Posledního srpna 1995 odjížděl Michal Kováč mladší z domu. Neznámí muži mu zablokovali cestu a vytáhli jej z auta. Spoutali ho, opili a odvezli do rakouského Hainburgu, kde ho nechali ve voze.
„Bez udání nějakých dalších motivů mu nasadili pouta, dostal elektrické šoky, přiložili mu pistoli na hlavu, vtáhli ho do auta. A násilím do něj vlili dvě flašky alkoholu,“ popisoval události den po únosu mluvčí tehdejšího prezidenta Vladimír Štefko.
Stopy vedly ke Slovenské tajné službě, jejímž ředitelem byl v tu dobu Ivan Lexa, Mečiarův blízký spolustraník. Někteří agenti dokonce začali o akci vypovídat. Jeden ale utekl do zahraničí, dalšího – Roberta Remiáše – o rok později zabila bomba nastražená v autě. Důkazy napovídaly, že Kováčův únos si objednal premiér Vladimir Mečiar, který měl s hlavou státu spory.
„Chtěli zdiskreditovat prezidenta tím, že chtěli veřejnosti oznámit – prezidentův syn je namočený do kriminálního činu a bůhví, jestli v něm není namočený i prezident,“ vzpomíná na tehdejší situaci politický komentátor Marián Leško.
Případy se nikdy nevyšetřily. Když převzal Vladimir Mečiar na krátko prezidentské pravomoci, vyhlásil amnestii na vše spojené s únosem – tedy zavlečením Michala Kováče mladšího do Rakouska, vraždou Roberta Remiáše a kromě toho i zmaření referenda z roku 1997.
Téma Mečiarových amnestií znovu vyneslo na světlo až poslední rozloučení s bývalým prezidentem, kde jej otevřel současný prezident Andrej Kiska.
Někdejší Kováčův poradce Pavol Demeš navíc během pohřbu přímo vyzval prezidenta Kisku, premiéra Roberta Fica a předsedu parlamentu Andreje Danka, aby se zrušení amnestií stalo státní prioritou: „Je v rukách politiků, aby vykopali sud s jedem, který už téměř dvacet let otravuje naši zem.“
„Obávám se, že zrušení amnestií neprojde a že to tak už zůstane, dokud má politická scéna na Slovensku současnou podobu. Smer pro to hlasovat nikdy nebude.“
Martin Šimečka

Novinář Šimečka: Zrušení amnestií neprojde
Slovenští poslanci se na zrušení amnestií už několikrát neshodli
Slovenský parlament už sedmkrát tuto možnost odmítl. A ani dnešní koalice není ráznému kroku nakloněná. Premiér Fico míní, že amnestie jsou amorální, ovšem z právního hlediska nezrušitelné. „I v právní obci jednoduše převládá, že v daném případě to není možné, pokud nechceme porušit principy právního státu a principy dodržování ústavy,“ dodává Miroslav Číž z Ficovy strany Smer-SD.
Předkladatelé návrhu se ale zatím nevzdávají. Mohou počítat s podporou třetí koaliční strany Most-Híd. Ta má navíc ve vládě ministryni spravedlnosti, která by hlasovala pro. „Podle mě je možné Mečiarovy amnestie zrušit, musí to mít ale povahu ústavního zákona,“ tvrdí ministryně Lucia Žitňanská.

Události: Slovensko opět řeší Mečiarovy amnestie
Po koaličních partnerech může chtít strana souhlas třeba za to, že podrželi ve funkci ministra Smeru Roberta Kaliňáka, kterého pronásleduje kauza s napojením na podnikatele podezřelého z daňových podvodů.
K případnému zrušení amnestií je třeba v parlamentu třípětinová většina. Tu bez nejsilnějšího Smeru poslanci dohromady nedají. Záleží tedy, jestli politická minulost přebije politickou přítomnost.