Trump stále ladí nový dekret k migraci, tento týden nebude, řekl jeho spolupracovník

Nový dekret omezující imigraci vydá americký prezident Donald Trump až v průběhu příštího týdne. Informovaly o tom ve středu agentury AP a Reuters s odvoláním na nejmenované činitele Bílého domu. Trump přitom sliboval, že exekutivní příkaz nahrazující původní dekret zablokovaný soudy podepíše již v tomto týdnu.

Nejmenovaný Trumpův spolupracovník novinářům řekl, že příkaz bude vydán „někdy příští týden“ bez bližší specifikace důvodů, které k odkladu vedly.

Trumpovi lidé stále přepracovávají nařízení, jehož platnost po sérii žalob pozastavil soud. Podle některých amerických médií z něj chce Bílý dům vypustit spornou pasáž o úplném zákazu vstupu syrských uprchlíků do země. Nově se patrně objeví výjimky pro držitele takzvaných zelených karet opravňujících k pobytu v USA.

Naopak nezměněné mají podle informací médií zůstat další kritizované body, mezi nimi například dočasný zákaz vydávání víz pro občany sedmi převážně muslimských států, tedy Íránu, Iráku, Somálska, Súdánu, Sýrie, Libye a Jemenu.

Americké organizace pro ochranu lidských práv už před vydáním dekretu dávají na vědomí, že bez ohledu na jeho obsah nařízení znovu zažalují, pokud bude rozlišovat přistěhovalce podle náboženského přesvědčení.

  • Po necelém měsíci působení Donalda Trumpa na postu amerického prezidenta se bilance jím vydaných exekutivních příkazů přehoupla přes dvacet. Velkou pozornost vzbudil hned v den inaugurace (20. ledna) pokyn, kterým přikázal minimalizovat finanční zátěž spojenou se zdravotní reformou exprezidenta Obamy, než bude program Obamacare zcela zrušen. 
  • V pondělí 23. ledna podepsal Trump exekutivní příkaz o formálním odchodu Spojených států z Transpacifického partnerství (TPP), které Obamova administrativa zdlouhavě dojednávala. Že bude chtít dohodu co nejdříve zrušit, avizoval už dříve.
  • O den později, 24. ledna, přispěchal Trump se dvěma exekutivními příkazy, kterými rozhodl o pokračování výstavby dvou sporných ropovodů – Keystone XL a Dakota Access.
  • Den nato, 25. ledna, oznámil Trump v příslušném výnosu svůj záměr dodržet předvolební slib a vystavět zeď na hranicích s Mexikem
  • Zatím nejkontroverznější Trumpův dekret spatřil světlo světa v pátek 27. ledna. Na základě tohoto příkazu o přísnějším prověřování imigrantů byl na 120 dnů pozastaven program Spojených států pro přijímání uprchlíků a na dobu 90 dnů byl zakázán vstup do USA občanům Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu. Dekret nicméně opakovaně zablokovaly soudy.
  • Exekutivním příkazem z 3. února pověřil Trump ministerstvo práce, aby zrevidovalo legislativu z Obamovy éry, týkající se regulace finančního sektoru.
  • Ve čtvrtek 9. února pak přišla na řadu trojice exekutivních příkazů, které podle šéfa Bílého domu pomohou zemi v boji proti kriminalitě ve Spojených státech. Jeden z nich je namířen proti drogovým kartelům operujícím v USA i v zahraničí, zejména v Mexiku. Další má lépe ochránit představitele policie před zločinnými útoky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 27 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...