V Sýrii začalo o půlnoci (23:00 našeho času) platit příměří, na kterém se dohodli povstalci s Asadovým režimem. Jako garanti na něj dohlíží Rusko a Turecko. Příměří se nevztahuje na džihádistické skupiny. Podle aktivistů z opoziční Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) se zdá, že nepřátelské strany příměří dodržují. Dřívější pokusy o klid zbraní ztroskotaly.
V Sýrii začalo platit příměří v režii Ruska a Turecka
V Sýrii začne platit nové příměří (zdroj: ČT24)
Režim a vzbouřenci podepsali celkem tři dokumenty. Příměří se netýká Islámského státu, Fronty dobytí Sýrie a s nimi spřátelených džihádistických skupin. Součástí klidu zbraní nebudou podle opoziční Svobodné syrské armády (FSA) ani kurdské milice YPG.
Byly podepsány tři dokumenty. První je dohoda o příměří mezi syrskou vládou a ozbrojenou opozicí na celém území Sýrie. Druhý dokument shrnuje opatření, která pomohou klid zbraní udržet. Třetí je oznámení o připravenosti k jednání o míru.
Je nesmírně důležité, aby země, které mají vliv na válčící skupiny, podpořily klid zbraní, konstatovalo turecké ministerstvo zahraničí. Podle Putina jsou obě strany konfliktu připraveny zahájit mírová jednání. Ty mají probíhat v kazašské Astaně a mohly by se odehrát ještě před 20. lednem, tedy datem inaugurace Donalda Trumpa. Příměří přivítal také zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura.
Krátce před začátkem klidu zbraní zahynulo podle aktivistů ze SOHR při náletech a ostřelování předměstí Damašku nejméně 22 lidí. Mezi mrtvými je údajně přinejmenším 14 dětí. V Damašku byla během dne hlášena také minometná palba na ambasádu Ruska. Podle ruských zdrojů však nikoho nezabila ani nezranila.
GALERIE
Sýrie
Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua má příměří zahrnovat 62 tisíc opozičních bojovníků po celé Sýrii. Největší skupinou je hnutí Ahrár aš-Šám s 16 tisíci bojovníky. To ovšem během dne sdělilo, že má k dohodě o příměří řadu výhrad, a proto ji zatím nepodepsalo.
Opozice do budoucna s Asadem nepočítá
„Rozhovory o politickém řešení budou ve shodě s ženevským procesem,“ upozornila Svobodná syrská armáda (FSA) s tím, že Asad nebude mít v budoucí Sýrii žádné místo. FSA tak odkázala na dřívější ujednání, která předpokládají, že mírový politický proces vyústí v novou ústavu a volby.
Troufám si tvrdit, že Rusku nejde o osobu Bašára Asada, jde mu o to, aby tam byl někdo, kdo bude závislý na Moskvě.
Také Turecko odmítá jakoukoli dohodu, která by počítala s Asadem v čele státu. Kvůli zásadnímu rozdílu v představách o budoucnosti země zatím každé jednání o míru zkrachovalo.
Na jedné věci se ale zatím povstalci s režimem přece jen shodli: ze Sýrie by měli odejít bojovníci z ciziny. Část vojáků stáhne i Rusko. „Šíitské skupiny, které do Sýrie přišly z jiných států, budou muset odejít. A Hizballáh se musí vrátit do Libanonu,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu.
Zatímco Rusko patří k hlavním spojencům syrského režimu, Turecko podporuje umírněnou opozici. Ankara zasahuje s pomocí Svobodné syrské armády na severu země, odkud se snaží vyhnat islamisty a zabránit Kurdům, aby dostali pod kontrolu větší území.
Obě země ovšem v poslední době úzce spolupracují. Podle tureckých médií ruské letectvo ve středu dokonce podpořilo tureckou ofenzivu u severosyrského města Al-Báb, které je pod kontrolou IS. Ankara to ale oficiálně nepotvrdila. Pokud se nálet skutečně uskutečnil, je to první případ takové spolupráce mezi Ankarou a Moskvou v Sýrii.
Asadovým silám se nedávno podařilo dostat pod kontrolu kdysi nejlidnatější syrské město Aleppo, které bylo dlouhé roky rozděleno mezi rebely a Damašek. Povstalci ztrátou města utrpěli velkou ránu, Asadovi naopak vzrostlo sebevědomí, že se mu podaří postupně dobýt Sýrii zpět.
Asad ve čtvrtek v Damašku řekl, že Evropa může pomoci Sýrii jen tak, že přestane podporovat teroristy, zruší sankce a uzná, že o řešení situace v zemi mohou rozhodnout pouze sami Syřané. Zároveň ocenil Rusko za to, že chrání nejen bezpečnost Syřanů, ale v konečném důsledku i bezpečnost Rusů a Evropanů. Putinovi slíbil dodržení příměří a chystané rozhovory v Astaně označil za důležitý krok pro konečné urovnání syrského konfliktu.
Moskva s Ankarou dojednaly dohodu bez účasti USA
Spojené státy zůstaly stranou nejnovějších jednání, neočekává se ani jejich účast na jednání v Astaně. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně uvedl, že se USA k mírovému procesu mohou připojit, až se funkce na konci ledna ujme nový prezident Donald Trump.
Spojené státy dojednané příměří považují za pozitivní krok. Washington věří, že klid zbraní bude všemi stranami konfliktu dodržován.