Slovenská sněmovna začala jednat o ústavní novele, která by měla vést ke zrušení kontroverzních amnestií expremiéra Vladimíra Mečiara. Amnestie brání potrestání pachatelů zavlečení syna bývalého prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do Rakouska. Zatím není jisté, zda změnu ústavy parlament schválí, největší opoziční strany dříve předložily vlastní návrh na anulování amnestií.
Slovenští poslanci jednají o zrušení Mečiarových amnestií. Není jisté, že ústavní novelu schválí
Z únosu Kováčova syna do ciziny za vlády premiéra Vladimíra Mečiara byla podezřelá slovenská tajná služba SIS. Zmiňované amnestie vydal v roce 1998 Mečiar, který tehdy vykonával i některé prezidentské pravomoci, neboť Slovensko přechodně nemělo hlavu státu.
Slovenští poslanci začali dopoledne jednat o tom, zda ústavní novelu na návrh kabinetu projednají ve zrychleném režimu, což sněmovna následně hlasováním navzdory kritice opozice schválila. Toto rozhodnutí umožní parlamentu definitivně rozhodnout o návrhu na změnu ústavy již na probíhající schůzi.
Ústavní novela počítá například s tím, že parlament by následně třípětinovou většinou mohl zrušit jakékoliv prezidentské amnestie, pokud odporují principům demokratického a právního státu. Takové rozhodnutí sněmovny by pak automaticky podléhalo posouzení ústavním soudem.
Opoziční strany požadují změny návrhu
Ke změně ústavy, pro kterou je potřebný souhlas alespoň 90 z celkového počtu 150 poslanců, koalice dostatek hlasů nemá. Krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) sice minulý týden vyjádřila podporu vládnímu návrhu, o víkendu ovšem předseda LSNS Marian Kotleba řekl, že strana ho podpoří jen v prvním čtení. Při následném jednání bude LSNS podle něj požadovat úpravu předlohy.
Největší opoziční strany dříve předložily vlastní návrh ústavního zákona, kterým by se zrušily pouze Mečiarovy amnestie. Nevyloučily také podporu vládní novele ústavy, a to za předpokladu, že koalice přistoupí na změny návrhu. Opozice například žádá, aby rozhodnutí o zrušení amnestií automaticky nepodléhalo posouzení ústavními soudci, z nichž někteří byli podle opozičních stran blízcí Mečiarově vládě.
Zdá se, že příkopy, které jsou mezi vládní koalicí a opozicí, jsou nepřekonatelné. Tyto dvě síly se opravdu nesnáší. Během debaty to bylo velmi intenzivně cítit. Podle všeho bude složité, aby se jim podařilo najít cestu k tomu, aby se podařilo koaliční návrh na zrušení Mečiarových amnestií prosadit.
Amnestie v Evropě ještě zrušena nebyla
V případě, že by se celý případ dostal před slovenský Ústavní soud, neměl by podle odborníka Jiřího Hřebejka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy velkou šanci na schválení. Uvedl, že v Evropě ještě nikdy nedošlo ke zrušení prezidentských amnestií. „Není to cesta, která by byla vyšlapána, kde by byl precedens,“ poznamenal.
Amnestie byly v souvislosti s vojenskými puči rušeny v latinské Americe, ve „spořádaných“ státech Evropy, jak se vyjádřil Hřebejk, však ne. Mechanismus, jak amnestii zrušit, není ani nijak stanoven. „Nemá formu zákona, nedá se tedy zrušit tak, jak se dá zrušit zákon,“ vysvětlil právník. Dalším problémem podle něj je, že i kdyby se ústavní zákon o zrušení amnestií odhlasoval, vzniká otázka, zda tak lze učinit zpětně.
Krom toho se slovenský Ústavní soud vyjádřil, že nebude přezkoumávat ústavní zákony. „Pokud na Slovensku přijmout ústavní zákon, tak je otázka, jak jej dostat k Ústavnímu soudu,“ podotknul Hřebejk. „Jestliže se tím zákonem má založit nová pravomoc slovenského parlamentu a slovenského Ústavního soudu, tak je to opět problematické, protože Ústavní soud má nalézat právo, nikoliv tvořit právo či být jeho spoluautorem. Od toho je moc zákonodárná,“ dodal odborník.
GALERIE
Slovesnká amnestie
Únos Kováčova syna
Zavlečením Kováčova syna do Rakouska chtěla SIS podle některých informací zdiskreditovat tehdejšího prezidenta, který kritizoval Mečiarovu vládu. Na Kováče mladšího byl v té době v Německu vydán zatykač kvůli údajné zpronevěře v bratislavské firmě Technopol, rakouský soud ho ale německé prokuratuře nevydal a vrátil ho na Slovensko. Německý soud stíhání Kováče mladšího v roce 2000 zastavil.
Spolu se zrušením Mečiarových amnestií by měla být podle koalice zrušena i milost, kterou v aféře Technopol exprezident Kováč udělil svému synovi. Opozice požaduje, aby byly zrušeny i další Kováčovy milosti ve zmiňované kauze. Jedna z nich se týká kontroverzního podnikatele Mariána Kočnera, který se stal v minulosti známý kromě jiného kvůli neúspěšnému pokusu o převzetí soukromé televize Markíza pomocí pracovníků bezpečnostní služby.
Slovenský parlament v minulosti odmítl několik návrhů na zrušení Mečiarových amnestií prostřednictvím ústavního zákona. Premiér Fico dříve opakovaně označil Mečiarovy amnestie sice za nemorální, ale zároveň za nezrušitelné. Po dohodě koalice na postupu ohledně anulování amnestií Fico řekl, že takový krok není možný bez zapojení ústavního soudu do celého procesu.
Posledního srpna 1995 zablokovala skupina mužů automobil Michala Kováče mladšího. Vytáhli jej z auta, spoutali, opili a odvezli do rakouského Hainburgu, kde ho nechali v zaparkovaném autě.
Stopy vedly ke Slovenské informační službě (SIS), jejímž ředitelem byl v tu dobu Ivan Lexa, Mečiarův blízký spolustraník. Někteří agenti dokonce začali o akci vypovídat, zároveň ale utekli do zahraničí (Oskar Fegyveres a Luboš Kosík). Fegyveresovu spojku – bývalého policistu Roberta Remiáše – zabila bomba nastražená v autě. Důkazy napovídaly, že Kováčův únos si objednal premiér Vladimír Mečiar, který měl s hlavou státu spory.
Poté, co Mečiar převzal v roce 1998 krátce prezidentské pravomoci, vyhlásil amnestii na vše spojené s únosem – tedy zavlečením Kováče mladšího do ciziny a vraždou Roberta Remiáše – a kromě toho i zmaření referenda z roku 1997. Amnestie Slovensko v roce 2017 zrušilo.
Michal Kováč ml. na archivním snímku
Uložit