27. ledna - Donald Trump podepsal exekutivní příkaz o přísnějším prověřování imigrantů, který pozastavuje na 120 dnů program USA o přijímání uprchlíků. Až do odvolání zakazoval vstup do USA migrantům ze Sýrie a dále na 90 dnů zakazoval vstup všem lidem ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Opatření se týkalo Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu.
Trumpův příkaz způsobil zmatek na letištích ve světě, kde bylo některým cestujícím zabráněno v nástupu do letadla mířícího do USA.
28. ledna - Proti Trumpovu příkazu byla podána první žaloba; podali ji právníci zastupující dva Iráčany zadržené po příletu na newyorské Kennedyho letiště. Na letišti protestovaly stovky lidí.
Britská premiérka Theresa Mayová prohlásila, že s „tímto přístupem“ Trumpa nesouhlasí. Íránská vláda oznámila, že odvetou za příkaz znemožní americkým občanům vstup do země. Znepokojení nad prezidentovým krokem vyjádřily i další země, například Francie či Německo. Český prezident Miloš Zeman naopak Trumpovo opatření uvítal.
Americký soud dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří již jsou na území USA a vztahuje se na ně migrační výnos. Soud vyhověl žalobě Americké unie občanských práv (ACLU).
29. ledna - Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že podle ní boj proti terorismu „neospravedlňuje obecnou podezíravost vůči lidem z konkrétního prostředí nebo konkrétního vyznání“.
V USA se proti výnosu demonstrovalo, desetitisíce lidí se sešly například ve velkoměstech východního pobřeží. Trump ve svém prohlášení uvedl, že jeho dekret není namířen na muslimy.
30. ledna - Irácký parlament pověřil vládu přijmout odvetná opatření za Trumpův postup. Jeho opatření kritizovala také Organizace islámské spolupráce (OIC), k níž patří přes 50 muslimských států.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyjádřil zásadní nesouhlas s diskriminací lidí podle jejich náboženského přesvědčení.
31. ledna - Trump odvolal úřadující ministryni spravedlnosti Sally Yatesovou, která nesouhlasila s jeho dekretem. Podle Bílého domu Yatesová „zradila ministerstvo spravedlnosti“.
Generální tajemník OSN António Guterres kritizoval protiimigrační výnos. Řekl, že u opatření přijatého „naslepo“ hrozí, že bude neúčinné.
1. února - Trumpova dekretu se zastal ministr zahraničí Spojených arabských emirátů šajch Abdalláh bin Zajd Nahaján. Řekl, že není namířen proti islámu, ale týká se států považovaných z hlediska bezpečnosti za problematické. Libyjská vláda národní jednoty, kterou podporuje OSN, označila Trumpův výnos za diskriminaci.
3. února - Federální soud v Seattlu dočasně zablokoval Trumpův dekret. Opatření má platnost na celém území USA. Trump řekl, že výrok soudce je směšný a bude zrušen. Později dodal, že pokud se něco stane, ponese na tom vinu soudce a soudní systém.
4. února - Několik desítek tisíc lidí demonstrovalo proti nařízení amerického prezidenta v Británii, na Filipínách či v Indonésii.
5. února - Americké ministerstvo spravedlnosti se odvolalo proti soudnímu rozhodnutí, které dočasně zablokovalo dekret. Odvolací soud v San Franciscu ale žádost ministerstva zamítl.
6. února - Exministři zahraničí John Kerry a Madeleine Albrightová se spolu s několika bývalými bezpečnostními poradci Obamy připojili k žalobě proti Trumpově dekretu. Žalobu v minulých dnech podaly americké státy Washington a Minnesota.
9. února - Odvolací soud v San Franciscu zamítl odvolání vlády USA proti rozhodnutí federálního soudu v Seattlu, který pozastavil vykonavatelnost prezidentova dekretu. Trump zareagoval prohlášením, že dekret bude dál soudně prosazovat.
