S kanibaly musíme bojovat, řekl Zeman na rhodském fóru. Co je Jakuninova akce zač?

S kanibaly nelze diskutovat jako s vegetariány, protože jsme pro ně potrava. Musíme s nimi bojovat. Na konferenci Dialog civilizací na Rhodu to řekl v souvislosti s islámským terorismem český prezident Miloš Zeman, který na akci mluvil v době, kdy jsou významní evropští státníci na pohřbu izraelského exprezidenta Šimona Perese. Za akcí stojí výzkumný ústav ruského oligarchy Vladimira Jakunina, který má blízko k Putinovi a USA ho zařadily na sankční list. Institut sídlí v Berlíně a vznikl letos z Jakuninova fóra. Jeho cílem je prý „ochrana různorodých idejí a duchovních a kulturních hodnot lidstva“. „Prodloužená ruka Kremlu nyní sahá až do Berlína,“ okomentoval to HlídacíPes.org. Na rhodské fórum ale jezdí i emeritní profesoři či zástupci UNESCO.

Na Peresův pohřeb nakonec odjeli premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Zeman zaslal izraelskému prezidentovi Reuvenu Rivlinovi kondolenční telegram. „Velmi jsem přemýšlel nad tím, že na pohřeb dorazím. Ale jsem zvyklý plnit svoje sliby. A když jsem slíbil organizátorům, že přijedu na Rhodos, tak jsem sem i přijel. Šimona Perese jsem ale měl velmi rád. Kdybych neměl tento závazek, jeho pohřbu bych se zúčastnil,“ řekl Zeman v rozhovoru pro TV Barrandov.

Huntingtonův Střet civilizací je velmi realistický, upozornil Zeman

Na konferenci v Řecku český prezident hovořil rusky. Prohlásil, že Islámský stát je něco jako „sociální rakovina“ nebo „anticivilizace“, která se nadále šíří mimo Irák a Sýrii a chce zničit existující civilizace.

„Pojem civilizace je velmi nejasný, a pokud nejsme schopni definovat hranice tohoto pojmu – jinými slovy říci, co civilizace není – je to jen prázdná diskuse. To je důvod, proč je velmi důležité mít na paměti hlavní knihy, které byly věnovány dialogu civilizací,“ konstatoval Zeman.

Prezident připomněl Fukuyamovo dílo Konec dějin a poslední člověk, které považuje za utopické, naopak za velmi realistické označuje Huntingtonův Střet civilizací. „Po více než dvaceti letech vidíme, že Huntington měl pravdu a Fukuyama se mýlil,“ zdůraznil Zeman.

„Když řešíme různé formy civilizací, mějte na paměti, že můžeme vést dialog s vegetariány, ale nemůžeme ho vést s kanibaly, protože s kanibaly nemůžeme diskutovat o tom, jaké jídlo máme nejraději, když pro ně představujeme potravu,“ varoval Zeman s tím, že místo diskuse je s těmito kanibaly nutné bojovat.

Prezident nedávno na půdě OSN prohlásil, že islámský terorismus je jako metastázující rakovina a kritizoval OSN za její nečinnost. Cestu vidí v koordinované vojenské akci, na které by se podíleli všichni stálí členové Rady bezpečnosti.

obrázek
Zdroj: ČT24

Před dvěma lety Zeman na Rhodu přirovnal válku na Ukrajině ke chřipce. Zároveň vyzval ke zrušení protiruských sankcí, které jsou podle něj zbytečné a kontraproduktivní.

„Mají opačný efekt, než očekávali jejich autoři. Mezi civilizovanými státy je zapotřebí rozvíjet dialog, založený na principu výměny výrobků, kapitálu a samozřejmě informací, bez žádné cenzury,“ prohlásil tehdy Zeman. Podle opozice svými výroky zostudil Česko.

Na konferenci dorazil letos poněkolikáté i bývalý český prezident Václav Klaus.

Z fóra se stal výzkumný institut

Letošní dvoudenní fórum Dialog civilizací s názvem Chaos rozmanitosti: Naléhavá výzva k dialogu je už čtrnácté v řadě. Mezi hlavní témata patří „Civilizace proti novému barbarství“, „Alternativní ekonomické modely“, „Humánní ekologie“ nebo „Usmíření Východu a Západu“.

Na Rhodu se pravidelně setkávají nevládní organizace, představitelé veřejných a státních institucí, osobnosti akademické sféry a zástupci kulturních, duchovních, obchodních a mediálních organizací z celého světa. 

Mezi řečníky jsou i emeritní profesoři

Na letošní akci jsou mezi hlavními řečníky kromě Zemana i emeritní profesor sociologie z Univerzity v Leedsu Zygmunt Bauman, vysoký představitel OSN z Aliance pro civilizace Nassir Abdulaziz Al-Nasser, ředitel Ukrajinského institutu strategií globálního vývoje a adaptace Viktor Levickij, expert na politickou teorii lord Maurice Glasman z Londýnské metropolitní univerzity, zástupkyně ředitele Institutu orientálních studií UNESCO Laura Jerekeševa, emeritní profesor mezinárodního práva z Princetonské univerzity Richard Falk nebo slovenský premiér Robert Fico, který ale odjel na Peresův pohřeb.

Tentokrát konferenci nepořádá Světové veřejné fórum, které mělo ústředí ve Vídni, ale výzkumný ústav Dialog civilizací sídlící v Berlíně, do něhož se fórum letos transformovalo. Zakladatelem a šéfem think-tanku je Jakunin, spolupředsedou pak rakouský politik Walter Schwimmer, který mezi lety 1999 až 2004 působil ve funkci generálního tajemníka Rady Evropy.

„Pořadatel akce Dialog civilizací sídlí v Berlíně, tedy ve Spolkové republice Německo. Jde o evropskou akci, která je velmi důležitá – sejdou se tam nejen významní politici, ale i významné akademické kapacity,“ prohlásil ještě před začátkem konference Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že „jezdit jen na nekontroverzní akce nepřináší žádné výsledky“.

Vladimir Jakunin (vpravo) s Vratislavem Mynářem a Hynkem Kmoníčkem
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Kořeny organizace sahají podle informací institutu do roku 2001, kdy byla jednomyslně přijata Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní rozmanitosti a Valné shromáždění OSN představilo globální agendu pro dialog mezi civilizacemi.

Fórum na webu píše, že staví na liberalismu a humanitárních hodnotách. Mezi jeho hlavní cíle patří vytvoření efektivních nástrojů k řešení globálních problémů, ochrana a podpora různorodých idejí, ale i duchovních a kulturních hodnot lidstva a vytvoření prostoru pro konstruktivní dialog mezi předními civilizacemi dnešního světa za účelem porozumění a spolupráce při boji s extremismem a terorismem.

Jakunin se doposud na evropském sankčním seznamu nenachází. Může tudíž nadále cestovat na svou konferenci, která se koná v pětihvězdičkovém hotelu na řeckém Rhodosu. Jeho aktivity – včetně protiamerického a prokremelského pohledu na svět – nevadí ani účastníkům Dialogu civilizací.
HlídacíPes.org

Institut spolupracuje s řadou organizací, jako je mimo jiné UNESCO, Arabský vzdělávací institut nebo Mezinárodní asociace pro interkulturní vzdělávání (IAIE). 

Zemanův přítel Jakunin: Ze člena KGB vědátorem

Zakladatel a pořadatel fóra Jakunin pracoval přes dvacet let pro KGB a je to blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina. Po anexi Krymu byl zařazen na sankční seznam USA. Jakuninovy obchodní aktivity byly několikrát terčem stížností a žalob ruského protikorupčního aktivisty Alexeje Navalného. Jakunin ale jeho obvinění kategoricky odmítl.

Loni v srpnu opustil post ředitele železnic a odmítl navrhovanou kandidaturu na člena horní komory ruského parlamentu. Dal přitom najevo, že se hodlá zabývat právě vědeckou činností v oblasti mezinárodních vztahů.

Jakunin se rád vrací do Česka a chválí Zemana. „Mám pocit, že v současnosti osobnost prezidenta Zemana značně přesahuje ostatní evropské státníky. Pokud se dá dnes ještě o nějakých státnících v Evropě hovořit,“ prohlásil loni na jaře.

Ocenil tehdy i Zemanovu plánovanou účast na oslavách sedmdesátého výročí konce druhé světové války v Moskvě. „Už jen samotná skutečnost, že prezident Zeman přiletí navzdory silné kritice do Moskvy, je projevem politického hrdinství a státní samostatnosti,“ řekl Jakunin.

Český prezident létal na Rhodos už dříve jako soukromá osoba

Zeman začal podle dostupných informací létat na Rhodos před deseti lety jako soukromá osoba. Podle Ovčáčka představil Zemana Jakuninovi šéf komunistů Vojtěch Filip, ten to ale odmítá. Další zdroje ze Zemanova okolí ukazují, že Jakunin se dlouhodobě znal s bývalým vysokým důstojníkem komunistické armády Zdeňkem Zbytkem, který krátce po 17. listopadu 1989 potvrdil, že armáda byla stále připravená a vyzývala k potrestání demonstrantů.

V minulosti měl Zbytek velmi blízký vztah se současným prezidentem a byl jedním z členů klubu přátel Miloše Zemana. Později se z něj vyvinula politická skupina SPOZ, která podporovala Zemana v prvních přímých prezidentských volbách a tím mu pomohla dostat se na Hrad. V minulosti měl Zbytek Zemana osobně provázet na rhodská fóra, uvádí nedávná studie think-tanku Evropské hodnoty s názvem Schéma vlivu Ruské federace v ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...