvacetihodinové stávce jako mechanismu k dalšímu tlaku, který bude pokračovat příští týden manifestem k obnovení veřejného pořádku,“ uvedl opoziční poslanec Freddy Guevara.

Do ulic zřejmě vyjdou i příznivci vlády, která při podobných příležitostech organizuje mítinky na svou podporu. Bezpečnostní složky podle místních médií dostaly příkaz jakýkoli protivládní protest tvrdě potlačit. „Musíme uhasit ten oheň. Ve čtvrtek zasadíme tvrdý úder těm špinavým krysám,“ citoval opoziční deník El Nacional z pokynů policistům.

Jádrem konfliktu provázeného násilnostmi, které si už vyžádaly zhruba 100 lidských životů, je Madurova snaha zrušit parlament. Ten po volbách od loňského ledna ovládá opozice. Nahradit ho má Ústavodárné shromáždění, do něhož jsou volby vypsány na 30. července.

Opozice chce vládu národní jednoty

Odpůrci vlády se obávají, že prezident si chce touto cestou posílit moc a postupně v zemi vybudovat diktaturu. Opozice chce stávkou zahájit novou fázi svého boje za demokracii, která by měla pokračovat ustavením vlády národní jednoty a jmenováním nových členů nejvyššího soudu.

„Na rozdíl od diktatury nikdy nedopustíme diskriminaci nebo perzekuci těch, kteří sympatizují s jinými politickými organizacemi. Naopak společně vytvoříme vládu národní jednoty. Politická práva budou daná ústavou,“ konstatoval zástupce lídra koalice opozičních stran Henry Ramos Allup.

Režim je za 19 let u moci tak dobře prorostlý do armádních a policejních složek, že pokud se drolí, tak jsou to zatím jen dílčí jednotlivci, kteří se vyjadřují proti vládě – a ti jsou hned zavíráni. Takže ostatní se spíš bojí, byť třeba nesouhlasí.
Martin Rey
odborník na Latinskou Ameriku

Stovka členů kolumbijského a chilského parlamentu mezitím podala k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu stížnost na Madura. Tribunál žádají, aby zahájil vyšetřování zločinů proti lidskosti, jichž se podle nich dopustil zásahy proti opozici i vyvoláním krize, kdy se obyvatelstvu už několik měsíců nedostává potravin a léků.

Je to daň za nezávislost, komentuje Maduro problémy

Venezuelský prezident se hájí tím, že stávajícími potížemi země platí za svou nezávislost. „Máme se podřídit vládě impéria severu nebo pravicového fašismu z kontinentu? Nebo budeme hrdí a vzpřímení a říkat si potomci Simona Bolívara, kteří vládnou ve Venezuele sami sobě?“ ptal se prezident.

Maduro je terčem široké mezinárodní kritiky, americký prezident Donald Trump Caracasu pohrozil ekonomickými sankcemi, pokud se Maduro pokusí přepsat ústavu. Další protivládní akcí opozice má být v sobotu masová demonstrace v Caracasu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...