Austrálie uzavře kritizované centrum pro uprchlíky na Papui

Austrálie nechá uzavřít kontroverzní detenční centrum na Papui-Nové Guineji, které dříve papuánský soud označil za protiústavní. Kritici dlouhodobě poukazují na špatné životní podmínky v australských detenčních zařízeních, jež dostaly přezdívku „Guantánamo Pacifiku“.

Australská imigrační politika je nehumánní a porušuje mezinárodní právo, protože Austrálie neposílá jen lidi na ostrovy, ale zatlačuje také lodě s uprchlíky zpátky do zemí, odkud vyplouvají. Podle mezinárodního práva mají dostat možnost požádat o azyl.
Šárka Antošová
Amnesty International

Premiér Papuy-Nové Guineje Peter O'Neill v dubnu oznámil, že imigrační centrum bude uzavřeno. Podle pětice soudců papuánského nejvyššího soudu detenční zařízení porušují článek 42 tamní ústavy o osobní svobodě. Soud na jaře uvedl, že by měly být přijaty všechny kroky k uzavření těchto ilegálních zařízení.

„Papua-Nová Guinea a Austrálie se shodují, že centrum (na ostrově Manus) bude uzavřeno,“ prohlásil O'Neill po středečním setkání s australským ministrem pro imigraci Peterem Duttonem v Port Moresby. 

Utečenci zřejmě skončí na Papui nebo se přesunou do jiných australských center

Ti, kdo budou uznáni za legitimní uprchlíky, mohou zůstat v Papui, „pokud si budou přát stát se platnými členy místní společnosti“, zdůraznil už dříve papuánský premiér. Celkem jde asi o polovinu z 854 utečenců.

Osud ostatních migrantů je ovšem nejasný. Austrálie zdůraznila, že žadný z nich se na jejím území neusadí. Dutton v dubnu uvedl, že je ještě místo v australském zařízení na Nauru. Canberra by rovněž mohla zprovoznit své centrum na Vánočním ostrově.

obrázek
Zdroj: ČT24

Mezi lety 2012 a 2013 prudce vzrostl počet migrantů, kteří do Austrálie připluli po moři. Desítky z nich zahynuly, tehdejší vláda proto zavedla tvrdá opatření, aby žadatele o azyl odstrašila – mimo jiné obrací lodě mířící k pobřeží.

Pokud migrant dorazí k břehům, je zadržen a poslán do detenčních center na Nauru, kde pobývá kolem 500 běženců, nebo právě na ostrově Manus v Papui-Nové Guineji. Utečenci v zařízeních čekají, dokud není jejich žádost přijata, nebo naopak odmítnuta. Canberra platí ostrovním státům miliony dolarů za provozování táborů.

Špatné podmínky v táborech často kritizují lidskoprávní organizace. Agentura AP připomíná, že někteří žadatelé o azyl se v minulosti na protest pořezali, spolykali chemikálie nebo si sešili ústa.

Hlášeny jsou také údajné sexuální a jiné útoky. Žadatelé o azyl prý trpí traumaty. Australská vláda ale tvrdí, že si imigranti často vymýšlejí, aby byli do země přijati.

Pracovníci pod trestem až odnětí svobody nesmějí vynášet žádné informace. V minulosti tam byly sexuální útoky na děti a ženy. Jak žijí v beznaději, byla tam i řada sebevražedných pokusů – některých i úspěšných. Tato praxe se objevuje i v Evropě, ale ne v takhle velké míře a skrytě.
Šárka Antošová
Amnesty International

Antošová z Amnesty: Podmínky v táborech jsou naprosto neadekvátní

„Co se v detenčních centrech děje, je zastřeno vlnou tajemství. Pro novináře a výzkumníky je velmi těžké se tam dostat,“ prohlásila specialistka na migraci Šárka Antošová z Amnesty International. Organizaci se podařilo minulý měsíc dostat na Nauru. „Zjištění jsou poměrně alarmující, zdokumentovali jsme řadu případů, že lidem není poskytována adekvátní lékařská péče, jsou zastrašováni, žijí v beznaději,“ upozornila Antošová.

Běženci podle ní mluvili o častých krutých útocích ze strany původních obyvatel, ať už šlo o sexuální útoky na ženy nebo okrádání. „Alarmující je, že policie tyto útoky prakticky nevyšetřuje a navíc lidi odrazuje od toho, aby vyplňovali reporty o nich,“ konstatovala Antošová.

  • Tábor byl poprvé otevřen v roce 2001, kdy byla u moci konzervativní vláda australského premiéra Johna Howarda z Liberální strany.

    V roce 2008 byl sice uzavřen, ale pouze na čtyři roky. Poté se stal prudký nárůst žadatelů o azyl hlavním tématem labouristické vlády v Canbeře a zařízení opět otevřelo své brány.

    V roce 2013 Austrálie souhlasila, že Papua-Nová Guinea dostane 400 milionů dolarů za ubytování a přesídlení skutečných běženců.

    Nepokoje vypukly v táboře v únoru 2014, když se do zařízení dostali místní obyvatelé. V lednu 2015 se některé osoby zabarikádovaly uvnitř a zahájily hladovku.

    Australská vláda tvrdí, že její tvrdá azylová politika vede k prudkému poklesu počtu připlouvajících lodí s běženci.

    OSN a lidskoprávní organizace kritizují podmínky v táborech. Austrálie se podle nich vyhýbá svým povinnostem vůči uprchlíkům.

Stejně jako Austrálie platí stamiliony eur také Unie Turecku, kde jsou už asi tři miliony utečenců ze Sýrie. Podle Antošové ale znamená tento přenos odpovědnosti na někoho jiného řadu problémů. „Ne všechny země mají dobře propracovaný azylový systém,“ poznamenala specialistka na migraci s tím, že podmínky v táborech jsou kvůli obrovskému počtu běženců v Turecku špatné.

Opačný přístup než Austrálie zaujala k utečencům Kanada. Tamní vláda kanadských liberálů, která vzešla z říjnových voleb, se zavázala k přijetí celkem 25 tisíc lidí z válkou sužované Sýrie. Do běženeckých táborů na Blízkém východě dokonce posílá svá letadla.

Soustředí se přitom na rodiny a zranitelné ženy. Dospělí muži se mohou do vládního programu dostat pouze v případě, že jsou homosexuálové, bisexuálové či transgenderové osoby, nebo pokud přijedou v doprovodu svých rodičů jako součást přijímané rodiny.

Kanada má ale pro svou solidární politiku vhodné geografické podmínky – na rozdíl od Austrálie není obklopena celá mořem a poblíž se nenacházejí státy, odkud by do země mířily davy utečenců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů.
13:34Aktualizovánopřed 24 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
před 33 mminutami

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 1 hhodinou

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 1 hhodinou

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 2 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 3 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 6 hhodinami
Načítání...