Rusko, Turecko a Írán podepsaly dohodu o zřízení bezpečnostních zón v Sýrii

Zástupci Ruska, Íránu a Turecka podepsali v Astaně dohodu o zřízení bezpečnostních zón ve čtyřech oblastech Sýrie. V kazašské metropoli se jednalo o Sýrii od středy, ale ozbrojená opozice se kvůli pokračujícím bojům v Sýrii ve středu z jednání stáhla. Vedoucí syrské vládní delegace řekl, že Sýrie plán na zřízení bezpečných zón podporuje. Podle agentury AFP pod memorandem není podepsán nikdo ze syrské vládní ani opoziční delegace.

S plánem na zřízení klidových zón přišlo na už čtvrté kolo astanských jednání Rusko. Podepsané memorandum počítá se zřízením zón na severu Sýrie, v jejím středu a na jihu. Má to kromě jiného umožnit návrat uprchlíků.

Podle tureckého ministerstva zahraničí dohoda zakazuje používání jakéhokoli typu zbraní a umožňuje distribuci humanitární pomoci. Vyčleněné zóny mají být podle tohoto zdroje v celé severozápadní provincii Idlib a v částech provincií Aleppo, Latákíja a Homs.

Opozice kvůli Íránu z jednání odešla

Někteří opoziční zástupci ze čtvrtečního jednání odešli s protesty. Nelíbilo se jim, že se rozhovorů účastní Írán, protože jej považují za součást mašinerie, která za syrských bojů připravila o život na 400 tisíc lidí, napsala agentura AP.

Opozice také poukazovala na to, že příměří bylo v prosinci vyhlášeno na celém území Sýrie, je trvale porušováno a není důvod vyčleňovat nyní pro klid jen určité oblasti.

Rozhovorů se jako pozorovatel zúčastnil i zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura. Vyčlenění klidových zón je podle něj krok ke skutečnému zastavení násilností.

Hlavní ruský vyjednávač Alexandr Lavrentijev prohlásil, že Rusko spolupracuje v otázce Sýrie úžeji se Saúdskou Arábií a s USA. „Američané bohužel ignorují naše pokusy o sblížení vojenské spolupráce, ale budeme se o to dál pokoušet,“ řekl. Dodal, že je Rusko připraveno poslat k dohledu nad bezpečnostními zónami své pozorovatele.

O zřízení bezpečnostních oblastí dlouhodobě usiluje Turecko. Podle jeho prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana umožní toto opatření z 50 procent syrský konflikt vyřešit.

Astanské rozhovory se konají pod patronací tří garantů - Ruska a Íránu jako opory Damašku a Turecka jako spojence opozice. Projednávají se na nich hlavně bezpečnostní opatření v Sýrii, zatímco na rozhovorech, jež odděleně pořádá OSN, se hledá politická dohoda. Kazašské ministerstvo zahraničí oznámilo, že další kolo astanských jednání se bude konat v polovině července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu.
03:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
před 3 hhodinami

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 7 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 13 hhodinami
Načítání...