Smrt exprezidenta Michala Kováče znovu rozproudila debatu o temné kapitole porevolučních dějin na Slovensku. Opozice se už poněkolikáté pokusí prosadit zrušení takzvaných Mečiarových amnestií. Ty v roce 1998 zastavily vyšetřování všech případů spojených s únosem prezidentova syna, za kterým zřejmě na příkaz tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara stály tajné služby.
Slovensko se vrací ke skandálu z 90. let: Mečiarovým amnestiím
Posledního srpna 1995 odjížděl Michal Kováč mladší z domu. Neznámí muži mu zablokovali cestu a vytáhli jej z auta. Spoutali ho, opili a odvezli do rakouského Hainburgu, kde ho nechali ve voze.
„Bez udání nějakých dalších motivů mu nasadili pouta, dostal elektrické šoky, přiložili mu pistoli na hlavu, vtáhli ho do auta. A násilím do něj vlili dvě flašky alkoholu,“ popisoval události den po únosu mluvčí tehdejšího prezidenta Vladimír Štefko.
Stopy vedly ke Slovenské tajné službě, jejímž ředitelem byl v tu dobu Ivan Lexa, Mečiarův blízký spolustraník. Někteří agenti dokonce začali o akci vypovídat. Jeden ale utekl do zahraničí, dalšího – Roberta Remiáše – o rok později zabila bomba nastražená v autě. Důkazy napovídaly, že Kováčův únos si objednal premiér Vladimir Mečiar, který měl s hlavou státu spory.
Vůz Roberta Remiáše zničený výbuchem
„Chtěli zdiskreditovat prezidenta tím, že chtěli veřejnosti oznámit – prezidentův syn je namočený do kriminálního činu a bůhví, jestli v něm není namočený i prezident,“ vzpomíná na tehdejší situaci politický komentátor Marián Leško.
Případy se nikdy nevyšetřily. Když převzal Vladimir Mečiar na krátko prezidentské pravomoci, vyhlásil amnestii na vše spojené s únosem – tedy zavlečením Michala Kováče mladšího do Rakouska, vraždou Roberta Remiáše a kromě toho i zmaření referenda z roku 1997.
Téma Mečiarových amnestií znovu vyneslo na světlo až poslední rozloučení s bývalým prezidentem, kde jej otevřel současný prezident Andrej Kiska.
Andrej Kiska na pohřbu Michala Kováče
- „Únos prezidentova syna, vražda důležitého svědka a mnoho dalších zločinů, křivd a nepravostí, zůstalo nepotrestáno. Pocity hněvu, bezmoci či odhodlání ale postupně vyprchaly. Zůstaly jen vzpomínky a i ty se rok za rokem pomalu ztrácely z veřejných diskusí. Opět nám je naplno připomněl až odchod člověka, který je s tehdejším zápasem o budoucnost Slovenska navždy spjatý.
- Myslím si však, že naše povinnost vyrovnat se se zlem spáchaným před dvaceti lety nadále trvá. Čas, který od té doby uplynul, tuto povinnost nezahladil. Jsme povinni vyrovnat se s touto kapitolou historie Slovenské republiky. Ne protože to dlužíme prezidentu Michalu Kováčovi, ale proto, že to dlužíme sami sobě, své zemi, naší společnosti.
- Nikdo z nás, kteří jsme zodpovědní za správu veřejných věcí, nemůže považovat zločiny mečiarismu za minulost, které je lepší dát pokoj. Nedá se s čistým svědomím hovořit o respektu k právu, spravedlnosti a k vlastní republice, dokud pachatele státem organizovaných zločinů chrání amnestie, která znemožňuje, aby se zodpovídali před soudem.“
Někdejší Kováčův poradce Pavol Demeš navíc během pohřbu přímo vyzval prezidenta Kisku, premiéra Roberta Fica a předsedu parlamentu Andreje Danka, aby se zrušení amnestií stalo státní prioritou: „Je v rukách politiků, aby vykopali sud s jedem, který už téměř dvacet let otravuje naši zem.“
Obávám se, že zrušení amnestií neprojde a že to tak už zůstane, dokud má politická scéna na Slovensku současnou podobu. Smer pro to hlasovat nikdy nebude.
Novinář Šimečka: Zrušení amnestií neprojde (zdroj: ČT24)
Slovenští poslanci se na zrušení amnestií už několikrát neshodli
Slovenský parlament už sedmkrát tuto možnost odmítl. A ani dnešní koalice není ráznému kroku nakloněná. Premiér Fico míní, že amnestie jsou amorální, ovšem z právního hlediska nezrušitelné. „I v právní obci jednoduše převládá, že v daném případě to není možné, pokud nechceme porušit principy právního státu a principy dodržování ústavy,“ dodává Miroslav Číž z Ficovy strany Smer-SD.
Předkladatelé návrhu se ale zatím nevzdávají. Mohou počítat s podporou třetí koaliční strany Most-Híd. Ta má navíc ve vládě ministryni spravedlnosti, která by hlasovala pro. „Podle mě je možné Mečiarovy amnestie zrušit, musí to mít ale povahu ústavního zákona,“ tvrdí ministryně Lucia Žitňanská.
Události: Slovensko opět řeší Mečiarovy amnestie (zdroj: ČT24)
Po koaličních partnerech může chtít strana souhlas třeba za to, že podrželi ve funkci ministra Smeru Roberta Kaliňáka, kterého pronásleduje kauza s napojením na podnikatele podezřelého z daňových podvodů.
K případnému zrušení amnestií je třeba v parlamentu třípětinová většina. Tu bez nejsilnějšího Smeru poslanci dohromady nedají. Záleží tedy, jestli politická minulost přebije politickou přítomnost.