Zatímco Evropa řeší, jak lépe zajistit ochranu vnějších hranic EU, některé země už mají jasno roky. Jednu z nejtvrdších přistěhovaleckých politik na světě praktikuje Austrálie, která se chlubí, že lodě s běženci dokázala zastavit. Spojené státy zase postavily na hranici s Mexikem zhruba tisíc kilometrů dlouhý plot – zvolily tedy stejný postup jako v Evropě hojně kritizované Maďarsko.
Austrálie si rozhoduje sama o tom, koho přijme - a drží se jednoduchého pravidla. „Pokud jste převaděč lidí, a dáte člověka na loď, aby se na ní dostal do Austrálie, tomu člověku neumožníme se v Austrálii usadit. To je náš vzkaz,“ konstatoval australský expremiér Kevin Rudd.
Canberra přeposílá běžence do Papui Nové Guiney
Když Canberra v roce 2013 zásadu zaváděla, argumentovala smrtí stovek uprchlíků u australských břehů. Dnes může říct, že pravidlo funguje. Počet nelegálních migrantů se snížil takřka na nulu. Ti, kteří se přesto odváží zkusit své štěstí, končí v detenčních centrech na Nauru a Papui Nové Guinei na místě, které dostalo přezdívku Guantánamo Pacifiku.
Papua Nová Guinea dostává od Austrálie peníze, aby se o migranty postarala i po skončení azylového řízení. Na přijetí běženců se Canberra před rokem dohodla i s Kambodžou. Ta výměnou za slíbených 15 milionů australských dolarů zatím uvítala čtyři běžence.
Zprávy o tom, že chce od dohody odstoupit, a taky kritiku, že chudá země není schopná se o uprchlíky dobře postarat, Canberra odmítla. „Kambodža je jako dobrý člen mezinárodního společenství ráda, že se může zapojit. Teď, když je na tom mnohem lépe, než před několika desítkami let,“ podotkl bývalý australský premiér Tony Abbott.
Plot pomohl, počet nelegálních migrantů v USA značně klesl
Tím, čím je pro Austrálii moře, je pro Spojené státy hranice s Mexikem. V devadesátých letech se tudy ročně pokusilo projít na 600 tisíc lidí. Po postavení vysokého plotu se ale počet radikálně snížil. A řadu těch, kteří ho překonali, čekala deportace. „Nedali mi žádného právníka, ani možnost rozhovoru, zkrátka nic. Ráno nás odvedli, nic o deportaci nám neřekli,“ konstatovala Angelica Galvézová.
Plot a zdi zabírají asi tisíc kilometrů. Zbytek střeží pohraniční stráž a soustava čidel a bezpečnostních kamer. Úřady si nedávno všimly, že znovu přibylo nezletilých migrantů. Právě obrovský počet dětí, které do Spojených států mířily bez rodičů, zalarmoval Washington loni na jaře. USA tehdy reagovaly mediální kampaní a snažily se místní - převážně z Guatemaly a Hondurasu - od cesty do Spojených států odradit. „Řekly, že jim hrozí nebezpečí okradení, znásilnění, což byl případ tisíců dětí, které se přes mexickou hranici vydávaly,“ poznamenal Řezníček.
Generál Šedivý: Ochránit hranice EU zdí je spíš nerealizovatelné
Plot jako hráz proti běžencům mířícím ze Srbska zvolilo teď i Maďarsko, které stavbu dál rozšiřuje, a bariéru začalo stavět také na hranici s Chorvatskem. Uhlídat celou hranici Evropské unie je ale velmi obtížný úkol - ta pozemní má celkem 13,5 tisíce kilometrů a pobřežní asi 66 tisíc. „Postavit vlastní zeď je téměř nerealizovatelné,“ míní bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý.
Podle něj je nutné komplexní opatření, které bude zahrnovat už prostor, kde uprchlická vlna začíná, tedy třeba hranice Sýrie a Turecka. „Nemyslím si, že stačí poslat pár milionů eur, nakoupit vodu nebo potraviny. Musí se investovat do infrastruktury, lehkých provozů, kde začnou ti lidé pracovat a začnou v táborech mít nějaký smysl,“ uvedl generál v záloze. Armády by podle něj měly sledovat situaci ze vzduchu.
