Politico: V novém dekretu nebude pro Syřany platit úplný zákaz

Nahrávám video
90' ČT24 s diplomatem Janem Kavanem
Zdroj: ČT24

Nový protiimigrační dekret amerického prezidenta Donalda Trumpa nejspíš nebude obsahovat úplný zákaz vstupu Syřanů do země. Tvrdí to americký server Politico. V nařízení ale podle všeho zůstane řada pasáží z minulého textu, který soudy zablokovaly. Smršť exekutivních vyhlášek se stala nejviditelnějším tématem prvního měsíce Trumpovy vlády. V Devadesátce první týdny Trumpa hodnotil bývalý ministr zahraničí Jan Kavan.

Upravená verze Trumpova dekretu by podle zjištění Politico měla obsahovat i pasáže o zastavení vládních přistěhovaleckých programů. To se nicméně vztahuje i na Syřany. Zachováno má být i ustanovení, které dočasně zakazuje vydávání víz pro občany sedmi převážně muslimských států, tedy Íránu, Iráku, Somálska, Súdánu, Sýrie, Libye a Jemenu, píše Politico.

Kritici se podle amerického serveru obávají, že dočasná platnost se snadno může změnit na trvalou. Občané sedmi postižených států totiž zřejmě nedokážou dostát podmínkám zevrubné kontroly, kterou pro přistěhovalce vláda hodlá zavést. Až budou tyto podmínky splňovat, Bílý dům slibuje embargo zrušit.

Dokud bude dokument stále obsahovat zákaz vstupu, se soudním napadáním nepolevíme. Odstraněním pár slov jednoduše nezmizí diskriminace, kterou zákaz představuje.
Lee Gelernt
Americký svaz pro občanské svobody

Americký svaz pro občanské svobody (ACLU) i další sdružení však slibuje, že nehledě na změny hodlá dekret znovu napadnout u stejných soudů, u nichž dekret už dříve neprošel. Podle kritiků jsou záměry Trumpa diskriminací na základě náboženství – a tudíž v rozporu s americkou ústavou. Prezident ale trvá na tom, že jeho kroky mají zajistit ochranu Spojených států před teroristy.

Ministr pro vnitřní bezpečnost John Kelly hovořil o změnách už minulý týden na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Předeslal, že detaily nového dekretu oznámí administrativa v řádu dní – a lidé, kteří jsou letecky na cestě do USA, nebudou ihned po příletu zadrženi a vyzváni k opuštění země. Kelly rovněž uvedl, že nová exekutivní vyhláška se nedotkne lidí, kteří mají povolení k trvalému pobytu.

Nový dekret by podle zdrojů Politico měl být také shovívavější k lidem s dvojím občanstvím. Například Libyjec, který má francouzský pas, bude zřejmě moci s tímto dokladem do USA přicestovat.

Lidí ze sedmi zmíněných zemí s platným vízem by se zákaz dle informací webu skutečně neměl týkat. Není ale jasné, co bude s lidmi, kteří měli platné vízum, nicméně to jim bylo zrušeno při zavádění první verze dekretu.

Trumpova administrativa se pokusila okamžitě zavést exekutivní vyhlášku zveřejněnou 27. ledna. To vedlo k chaosu na mnoha mezinárodních letištích – řadě lidí s povolením k pobytu či držitelů víz najednou nebyl povolen vstup do země.

Protest na jednom z bostonských letišť
Zdroj: Reuters

Kvůli tomu právě v letištních terminálech protestovaly skupiny právníků a aktivistů, kteří žádali pro cestující uvolnění vstupu. Původní dekret se dokonce dotkl i iráckých tlumočníků, kteří doprovázeli americké jednotky a měli zvláštní víza po několikaměsíčním prověřování. Také oni by podle nového dekretu měli být z právních bariér vyňati – mimo jiné i díky přímým žádostem z ministerstva obrany.

Ministr Kelly o víkendu v bavorské metropoli ujišťoval, že kontroverzní dekret bude přechodným opatřením. Vláda podle něj potřebuje prostor, aby prověřila vízové procedury a uprchlické programy z pohledu bezpečnosti.

Při několika rozhovorech v minulosti Trump zmínil, že při přijímání náboženských menšin by rád dal přednost křesťanům. Několikrát také varoval před úplným zákazem vstupu pro muslimy, později tuto formulaci změnil na „extrémní prověřování“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...