Francouzský prezident Francois Hollande oznámil, že se podruhé nebude ucházet o prezidentský post. Volby proběhnou na jaře příštího roku. Podle agentury Reuters jde o překvapivý tah, jímž Hollande nechává otevřené dveře jiným socialistickým kandidátům. Hollandova obliba je velmi nízká, podle průzkumů by se nedostal ani do druhého kola.
Hollandovo repete nebude. Nejméně oblíbený prezident v historii Francie na jaře skončí
Hollande nebude podruhé kandidovat (zdroj: ČT24)
Prezident chce zabránit rozpadu demokratické levice
Hollande prohlásil, že nechce socialistům snižovat šance na vítězství a že si uvědomuje reálné riziko, že by neměl dostatečnou podporu. „Vede mě jen nejlepší zájem země, které jsem více než čtyři a půl roku čestně sloužil,“ konstatoval Hollande, který se stal prvním prezidentem za poslední desítky let, který se nebude o svůj post ucházet opakovaně.
Hollande je za takzvané páté republiky vůbec první francouzský prezident, který se dobrovolně vzdal možnosti obhajovat svůj mandát. Byli tu tací, kteří volby prohráli, nebo ve funkci zemřeli, dobrovolně se ale možnosti znovu vést Francii nikdo nevzdal.
Končící prezident mluvil také o ekonomice, která roste pomaleji, než slíbil. Počet lidí bez práce je také příliš vysoký, i když se od začátku roku míra nezaměstnanosti snižuje, uznal Hollande.
Dopisovatel Le Monde k Hollandovu překvapivému rozhodnutí nekandidovat (zdroj: ČT24)
Hollande porazil v květnu 2012 konzervativce Nicolase Sarkozyho. Sliboval tehdy zemi zasažené krizí, že ji vyvede z finančních potíží a že zvýší daně lidem a firmám s vysokými příjmy. Jeho neschopnost zasazovat se o klíčové zákony včetně daňové reformy ale brzy odradila řadu levicových příznivců. Popularitu snižovala Hollandovi také vysoká nezaměstnanost.
Prezident navíc váhal s bezpečnostními reformami a návrh nového zákoníku práce vyhnal tento rok do ulic desetitisíce lidí, připomíná Reuters. Jeho obrazu uškodil i veřejný rozchod s dlouholetou partnerkou, kterou rychle vyměnil za jinou.
Svět, Evropa a Francie čelily vážným výzvám během mého funkčního období. Za těchto mimořádně náročných podmínek jsem chtěl zachovat vnitrostátní soudržnost.
Poslední kapkou pak byla letos v říjnu kniha novinářů listu Le Monde, kteří s Hollandem vedli rozhovor. Prezident v něm kritizoval řadu lidí včetně soudců či fotbalistů a sdělil žurnalistům tajné informace o tom, jak zpravodajské služby čtyřikrát zabíjely na jeho příkaz. Parlament se pak Hollanda pokusil neúspěšně odvolat.
Hollandovu vládu zastínila i řada teroristických útoků včetně těch v Paříži, Nice nebo Rouenu. Ve Francii platí od loňského listopadu stále ještě výjimečný stav, který dává bezpečnostním jednotkám větší pravomoce.
Socialisté jsou roztříštění
Francouzští socialisté zahájili ve čtvrtek příjem přihlášek pro souboj o prezidentskou kandidaturu. Levice je značně rozdělená. Do boje chce jít představitel levicového křídla socialistů a bývalý ministr hospodářství Arnaud Montebourg, svou účast ale nevyloučil ani nynější premiér Manuel Valls.
Do prezidentského klání se zapojí také exministr hospodářství Emmanuel Macron či levicový buřič Jean-Luc Mélenchon, kteří ovšem hodlají vynechat primárky.
Hollande varoval před konzervativcem Fillonem i nacionalistkou Le Penovou
Postup z prvního kola se předvídá šéfce krajně pravicové Národní Fronty Marine Le Penové a kandidátovi tradiční pravice, expremiérovi Francoisovi Fillonovi, který v nedávných primárkách s přehledem zvítězil.
Podle Hollanda mohou jeho plány ohrozit současný francouzský sociální model. Extrémní pravici zase kritizoval za to, že „chce snahou o opuštění Evropy a světa dovést Francii k úpadku“.
Fillon v první reakci uvedl, že Hollande učinil odvážné rozhodnutí, když střízlivě přiznal neúspěch své vlády, který mu znemožňuje pokračovat dál. Mélenchon prohlásil, že Hollande přiznal svou totální porážku, a zopakoval svoje obvinění, že současný prezident se zcela odklonil od svého levicového programu.