Levicoví kandidáti na prezidenta Francie se hádali, zda je základní příjem jen sen

3 minuty
Události ČT: Valls a Hamon se liší v názoru na podobu současné levice
Zdroj: ČT24

Finále francouzských levicových primárek se blíží. Oba kandidáti, bývalý premiér Manuel Valls a jeho někdejší krátkodobý ministr školství Benoit Hamon, se naposledy střetli v televizní debatě. Vyšlo při ní najevo, že mají zcela odlišné představy o tom, jak má vypadat současná levice.

Postupující z prvního kola levicových primárek měli ještě jednu šanci v televizním duelu přesvědčit diváky, kdo by byl lepším kandidátem pro boj o prezidentský úřad ve Francii. Předseda socialistů přitom považoval za nezbytné vzkázat oběma uchazečům, ať ostrý tón z posledních dní trochu zmírní. Udělali to, ale na jejich zásadních rozporech to nic nezměnilo.

„Nejde jen o to dát lidem nějaký sen, je také potřeba být důvěryhodný. A my jsme ve vládě byli důvěryhodní,“ zaznělo od kandidáta a zároveň bývalého francouzského premiéra Manuela Vallse.

Nedůvěryhodný je pro Vallse Hamonův projekt univerzálního příjmu. Ten počítá s tím, že kvůli robotizaci bude čím dál méně práce, a že se proto stát musí postarat i o lidi bez zaměstnání a zajistit jim příjem. Podle Vallse takový sen státní kasa nemůže nikdy zaplatit.

„Politická volba, kterou nabízím, žádný sen neprodává. Neprodává vůbec nic. Nabízí spravedlnost,“ řekl Vallsův konkurent Benoit Hamon.

Oba se ovšem shodli na tom, že nespravedlivý je projekt pravicového kandidáta Francoise Fillona, který je stále jedním z velkých favoritů prezidentských voleb.

Hamon v prvním kole levicových primárek zvítězil s více než 36 procenty hlasů. Favorizovaný Valls získal něco přes 31 procent a na třetím místě skončil s více než 17 procenty Arnaud Montebourg, který vyzval své voliče, aby ve druhém kole podpořili Hamona. Druhé kolo se uskuteční v neděli 29. ledna.

Potíže napravo

Fillon se zatím musí zabývat jinými věcmi. Čerstvě totiž čelí obvinění satirického časopisu, že jakožto poslanec fiktivně zaměstnával svou ženu jako asistentku a v průběhu osmi let jí vyplatil přes půl milionu eur.

„Takže jen proto, že je to moje žena, nemá mít právo pracovat? Představte si, že politik řekne o nějaké ženě – tak jako ten článek – že umí jen vařit marmelády. Všechny feministky by spustily křik,“ prohlásil Fillon.

V parlamentu si zatím nikdo nevzpomíná, že by Fillonovu manželku pravidelně vídal. Jeho příznivci ale slibují, že důkazy o její aktivitě brzy dodají. Ostatně zabývá se tím i prokuratura. Fillonovy lidi zaráží, že začala vyšetřovat tak rychle. Podle nich je to zároveň začátek špinavé kampaně, která má favorita zdiskreditovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 15 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...