Levicoví kandidáti na prezidenta Francie se hádali, zda je základní příjem jen sen

Nahrávám video
Události ČT: Valls a Hamon se liší v názoru na podobu současné levice
Zdroj: ČT24

Finále francouzských levicových primárek se blíží. Oba kandidáti, bývalý premiér Manuel Valls a jeho někdejší krátkodobý ministr školství Benoit Hamon, se naposledy střetli v televizní debatě. Vyšlo při ní najevo, že mají zcela odlišné představy o tom, jak má vypadat současná levice.

Postupující z prvního kola levicových primárek měli ještě jednu šanci v televizním duelu přesvědčit diváky, kdo by byl lepším kandidátem pro boj o prezidentský úřad ve Francii. Předseda socialistů přitom považoval za nezbytné vzkázat oběma uchazečům, ať ostrý tón z posledních dní trochu zmírní. Udělali to, ale na jejich zásadních rozporech to nic nezměnilo.

„Nejde jen o to dát lidem nějaký sen, je také potřeba být důvěryhodný. A my jsme ve vládě byli důvěryhodní,“ zaznělo od kandidáta a zároveň bývalého francouzského premiéra Manuela Vallse.

Nedůvěryhodný je pro Vallse Hamonův projekt univerzálního příjmu. Ten počítá s tím, že kvůli robotizaci bude čím dál méně práce, a že se proto stát musí postarat i o lidi bez zaměstnání a zajistit jim příjem. Podle Vallse takový sen státní kasa nemůže nikdy zaplatit.

„Politická volba, kterou nabízím, žádný sen neprodává. Neprodává vůbec nic. Nabízí spravedlnost,“ řekl Vallsův konkurent Benoit Hamon.

Oba se ovšem shodli na tom, že nespravedlivý je projekt pravicového kandidáta Francoise Fillona, který je stále jedním z velkých favoritů prezidentských voleb.

Hamon v prvním kole levicových primárek zvítězil s více než 36 procenty hlasů. Favorizovaný Valls získal něco přes 31 procent a na třetím místě skončil s více než 17 procenty Arnaud Montebourg, který vyzval své voliče, aby ve druhém kole podpořili Hamona. Druhé kolo se uskuteční v neděli 29. ledna.

Potíže napravo

Fillon se zatím musí zabývat jinými věcmi. Čerstvě totiž čelí obvinění satirického časopisu, že jakožto poslanec fiktivně zaměstnával svou ženu jako asistentku a v průběhu osmi let jí vyplatil přes půl milionu eur.

„Takže jen proto, že je to moje žena, nemá mít právo pracovat? Představte si, že politik řekne o nějaké ženě – tak jako ten článek – že umí jen vařit marmelády. Všechny feministky by spustily křik,“ prohlásil Fillon.

V parlamentu si zatím nikdo nevzpomíná, že by Fillonovu manželku pravidelně vídal. Jeho příznivci ale slibují, že důkazy o její aktivitě brzy dodají. Ostatně zabývá se tím i prokuratura. Fillonovy lidi zaráží, že začala vyšetřovat tak rychle. Podle nich je to zároveň začátek špinavé kampaně, která má favorita zdiskreditovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...