Oběti úterního útoku v syrském Chán Šajchúnu v provincii Idlib vykazují znaky toho, že byly zasaženy nejméně dvěma různými chemickými látkami. Jedna z nich může být sarin, druhá chlor. Informovala o tom mluvčí české pobočky mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF) Iveta Polochová. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že na město útočila buď syrská armáda, nebo její spojenec Rusko, jejichž letadla na město prý shodila toxický plyn. Rusko i Sýrie takový útok popírají. Kvůli události zasedla i Rada bezpečnosti OSN a měla by hlasovat o rezoluci odsuzující útok.
Lékaři bez hranic: Oběti útoku v Idlibu zasáhly nejméně dvě chemické látky
Chemický útok v Sýrii: Moskva viní rebely (zdroj: ČT24)
„Tým Lékařů bez hranic, který poskytuje podporu urgentnímu příjmu v nemocnici v Báb al-Hávě v syrské provincii Idlib, potvrdil, že symptomy pacientů z Chán Šajchúnu odpovídají vystavení neurotoxinu, jako je například sarin,“ upozornila Polochová. Osm přijatých pacientů mělo mimo jiné zúžené zorničky, svalové křeče a mimovolné vyprazdňování střev, upřesnila.
Pracovníci navštívili i další nemocnice, kde zdravotníci ošetřovali oběti útoku. Poté informovali, že „oběti byly cítit po bělících prostředcích, což naznačuje, že tito pacienti byli vystaveni chloru“.
Rusko: Chemii měli ve skladu povstalci
Rusko odpovědnost za útok odmítlo s tím, že plyn podle něj pocházel z detonace chemického skladu rebelů, který bombardovala syrská vládní letadla. I povstalci ale vinu vzápětí odmítli.
Pokud se prokáže, že za pravděpodobný chemický útok je odpovědný režim prezidenta Bašára Asada, byla by podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka na místě „razantní reakce“. Šéf české diplomacie to řekl v Bruselu na okraj rozsáhlé mezinárodní konference o Sýrii s tím, že v takovém případě by jednou z variant na pořadu dne bylo i stažení české velvyslankyně v Damašku Evy Filipi.
Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která své velvyslanectví v Damašku zachovala i po vypuknutí občanské války.
Český ministr upozornil, že stále není přesně jasné, co se skutečně stalo. „To, co se stalo v Idlibu, je otřesná věc. Je to zločin, na který člověk těžko hledá slova,“ řekl Zaorálek. Případné použití chemických zbraní podobným způsobem považuje za něco „nepředstavitelného a šíleného“.
Úterní letecký útok si vyžádal nejméně 100 obětí a 400 raněných. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) tvrdí, že útočila Asadova nebo ruská letadla a že byl použit toxický plyn.
Podle svazu syrských záchranných organizací letadla udeřila na vesnici Chán Šajchún a později znovu na zařízení, kam záchranáři sváželi raněné. Zdravotníci popisují, že většina z nich zvracela a měla pěnu u úst. „Byli jsme zasažení plynem. Nepodařilo se nám vstát. Cítila jsem závrať a nevolnost. Nemohla jsem dýchat,“ říká zraněná Syřanka Veda.
„Chlor je dusivá látka a podle příznaků a informací, které jsem získal od expertů a lékařů, kteří na místě byli, bych právě usuzoval na chlor, protože většina klinických příznaků tomu odpovídá,“ podotkl toxikolog Jiří Patočka.
Spali jsme v našich postelích, když dům mezi šestou a sedmou ráno zasáhli. Vyšel jsem ven pomoct lidem, okamžitě to začalo zapáchat, nemohl jsem dýchat a spadl jsem na zem.
Moskva vinu odmítá. Mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov uvedl, že Rusko ale v úterý zaregistrovalo vládní letecký útok na povstalecký sklad munice a továrnu na výrobu zbraní poblíž Chán Šajchúnu.
GALERIE
Sýrie
Moskva: Rebelové použili stejné smrtící zbraně i v Aleppu, máme vzorky
Chemické zbraně vyrobené v této továrně byly použity v Iráku, tvrdí Konašenkov s tím, že podobný typ chemických zbraní rebelové dříve použili také v Aleppu. Zde prý způsobily podobné následky, jaké se daly pozorovat v Chán Šajchúnu. Rusko má údajně z Aleppa vzorky a předá je mezinárodním kontrolním orgánům.
Vzhledem k tomu, že je velké množství videomateriálů z toho, jak vypadaly oběti po smrti, případně přiotrávení lidé, experti usuzují, že byl použit buď sarin, nebo jiný nervový plyn. O verzi Moskvy mluví jako o vysoce nepravděpodobné, protože sarin je vysoce expertní látka, není ji možné vyrobit na koleni.
Plyn ani neumíme vyrobit, tvrdí povstalci
„Každý viděl to letadlo, jak bombardovalo oblast plynem,“ řekl agentuře Reuters Hasan Hadž Alí, šéf Svobodné idlibské armády, která bojuje proti syrskému režimu po boku Syrské svobodné armády (FSA), podporované Tureckem.
Všichni místní civilisté prý vědí, že rebelové v oblasti útoku nemají žádné sklady zbraní ani továrnu. Chemické zbraně prý ani nedokážou vyrobit.
SOHR i další aktivisté dlouhodobě obviňují syrský režim z použití chemických zbraní. Ten to ale popírá. OSN přiznává, že zprávy o nejnovějším útoku není schopná nezávisle ověřit. Tragickou událost prý musí vyšetřit Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Zdravotní experti OSN ale z příznaků obětí usuzují, že šlo o nervový plyn.
K nejhoršímu chemickému útoku došlo v roce 2013 u Damašku. Zemřely tehdy stovky lidí a USA začaly připravovat odvetnou akci.
Asadův režim se jí vyhnul, když přistoupil na ruský návrh vzdát se svých chemických zbraní. Asi 1300 tun těchto látek bylo pak ze Sýrie pod dohledem OPCW vyvezeno a zlikvidováno.
V únoru zveřejnila organizace Human Rights Watch (HRW) zprávu, podle níž syrské vládní vrtulníky v loňských bojích o město Aleppo na severu Sýrie shazovaly na obytné čtvrti barely s chlorem. Organizace uvedla, že vycházela z rozhovorů se svědky a z analýzy videoklipů a fotografií.
O tom, že byl použit (jedovatý plyn), nemůžou být žádné pochybnosti, jde o to, jaký byl použit. Chemických útoků bylo v Sýrii od začátku občanské války obrovské množství. Ve většině případů byl použit chlor – podle mých statistik 18krát, sarin 6krát a 4krát byl použit yperit.
Vyšetřování vedené OSN a OPCW došlo k závěru, že syrská vláda použila mezi lety 2014 a 2015 chlor minimálně ve třech případech. Radikálové z takzvaného Islámského státu zase v bojích nasadili yperit.
Výrazné finanční částky na pomoc lidem postiženým vlekoucí se syrskou krizí v Bruselu slibovaly země na rozsáhlé mezinárodní konferenci k Sýrii. Například Česká republika podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka oznámila, že poskytne 224 milionů korun na pomoc nejen přímo v Sýrii, ale také v okolních zemích, které hostí okolo pěti milionů uprchlíků před více než šest let trvajícím konfliktem. Celková částka mezinárodní pomoci bude známá až večer, po ukončení konference.