Do druhého kola primárek levice ve Francii postoupil v neděli exministr školství Benoit Hamon a expremiér Manuel Valls. Vyplývá to z výsledků získaných po sečtení 80 procent hlasů. Zatímco Hamon patří do levicovějšího tábora, Valls k liberálnějšímu křídlu socialistů.
Francouzská levice volí změnu: 1. kolo primárek patří exministru školství Hamonovi
Hamon v primárkách zvítězil s více než 36 procenty hlasů. Jeho vítězství v prvním kole se nečekalo. „Tím, že jsem první, jste poslali jasnou zprávu naděje a změny. Vyjádřili jste touhu psát novou kapitolu v historii levice a Francie,“ prohlásil exministr školství.
Podle francouzských médií Hamonovy preference těsně před prvním kolem prudce stoupaly. Jeho stěžejním slibem bylo odhodlání prosadit v zemi minimální zaručený příjem, se kterým se už dříve začalo experimentovat ve Finsku.
„Během této kampaně jsem se potkával s Francouzi a po mnoha rozhovorech jsem dospěl k závěru, že musíme skoncovat se starými způsoby, se starou politikou, se starými odpověďmi, které už nefungují,“ konstatoval prezidentský kandidát.
Devětačtyřicetiletý Hamon vystudoval univerzitu v Brestu v Bretani, je poslancem za Yvelines u Paříže. Je nejmladším a nejlevicovějším kandidátem levicových primárek. Mezi lety 2004 až 2009 byl členem Evropského parlamentu. Prezident Francois Hollande ho v roce 2012 jmenoval juniorním ministrem financí, v roce 2014 se stal ministrem školství, brzy ale z funkce odešel kvůli tomu, že Hollande podle něj neuplatňoval dostatečně socialistickou agendu.
S čím jde do voleb:
Hamon chce snížit pracovní týden z 35 na 32 hodin a zavést základní příjem pro osoby od 18 do 25 let, který se poté rozšíří na všechny. Obviňuje politiky napravo i nalevo politického spektra, že zneužívají sekularismu v zemi a cílí na francouzské muslimy. Byl proti zákazu burkin. Rád by zlegalizoval marihuanu i eutanazii a podporuje využívání energie z obnovitelných zdrojů.
Favorizovaný Valls má něco přes 31 procent a na třetím místě skončil s více než 17 procenty Arnaud Montebourg, který vyzval své voliče, aby ve druhém kole podpořili Hamona.
Podle Vallse navzdory porážce v 1. kole není nic ztraceno. „Je před námi jasná volba mezi jistou porážkou a možným vítězstvím. Volba mezi sliby, které nemůžou být splněny, a levicí, která je důvěryhodná, která čelí zodpovědnostem země,“ podotkl expremiér.
Volební účast v levicových primárkách byla 1,25 milionu. Oproti pravici je to méně než poloviční číslo. Média to přisuzují přesvědčení veřejnosti, že levicový kandidát stejně v prezidentských volbách na jaře neuspěje.
S čím jde do voleb:
Valls slíbil reformu výkonu státní moci, která by zajistila, aby měli občané ještě větší slovo než doposud. Svou kandidaturu zdůvodnil potřebou zajistit, aby Francie měla svou váhu ve světě, který už není jako dřív, protože jej sužuje terorismus, klimatické změny či nástup krajní pravice.
„Chci nezávislou Francii, neoblomnou ve svých hodnotách proti Číně Si Ťin-pchinga, proti Rusku Vladimira Putina, proti Americe Donalda Trumpa a proti Turecku (Recepa Tayyjipa) Erdogana,“ prohlásil.
Narodil se v roce 1962 v Barceloně španělskému malíři a francouzské občanství získal až ve dvaceti letech. Vystudoval historii na Pařížské univerzitě a do Socialistické strany vstoupil v roce 1980, poslancem se stal v roce 2002. Patří mezi nejpravicověji orientované politiky v řadách socialistů.
Pověst muže s ostrými lokty si získal jako starosta z imigrantského města Evry nedaleko Paříže, v němž zřídil „laboratoř“ pro svou politiku.
Zdvojnásobil počet policistů, rozdal jim zbraně a na kritická místa rozmístil kamery – opět k údivu levicových politiků.
Svým kariérním postupem připomíná bývalého pravicového prezidenta Nicolase Sarkozyho; také začínal v politice na samém prahu dospělosti a získal si širokou popularitu tvrdými postoji na ministerstvu vnitra.
Jako premiér proslul poměrně ostrými názory na přistěhovalectví. V lednu varoval, že pokud evropské státy pustí na svou půdu všechny běžence, kteří přicházejí, riskují tím, že dojde k destabilizaci celého evropského projektu. Jeho vláda nechala zbourat obří divoký tábor v Calais a zlikvidovat nejrůznější stanoviště v Paříži.
Už dříve řekl, že mnozí Romové žijí v „opravdových slumech“ a jen málo z nich je schopno se integrovat do francouzské společnosti; proto by se podle něj měli vrátit do Rumunska a do Bulharska.
Valls na druhou stranu po teroristických atentátech vyzýval proti nenávisti vůči muslimům. Za jeho vlády zemřely při atentátech v Paříži, Nice či Rouenu stovky lidí. Premiér musel navyšovat výdaje na bezpečnostní opatření a pracovníky a čelit úbytku příjmů z cestovního ruchu.
Finále zřejmě bude patřit Fillonovi s Le Penovou
Do závěrečného duelu 7. května se podle průzkumů zřejmě dostane kandidát umírněné pravice Francois Fillon. Ten loni v listopadu jasně vyhrál primárky konzervativců a sjednotil tradiční pravici v zemi. Jeho protivníkem bude zřejmě šéfka nacionalistické Národní fronty Marine Le Penová.